Pohřby... Pod tímto slovem si asi vybavíme všichni to stejné.
Stojíme na pláži a jsou asi dva dny po ukončení války. Zítra mi bude 16. Ao'nungovi bude za měsíc 17. Neteyamovi bylo před měsícem 16. Lo'akovi a Reye bude 15. Kiri to stejný. A Tuk? No za dva týdny jí bude 9.
Asi si každý dokáže představit pohřeb. Tady asi ne. Celá vesnice se sejde na pláži s Olo'eyktanem v čele. Já stojím a Sullyovi stojíme ve předu ale za Olo'eyktanem.
Je večer a pomalu to bude končit.
Když to skončilo tak šli všichni do svých marui. Někdo šel spát... Někdo šel oplakávat své blízké... Ať už to bylo cokoliv bylo to smutné.
Pov Neteyam
Pořád se cítím trochu divně. Kdo ne potom co dejme tomu vstal z mrtvých že? Heh taková sranda to není. Bez Tiry bych tu nebyl. Bez ní by dnes pohřbívali i mé tělo a za to jí budu na do smrti vděčný.
Je ráno konkrétně krátce po svítání a Tira má narozeniny. Což znamená že právě dělám snídani jelikož se máma s tátou zázrakem ještě nevzbudili.
Mám hotovo super tak jdeme jí ho odnést. ,,Dobré ráno" pozdravili mě máma s tátou když jsem je potkal jak právě vycházeli z ložnice.
,,Dobré" pozdravil jsem ,,Nechal si nám tam něco?" Zeptal se táta protože máma už odešla ,,Jo" ozvala se máma s kuchyně.
Usmál se a odešel což znamenalo že jsem šel taky. Když jsem tam došel tak ještě spala. Divím se že jsem ji nevzbudil protože jsme spali spolu.
Pomalu jsem ji vzbudil a dal jí snídani. Poděkovala a nabídla mi taky.
Hned po snídani jsme vyběhli ven protože ji musím něco ukázat alias dát dárek k narozeninám
Pov Tireneya
Neteyam mě táhnul neznámo kam.
Když jsme tam došli tak jsme došli k Eywě. Tady jsme se dali dohromady.
,,Líbí?" Zeptal se trochu ustrašeně. ,,Líbí je slabé slovo. Je to tu nádherné" Byla jsem unešená jak se tohohle nedotkla válka.
Vše tu bylo jak když jsme tu byli naposled. Ne, všechno bylo ještě hezčí.
Otočila jsem se k Neteyamovi. Stál tam, s úsměvem a pohledem přikovaným na mě a zároveň na mém copu.
Usmála jsem se.
,,No ták. Oba to chceme" vyřkla jsem tato slova a opravdu se na mě vrhnul. Kluk se kterým jsem zažila radost, smutek , nadšení , zlomení... Kluk který byl pro mě vše se teď chystal něco udělat.
Přišel ke mě. Já jsem chytla cop a nastavila ho do přijatelné výšky. On udělal to stejné a stále se přibližoval.
Když byl u mě podíval se mi do očí. V těch jeho zářily jiskřičky.
Vzal oba naše copy. A udělal to. Jako Bych cítila dva pocity. Dvě duše. Dvě osobnosti.
Zavřela jsem oči a užívala si ten pocit.
,, Teď spolu budeme pořád"
,,Navždy"
Hola hej jsem tu s novou kapitolou. Chtěla bych se omluvit že dlouho nevyšla ale je to kvůli škole.
V červnu taky moc kapitol nevýjde protože té školy bude ještě víc.
O prázdninách taky moc kapitol neslibuji protože nebudu měsíc doma a potom budu asi chodit ven ale ještě není ani červen takže nic neslibuji.Dnes tu máme 523 slov
Votes&coment
Potěší
💙
ČTEŠ
No tak
Fanfiction,,No ták. Oba to chceme" vyřkla jsem tato slova a opravdu se na mě vrhnul. Kluk se kterým jsem zažila radost, smutek , nadšení , zlomení... Kluk který byl pro mě vše se teď chystal něco udělat. A až to udělá možná toho budu litovat ale taky možná ne...