Když jsme vlezli do stanu tak naštěstí všichni spali takže jsme průšvih neměli.
Dneska na obhlídku nejdeme takže tím líp. Neteyam bude chtít určitě ještě závodit takže plán bude asi takový že se prospím potom mě Neteyam vzbudí že chce odvetu tak půjdeme závodit ale já mu v průběhu závodu uteču a budu si děkat co chci.
A skutečně spala jsem. Teda do té doby než mě vzbudil Neteyam. Že prý chce tu odvetu jenomže to ještě nezná můj plán.
Souhlasila jsem s tím že si dáme odvetu. Rozhodl že to bude ke stromu duší. Byla jsem tam tajně předevčírem takže tam nepotřebuji tudíš jsem souhlasila že to může být tam.
Odstartovali jsme a plně mi hrálo do karet že se Neteyam u závodu ohlédne jenom tehdy když někoho předletí. S Eve jsme vystartovaly první hned nás Neteyam však před letěl. Jak jsem říkala ohlédl se a potom se soustředil na cestu.
Postupně jsem zpomalovala a když jsem byla od Neteyama dostatečně daleko tak jsem to ohla mezi stromy a u země letěla pod naší skálu kde je potok.
Mám v plánu cvičit s vodou. Nevím totiž jak se to stalo ale umím léčit pomocí vody. Většinou střelím nějaké zvíře a potom ránu vyléčím ale dnes jsem našla zraněného Pa'li. Měl podle mého zlomenou nohu takže něco co jsem nemohla na nikom zkusit.
Sedla jsem k potůčku a navedla pa'li aby byl vedle mě. Do rukou jsem vzala vodu a nechala Eywu aby vodu přenesla na ránu pa'li.
Myslela jsem na uzdravenou nohu a nechala Eywu aby mě vyslyšela a udělala co je správné. Pa'li se nohou dotkl pandory a potom se rozběhl za svým pánem. Byla jsem šťastná že jsem dokázala spravit zlomenou nohu. Vzala jsem si do rukou vodu a nechala Eywu aby vodu prostoupila a zvedla ji z povrchu. Povedlo se voda levitovala v mých rukou.
Vodu jsem vyslala před sebe a nad sebe. Super můžu ovládat vodu. Jenomže do potoka mě někdo hodil. Špatný nápad protože jsem na toho někoho vyslala vodu která ještě před chvílí levitovala v mých rukou.
Spadla jsem do vody jenomže voda mě vrátila na souš a navíc jsem byla suchá. Zajímavý jev. Když jsem do vody vstoupila tak se přede mnou udělala pevnina. Zase jsem vylezla a tentokrát do vody skočila. Neustoupila naopak když jsem skočila tak se víc prohloubila.
Ale přece jenom na tom něco bylo. Když mě tam někdo hodil tak jsem nechtěla. Když jsem tam vstoupila tak jsem byla zvědavá a když jsem tam skočila tak jsem vodě věřila. Asi to závisí na emocích.
Konečně jsem se na toho co mě do vody strčil otočila a stál tam Neteyam s otevřenou pusou a civěl na mě.
,,Copak? Žárlíš?" Chtěla jsem ho poškádlit protože on nevěděl že dokážu ovládat vodu.
,,Co to bylo? Od kdy to umíš?" Měl spoustu otázek ale každá otázka byla směřována k otázce "jak to funguje?"
,,Od kdy to umím to nevím ale před rokem jsem se tomu začla věnovat. A dokážu pomocí toho léčit ale dnes rozpoznala mé emoce poprvé" stručně jsem mu to vysvětlila a zavolala si ikrana protože když můžu letět tak tam přeci nepůjdu pěšky.
,,Aha a rodiče na nás čekají" řekl mi a také si zavolal ikrana. Vzlétli jsme a viděi Jakea s Neytiri jak na nás čekají. Nevěděla jsem co mají v plánu s námi dělat.
,,Super konečně jste tady tak letíme" ozval se Jake a vyrazili jsme mezi hory.
Máme tu další kapitolu a včera dvě nevyšly protože se mi u 300 slov vybil mobil takže jsem nemohla psát. Dnes tu máme 604 slov a budu se i přes školu pokusit vydávat jednu každý den
Votes&coment
Potěší
💙
ČTEŠ
No tak
Fanfiction,,No ták. Oba to chceme" vyřkla jsem tato slova a opravdu se na mě vrhnul. Kluk se kterým jsem zažila radost, smutek , nadšení , zlomení... Kluk který byl pro mě vše se teď chystal něco udělat. A až to udělá možná toho budu litovat ale taky možná ne...
