Pomalu jsem se k němu přiblížila a on ke mě. Vzájemně jsme si koukali do očí až Neteyam přerušil vzdálenost mezi námi.
Spolupracovala jsem a ruce mu spojila za krkem a on ty své spojil za mými zády. Nevadilo nám to. Ani jeden jsme nevnímali přítomnost ostatních ale jen přítomnost toho druhého.
Odtáhli jsme se až když nám došel vzduch. Až teď jsme si uvědomili že na nás všichni koukají s otevřenými pusy a Ao'nung má výraz jakože "jestli ji něco uděláš je po tobě"
Lo'ak to radši nekomentoval a hráli jsme ještě dlouho než jsem usnula na Neteyamově hrudi.
Pov Neteyam
Hráli jsme dlouho do noci a když to padlo na Ao'nunga a Tiru tak jsem s ní zatřásl že dává úkol. Nevnímala takže bylo jasné že spí.
,,Ona spí" řekl jsem a zívl si ,,Já už půjdu taky spát dobrou noc" rozloučil jsem se a Tiru zvedl k sobě do náruče. Potom jsme vyšli do marui. Nevím jak dlouho tam ještě seděli ale moc dlouho ne protože když jsem usínal u sebe v pokoji jsem slyšel jak se o něčem baví Lo'ak s Kiri.
Ráno mě probudila Tira a za ní Tuk která vykřikovala že nám musí něco ukázat. Vstal jsem a když se Tuk nedívala tak jsem Tiře vtiskl malý polibek. Všichni tři jsme vyšli před marui.
To co jsme vyděli nás uchvátilo. Nastal návrat Tulkun. To znamená že večer bude další oslava.
Zavolal jsem si Ilu a společně s Tirou jsme se jeli podívat. Na snídani kašlu stejně je už asi pozdě. Divím se že Tsireya kterou jsme potkali vypadá k světu. Lo'ak bude určitě znechucen tím že je už ráno ale nemá jít spát tak pozdě.
Když jsme přepluli utés tak se nám naskytl pohled na Tulkun. Bylo to nádherné. Plné vyprávění.
******
Pov Tireneya
Vzala jsem si stejné šaty jako jsem měla včera. Slavnost za chvíli začíná a já tam hodlám být už od začátku.
Před marui čeká Neteyam protože na slavnost jdeme spolu. Odpoledne jsme se navzájem učili tradiční tance klanu Metkayna a vypadalo to komicky.
Ne jednou jsme u toho dostaly záchvat smíchu ale ke konci už nám to docela šlo. Kdyby jsme byli v lese tak si místo učení tanců dáme spíš procházku po lese.
Vyšla jsem z pokoje a došla před marui kde čekal Net. Páni. On měl rozpletené vlasy a navíc ještě stáhnuté. To se nevidí často.
Vyrazili jsme na slavnost která už byla v plném proudu. Mě se to asi nikdy nesplní. Ano sice tohle byla naše druhá slavnost u Metkayna ale v lese těch slavnostní bylo taky milion a mě se povedlo přijít v čas jen jednou.
Takže pozdní příchod byl můj rituál.
Slavnost byla celkem fajn jedlo se,tančilo se, pilo se prostě slavnost. Moc jsem neměla chuť na společnost tak jsem odešla na pláž.
Nee šel zamnou ,,Klidně se tam vrať jestli chceš" řekla jsem vlídně a otočila se na něj s úsměvem ,,Chci být tady s tebou" řekl a políbil mě.
,,Kdy jim řekneme že jsme spolu?" ,,Nevím. Ještě bych to nechal být a až si toho začnou všímat" ,, 'teyam tohohle si všimnou brzo" ,,máš pravdu ale i tak" ,,tak dobře" svolila jsem na konec a víc se přitulila k Neteyamovi.
Po chvíli jsme se vrátili. Najedli jsme se a sedli si ke zbytku rodiny. Lo'ak se na nás koukal s potutelným úsměvem. Kdybych mohl tak bych ho právě vlastnoručně uškrtil.
Když jsem ho obdaroval smrtícím pohledem tak se radši začal tvářit normálně. Povídali jsme si celkem dlouho a já Eywě děkoval že nenačlii téma já a Tira.
Na Tiře bylo vidět že to taky nechce načínat. Postupem času jsem si uvědomil že na mě někdo leží. Podíval jsem se a jednalo se o Tiru která spala.
,,Tira spí tak ji odnesu" řekl jsem a vstal. Lo'ak měl nějaké poznámky ale jen jsem nad ním pokroutil hlavou.
Eywě i Tiře jsem poděkoval a šel jsem spát. Lehl jsem si ale ještě chvíli přemýšlel. Hlavně teda o budoucnosti
Co bude dál? Utekli jsme sem a jsme tu už nějakou dobu ale válka asi stejně příjde.
Nakonec jsem vše nechal být a propadl se do ničím nerušeného spánku.
___________________________________________
!!Přečíst!!
Hola hej další kapitola je na světě a sice trochu se zpožděním ale tak trochu jsem se musela hodně učit. Nebudu tu vysvětlovat moji školu ale čtvrtletí si asi umíte představit ne?
Taky bych se vás chtěla zeptat na charkter ask. Kdyby jste chtěli tak mi napište a co si budem mě by to bavilo. Dnes tu máme taky 558 slov.
Votes&coment
Potěší
💙
ČTEŠ
No tak
Fanfiction,,No ták. Oba to chceme" vyřkla jsem tato slova a opravdu se na mě vrhnul. Kluk se kterým jsem zažila radost, smutek , nadšení , zlomení... Kluk který byl pro mě vše se teď chystal něco udělat. A až to udělá možná toho budu litovat ale taky možná ne...
