💙~ XXII. část ~💙

26 2 0
                                    

Holky si každý zamiloval. Je celkem lehké je rozeznat, protože Kath má kůži jako vodní na'vi a vlasy jako lesní na'vi. Zoe to má přesně naopak. Novinky? Za chvíli nebudu sama. Rini taky čeká miminko.

Myslím si že Zoe tu nevydrží. Mají půl roku a už se naučili lést, takže je prakticky nemožné je uhlídat. Zoe si zamilovala les a ikrany. Kath zase vodu a Ilu.

Momentálně jsme si s Neteyamem rozdělili práci a každý hlídá jednu. Já jsem se Zoe v lese a on je s Kath u moře. Zachvíli, ale bude muset jít lovit takže mi dá Kath a já budu muset vymyslet jak je zabavit.

,,Tiro, jsme tady" uslyším za zády, u toho jak pozoruju Zoe, která se snaží dostat na druhou stranu louky k nějakému stromu. Vstanu a vezmu si od něj Kath, kterou následně položím vedle Zoe.

,,Tak si to užíj a hlavně si nic neudělej" řekla jsem a dala mu polibek. ,,Neboj se, tak ahoj princezny" usměje se a vydá se pryč. Popadnu holky, kterým se to nelíbí a mířím si to do vesnice.

Cestou potkám hodně známých. Na chvíli se ke mně připojí Tuk, která si holky úplně zamilovala, potom i Reya a další. Každý se pak vydá vlastní cestou a já dojdu domů.

Nakrmím holky, sbalím pár věcí a vydáme se k Neytiri. ,,Jsme zde!" Usměju se když vejdeme do marui.

,,Ahoj!" Přiřítila se sem Tuk a vzala si ode mě Zoe. O chvíli později přišla už i Neytiri a vzala si Kath. Strávily jsme tam celé odpoledne. Na večer pro nás přišel Neteyam a my šli domů.

U večeře, jsme začali velmi kousavé téma, co se týče naší rodiny. ,,Vrátíme se někdy?" Zeptal se. Oboum se nám stýskalo, to ano.

,,Nevím, ale mohli by jsme... Jednou" usmála jsem se. I když jsem byla převážně vodní na'vi, více mi to vyhovovalo v lese. Ale bylo to závažné rozhodnutí.

Na chvíli jsem zapomněla že vlastně sedím u večeře.

Flashback

Letíme už nějakou dobu a pod námi je jen oceán. Voda je tyrkysová a vyčnívají z ní skály. Za chvíli bude přestávka abychom si odpočinuly. Snažím se trénovat mé schopnosti za letu což spočívá v tom že na Neteyama nechávam padat vodu.

Byl na mě v celku naštvaný protože na něj padala neustále voda. Lo'ak se mu posmíval tak jsem ho začala máčet místo Neteyama a nevypadal že by se mu to líbilo.

Po nějaké době jsme zastavili na skále a Jake nám oznámil že bude svačina a že jsme v půlce cesty.

Když jsme dojedli tak jsme zase nasedly a já jsem byla unavená tak jsem si na Eve lehla a usnula.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Já vím, jsem strašná! Je skoro duben a naposledy část vyšla v prosinci! Jako omluvu vám tu dám ještě jednu část. A taky mám smutné oznámení. Do konce máme jednu kapitolu a epilog😭. Vím tahle kapitola je krátká, ale u příští vám to vynahradím!

Dnes tu je 492 slov.

Votes&comment
Potěší
💙

No takKde žijí příběhy. Začni objevovat