Když jsem dostala vysvětlení že letíme zkontrolovat pohoří jestli tu nejsou nebešťané tak Jaekovi volal Lo'ak že jsou u staré chaty a jsou tam i nebešťané.
Jake se samozřejmě zeptal kdo všechno tam je. Lo'ak mu odpověděl že je tam on,Spider,Kiri a Tuk. To už jsem strach dostala protože Tuk bylo sedm a ohrožují ji nebešťané.
My jsme tam okamžitě letěli a když jsme přistáli tak já a Neteyam jsme měli počkat u ikranů.
,,Nebudu jen tak sedět" pronesla jsem po chvilce kdy se pořádně rozpršelo ,,a navíc prší a déšť je voda takže pro mě výhoda" dokončila jsem a odešla bojovat.
Mám luk, umím ovládat vodu a jsem hodně dobře ticho a to jsem vodní na'vi.
Stopovala jsem podle stop které nebyly od bot a byli čerstvé takže to bylo buď po Neytiri a nebo po .
Stopy se po chvíli rozdvojovali takže já se vydala jedním směrem a Neteyam který šel hned zamnou se vydal tím druhým.
Po chvíli jsem uviděla Neytiri tak jsem si natáhla tětivu a Neytiri na mě pokynula ať jdu za strom a až si vystřílí kulomety tak utečeme.
Střelili jsme zárověň. Neytiri trefila toho co držel Kiri a já toho co držel Tuk a odněkud vyletěl i šíp na toho co držel Lo'aka. Za stromem se krčil Neteyam s Jaekem. Začali střílet a jak přestali tak jsem se vrhla směrem k Tuk,Kiri,Lo'akovi a Spiderovi.
Všichni běželi co nejdál od chaty až jsme je s Neytiri doběhli. Spider spadl přes okraj stromu po kterém jsme přeběhli a zřítil se dolů. Síla vody by ho dokázala zvednout a vynést sem jenomže je to tělo takže by to trvalo strašně dlouho což je riskantní protože by nás mohli najít nebešťané.
Když jsme doběhli k ikranům tak tam byli už Jake s Neteyamem. Kvůli tomu že byli čtyři ikrani ale sedm lidí tak Tuk letěla s Neytiri, Lo'ak s Neteyamem a Kiri se mnou.
Do vesnice jsme dojeli celkem pozdě ale museli jsme ven ze stanu protože Jake chtěl něco po Neytiri. Docela slušně se tam hádali ale nakonec rozhodli že odletíme a že nám to oznámí ráno.
Doufala jsem že půjdeme k vodnímu klanu. Tak jsem šla spát.
Sen
,,Ahoj" pronesl neznámý člověk kterého jsem od někud znala ale neměla jsem ponětí od kud. ,,Ahoj?" Odpověděla jsem a dál se snažila vzpomenout na to kdo to je.
,,Znáš mě ale nevíš odkud. Já si myslím to stejné ale matně mi připomínáš sestru kterou jsem měl sotva měsíc" vysvětlil neznámý. Je divné že mu připomínám sestru a on mě nějakého člověka kterého jsem znala asi jako škvrně? Jo je to divné nemohu si pamatovat někoho koho jsem viděla naposledy když mi byl měsíc.
,,Zítra v době zatmění se spoj s Eywou. Vše ti vysvětlím" řekl a odešel.
Konec snu
V tu ránu jsem se probudila jak se slunce snažilo dostat do mého pokoje.
Když jsem vyšla uviděla jsem jak Neytiri něco vaří, Jake jí pomáhá a Neteyam,Lo'ak,Kiri a Tuk si povídají v kolečku. Přisedla jsem si k nim a všichni byli sticha jako hrob. Neměla jsem tušení co se tu děje ale to mi nevadí.
Od mých otázek tipu co jste řešili? Je zachránila Neytiri která nás volala na snídani.
,,Děti musíme odjet" promluvil Jake když jsme si posedali do kroužku. Všichni jsme se zatvářili tak aby nevypadalo že jsme je poslouchali a já se radši zeptala kdy. Bylo mi odpovězeno že zítra ráno a že by bylo nejlepší aby jsme si dnes zbalili a se všemi se rozloučili.
Loučit se budou spíš ostatní mě nemají moc v oblibě protože jsem jiná takže logicky i černá ovce v klanu. Po snídani jsem si sbalila a potom šla k vodopádu protože nemám tušení kam pojedeme tak se chci rozloučit aspoň s lesem.
Tady to utnu. Doufám že se vám dnešní kapitola líbila a obvikle se budu kapitolu do 23:00.
Dnes tu máme 656 slov.
Votes&coment
Potěší
💙
ČTEŠ
No tak
Fanfiction,,No ták. Oba to chceme" vyřkla jsem tato slova a opravdu se na mě vrhnul. Kluk se kterým jsem zažila radost, smutek , nadšení , zlomení... Kluk který byl pro mě vše se teď chystal něco udělat. A až to udělá možná toho budu litovat ale taky možná ne...
