First of all bych vám strašně chtěla poděkovat za tolik přečtení a hvězdiček!
Btw. Já když si toho dneska všimla:
👁️👄👁️ ,,No to si ze mě děláš prdel!"
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Time skip- 14 let.(Teď jsem si uvědomila že je to celkem hodně)
Vracíme se. Vracíme se k Metkayna. Po naší 'korunovaci' jsem se já stala tsa'hik a Neteyam Olo'eyktanem. Zoe svou roli příští tsa'hik bere velmi vážně, za to Kath by ji nejradši unesla někam do lesa aby si mohly zastřílet.
Po holkách máme ještě Aneya. Je mu 9 takže je o 5 let mladší než holky. Se Sullyovími jsme se od našeho odletu neviděli. Dostalo se k nim že jsme 'vládci' kmenu Omatikaya, protože se to dává vědět ostatním kmenům na Pandoře.
Obletěli jsme ostrov a uslyšeli zvuky lastury. Přistáli jsme a kolem nás se utvořil hlouček lidi. Slezli jsme z ikranů a holkám jsem naznačila aby se drželi za námi.
Pár tváří jsem poznala. No tyvole! To je Lo'ak! Všimla jsem si Lo'aka mrkla jsem na něj a zamávala. Kolem něho se postavila Tuk a Kiri. I na ty sem mrkla. Očividně nás poznali.
,,Máš tam sourozence" broukla jsem nevině k Neteyamovi. ,,Kde?" Začal se rozhlížet kolem. Ani po chvíli si jich nevšimnul. ,,Ty je máš zase támhle" hlavou kývnul k Reye a Akweyovi. Ao'nung tam nebyl.
Po chvíli přišel náčelník a my spatřili jakožto náčelníka, Ao'nunga. Na tváři měl tvrdý výraz. Takový si pamatuju! ,,Neteyame? Tiro?" Zeptal se. Pokývala sem hlavou a otočila se na holky které by se nejradši propadli do země.
K sourozencům se přidal už i Jake a Neytiri. Měli na tváři hrdý výraz. Už i Ilu se připlavali podívat. Většina obyvatel vesnice, věkem asi jako my si nás pamatovala.
,,Klane Metkayina! Tohle je Neteyam te Sully a Tireneya te Sully. Olo'eyktan a tsa'hik klanu Omatikaya, vrátili se" prohlásil Ao'nung a Tuk s Kiri nahodili výraz ,Proč tohle nevím' pak se klan začal rozcházet a k nám se nahrnula rodina.
Se všemi jsme se objali a holky a Aneyo tam stáli jen tak na okrasu a něco si šeptali. ,,Zoe, Kath, Aneyo" upozornila jsem a oni se líným krokem vydali k nám.
,,Tohle jsou holky, ty si pamatujete, ale pochybuju že ony vás jo a tohle je Aneyo" představila jsem je. ,,To je celý Neteyam" prohlásila Neytiri. ,,Až na oči" přidal se Jake.
Vskutku, Aneyo byl celý Neteyam, akorát oči měl po mě. A povaha? Účíný mix. ,,Co takhle rodiná večeře? Dnes, všichni?" Navrhla Neytiri. Všichni přikývli a vydali se svou cestou. Jen Lo'ak, Jake, Ao'nung, Akweyo, Tuk a Kiri zůstali a pomohli nám s věcma.
V marui jsme to všechno položili na zem a holky si vzali svoje věci. Zbytek dne sme vybalovali a uklízeli, večer jsme se vydali do marui Jakea a Neytiri.
Když jsme došli tak už tam byli všichni, asi teda. Byli to Lo'ak s Reyou a jejich dětmi. Kiri a Rotxo a jejich děti, Tuk a někdo koho neznám a jejich děti, Ao'nung a Rini a jejich děti a Akwey. Díky bohu, aspoň tam kromě vzhledu nenastala změna. Co říct, mam sexy bratra.
Po večeři šla mládež na pláž a my tam zůstali. ,,Tak chceme slyšet všechno, úplně všechno" utkvěl na nás pohled. Pokynula jsem Netovi ať mluví.
,,Když jsme odletěli, stal jsem se Olo'eyktan a Tira tsa'hik. Takovej normální život lesního na'vi, co bych vám k tomu řek. Pak se narodil Aneyo." Tady jsem Neteyama přerušila.
,,Jak řízená střela byl" usmála jsem se. ,,Je ti strašně podobný" usmála se na Neteyama Neytiri. ,,Až na oči" řekla Reya. ,,Oči má po tobě" pohlédl na mě Jake. ,,Povaha je účinný mix" usmála jsem se.
,,Byl to takovej normální lesní život." Zhodnotila jsem. Opravdu na tom nic moc nebylo.
,,Změnili jste se" vzal si slovo Lo'ak. ,,Vy taky" usmála jsem se. ,,Vrátíte se?" Pohlédl na nás Ao'nung.
,,Asi jo" povzdechla jsem si. Bohužel tu byla krutá realita. S Neteyamem jsme se na sebe navzájem podívali a pak se otočili k ostatním.
,,Quaritch se vrátil"
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
A je tu konec! A ne, druhý díl nebude. Quaritch je next story, které si musíte domyslet sami. Já vím, jsem svině že jsem to ukončila takhle, ale přiznejme si-já musela!
Opravdu nemůžu uvěřit že tahle kniua končí. Byli tu dny kdy se mi psát nechtělo nic, ale když už tak jsem se snažila psát tohle. Pokud by jste měli nějaké otázky napište buď sem nebo do zpráv, ráda odpovím a ne, otravovat mě nebudete.
Další story na Avatara nebude, věnuju se poslední dibou spíš příběhům na Marcuse a Martinuse a na HP.
Jsem ráda za všechny, kdo tu semnou vydrželi!
782 slov
Votes&coment
Potěší
💙
ČTEŠ
No tak
Fanfiction,,No ták. Oba to chceme" vyřkla jsem tato slova a opravdu se na mě vrhnul. Kluk se kterým jsem zažila radost, smutek , nadšení , zlomení... Kluk který byl pro mě vše se teď chystal něco udělat. A až to udělá možná toho budu litovat ale taky možná ne...