Seděla jsem na pláži a ucítila na sobě něčí pohled. Ohlédla jsem se a hned jsem se chtěla postavit ale daná osoba mě zarazila.
,,Klidně seď" řekla Ronal a věnovala mi vlídný úsměv. ,,Přišla jsem ti něco dát" řekla a sedla si vedle mě. Vytáhla nějakou knížku a věnovala mi ji. Knihu jsem otevřela a vypadl na mě rodokmen.
V rodokmenu byla i Tsireya s Ao:nungem ale měli vedle sebe ještě jeden obrázek. Na obrázku jsem byla já a pod tím bylo že mám takzvaný "Dar moře."
,,To-to-to z-znamen-n-ná že js-s-te mo-moje r-r-ro-d-di-n-na" řekla jsem mezi vzliky. Brečela jsem ale ne ze smutku. Bylo nádherné najít něco co jste celý život postrádali.
Ronal mě pohladila po vlasech ,,nechám na tobě jestli mi chceš říkat mami" řekla a odešla. Dlouho jsem brečela a měla jsem úplně opuchlé oči ale k mojí smůle byl čas jít na večeři.
Skočila jsem do vody s úmyslem že si ty opuchlé oči umyji. Nevím jak naivní jsem byla ale nefungovalo to. Povzdechla jsem si a vydala se do vesnice. Byla jsem na druhé části ostrova takže do vesnice to nebylo zrovna blízko.
Vzdala jsem to a prostě si zavolala ikrana. Eve přilétla, já nasedla a už jsme letěli nad lesíkem. Přilétli jsme a já došla k vodě s naivními myšlenkami že už mi ty opuchliny zmizeli. Nezmizeli.
Opět jsem si povzdechla a vydala se do marui. Na tvář jsem nahodila opravdový úsměv protože jsem chtěla a zároveň aby se o mě nestrachovali.
Vešla jsem do marui kde se právě dojídala večeře. ,,Dneska jsi si dala na čas" řekla mi neytiri a pokývla na místo kde si můžu sednout.
K večeři byla ryba která byla moc dobrá ale ostatní by si asi s chutí dali radši něco z lesa. Mých opuchlých očí si asi všimli ale šlo vidět že se nic neděje.
Po večeři jsme hráli hru a to celkem dlouho. Spočívala v tom že jsme byli ve dvojcích a dělali pantomimy. Například bylo téma zima a já byla s Neteyamem. Vymyslel něco ze zimy konkrétně led a já ho předvedla. Všichni uhodli ale když jsem vymyslela sníh tak neuhodl nikdo.
Jelikož moji pantomimu uhodli a Neteyamovu ne tak jsme měli jen jeden bod. Kdyby uhodli i tu Neteyamovu pantomimu tak by jsme měli dva body.
Na konci vyhrál Lo'ak který byl bohužel sám. Já a Neteyam jsme byli druzí,Jake s Neytiri třetí a Kiri s Tuk poslední. Tuk nadávala že měla být v týmu s Lo'akem ale co nestalo se to nesplní se.
Potom jsme už všichni zalezli do svých ložnic a nechali se ponořit do světa snů.
Máme tu kratší kapitolu a to proto že jsem nevěděla co do ní napsat.
Dnes tu máme 471 slov.
Votes&coment
Potěší
💙
ČTEŠ
No tak
Fanfiction,,No ták. Oba to chceme" vyřkla jsem tato slova a opravdu se na mě vrhnul. Kluk se kterým jsem zažila radost, smutek , nadšení , zlomení... Kluk který byl pro mě vše se teď chystal něco udělat. A až to udělá možná toho budu litovat ale taky možná ne...
