Jeden rok

Sbohem Tome

"Vida vida, kdopak se to ráčil ukázat..." komentuje můj příchod do šatny Toby a pevně mě objímá na přivítanou.
"Chyběla jsi nám," dodává Alice, když ho odstrčí aby mě také mohla pomuchlat v náručí.
"Kecá... chyběla jí donáška ranní kávy," zavtipkuje Toby, načež mi z plata v ruce vezme kelímek s kávou a od Alice schytá pěstí do ramene.
"Jak ti je? Vypadáš... no... dobře. Čekala jsem že se vrátíš tak o pět kilo lehčí. Ale ty tyvole záříš! Hiddleston si sedne na prdel až tě uvidí! Ten je pro změnu úplně v hajzlu. Hele, fakt nevím co jste si vy dva udělali, ale takhle zničenýho chlapa jsem ještě neviděla. Zaskakovala jsem tě na zkouškách a povídám ti holka, je totálně mimo!" žvaní Alice jako motorová myš a zasypává mě informacemi zatímco se převlékám na zkoušku.

Nedivila bych se kdyby byl Tom naštvaný, zklamaný, ale zničený? To mi nějak nehraje. Jestli je tak zničený jak Alice tvrdí, proč se mi sakra celé tři týdny neozval?! Nemám moc času nad tím přemýšlet. Je za deset minut devět, a tak do sebe rychle vyklopím kafe a odploužím se do tanečního sálu. Vidět ho po takové době bude určitě divné. Já se rozhodně divně cítím. Divně a nervózně zároveň.
"Madelyn!" zahuláká Mia když vejdu do sálu a běží mě pozdravit. "Ethan říkal že jsi nemocná, už je ti lépe?" vyzvídá na mě, ale já visím pohledem na Tomovi za jejími zády na druhé straně sálu. "Tome, koukej, Madelyn je zpět. Díky bohu, už jsme vážně začínali mít starosti."
"Ahoj..." pozdravím Toma který na mě visí zkoumavým pohledem. Odpovědí mi je tiché "ahoj," ale jinak mě jen mlčky po očku nenápadně pozoruje, když přejdu k tyči abych se protáhla a trochu zahřála.

"Takže vážení!" ohlásí svůj příchod Ethan a nakráčí si to rovnou ke mě aby mě objal kolem pasu a políbil mě na tvář. "Jsem rád že jsi zpět..." zašeptá a pak pokračuje dál. "Maddie je zpět, tudíž se můžeme pustit znovu plnohodnotně do práce. Mnoho času nám nezbývá."
"Víš, o tom jsem s tebou chtěla mluvit," přeruším ho když zrovna listuje svými poznámkami k tomu, co bychom dnes měli trénovat. "Mám novinku která tě nejspíš příliš nepotěší. Jiné snad ano..." začnu vysvětlovat a pohled při tom stočím k Tomovi, který mě teď zvědavě pozoruje. "Cooper Stiefel mi nabídl angažmá," pokračuji v tom, co se snažím Ethanovi říct, zatímco on na mě nechápavě zírá. Ticho které v sále panuje se mi zahlodává do morku kostí.  Měla jsem to řešit s Ethanem v soukromí a v klidu, teď už ale není cesty zpět a vlastně je dobře, že to uslyší i Tom a bude si moct oddychnout, že se tu my dva už nebudeme vídat. Ostatně, za celé tři týdny neprojevil zájem se se mnou znovu vidět a já se mu ani nemohu divit, po tom co se mezi mnou a Ethanem stalo.

"Nechceš mi doufám říct, že jsi to vzala?! Pane bože, Maddie! Víš co to znamená?! Pro soubor, pro mě, pro akademii?!" zvyšuje Ethan hlas, ale já zůstávám pevná a klidná.
"Letní sezónu zahajuji v Cooperově baletním souboru. Dotáhnu své jarní závazky zde, jestli o to budeš stát, ale pak končím. Alice mě hravě nahradí, má na to, vždycky měla, a já doufám, že mé doporučení při obsazení místa hlavní sólistky svého souboru zohledníš. Co se natáčení týče, věřím že to vzhledem k nám známým okolnostem bude nejlepším možným řešením. Pan Grode s tím jistě nebude mít problém, když ho pozvu na večeři a celou situaci mu vysvětlím."

"Takže ty to Grodeovi vysvětlíš..." odfrkne si pobaveně ironickým tónem Tom. "Můžu vědět jak?"
"Jak bude potřeba..." odpovím znechuceným, ale rezignovaným tónem. Vím dobře, že by se mi Grode chtěl dostat do kalhotek už ten první večer kdy ho na mě na silvestrovské párty Ethan nalákal, aby získal tuhle smlouvu na natáčení. Furt jsem ale přesvědčená, že ho zvládnu přimět smlouvu dodržet i bez mého působení v souboru, aniž bych mu musela vlézt do postele.
"Ty si se dočista zbláznila! Zahodíš roky naší práce kvůli zasranýmu románku, který ti nevyšel?! Po všem co jsem pro tebe udělal, jak jsem tě podržel se sebereš a prostě zdrhneš?!" řve na mě Ethan bez ohledu na lidi kolem.
"Tady kurva nejde o tebe, Ethane! Dělám to kvůli sobě! Ne kvůli tomu co se stalo. A nebyl to žádný románek! Bylo to pro mě do hajzlu kurevsky důležitý! Já... do prdele... já do toho prostě spadla víc než jsem čekala a nemůžu tady dál fungovat. Ne za těhle podmínek!" rozhodím ruce směrem k Tomovi, který na mě šokovaně zírá. Vlastně na mě šokovaně zírají úplně všichni, ale jen Ethan a Tom mají ponětí o čem mluvím.

"Prostě jsem se tak rozhodla a ty to buď budeš respektovat, nebo končím už dnes."
"Slíbila si, že neohrozíš soubor. Že si nezačneš nic co by to mohlo rozesrat. A teď mi klidně řekneš že přijdu o nejlepší baletku v Anglii!"
"Nedramatizuj to! Soubor je silný, máš za mě brilantní náhradu. A nemusí to být navždy. Potřebuji prostě odstup, aspoň na čas."
"Víš co? Dělej si co chceš! Tentokrát tě už zachraňovat nebudu!" prásknul s dveřmi sálu a zmizel.
"No-do-pr-dele! Co to bylo?! " vypadne z Alice nevěřícně, když všichni zbylí upírají své pohledy na mě.
"To jako fakt končíš? A co myslel tím románkem? To jako končíš kvůli..." Toby to nedořekne, ale jeho pohled mířený Tomovým směrem je víc než výmluvný.
"Omluvte mě," je to jediné co ze sebe vysoukám a rozběhnu se pryč ze sálu. Potřebuji vzduch, spoustu vzduchu a kapku alkoholu, nebo spíš lahev. V rychlosti strhnu z věšáku v šatně svůj kabát a hodím si ho přes ramena. Neobtěžuji se převlékáním. Popadnu svou tašku s věcmi a zamířím k východu z Opery.

"Madelyn?! Madelyn, počkej!" slyším za sebou hlas který teď toužím slyšet ze všeho nejmíň. "Tak počkej zatraceně! Odvezu tě."
"To je dobrý, Tome, zvládnu se dopravit domů sama," odseknu a mávnu na taxi. Jako naschvál profrčí kolem bez zastavení. Do hajzlu!
"Končíš kvůli mě?" nenechá se odbýt.
"Končím kvůli sobě," odseknu a dál vyhlížím odvoz.
"Takže co, už tě neuvidím?"
Musím se začít hystericky smát.
"Neviděl si mě tři týdny. Tři týdny, Thomasi! A nezná se že by ti to zvlášť vadilo..." vytknu mu fakt, že se celou tu dobu neozval. "Víš co? To je fuk," řeknu když mlčí a zaraženě se na mě dívá. "Řekli jsme si jasně že o nic nejde, tak se tím netrap. Prostě měním působiště."
"Takže mi dva-"
"Nikdy nebylo žádné my dva! Už to zatraceně pochop! Byl to jen sex, pár fajn večeří a tím to končí, Tome! Jen spousta whiskey a skvělej sex na Silvestra. Snad ten příští oslavíš lépe..." štěknu po něm a mám co dělat abych zatlačila slzy. Naštěstí dřív než stačí jakkoliv reagovat, zastaví před Opera House taxi a já můžu konečně nastoupit a zmizet. "Sbohem, Tome..." škytnu rychle a vzápětí mizím v autě.

***

"Pojď s námi večer do baru," tahá mě Alice ven, když nám naštvaným Ethan zruší pro následující dva dny zkoušky. Nechce se mi, ale taky nechci sedět znovu doma. Byla jsem tu zavřená celé tři týdny a mám pocit, že den navíc by mě zabil a tak neochotně souhlasím. Navíc drink bych vážně uvítala. Jako tradičně se sejdeme na Picadilly a zamíříme do Kadie's. "Co je to za frajera? Odněkud ho znám..." ukáže Alice do davu lidí na parketu, zatímco sedíme usazení v našem obvyklém boxu.
"Cooper Steifel, pozvala jsem ho..." Pohled který za to od Alice a Tobyho schytám je všeříkající.
"Děláš si prdel?! To je ten frajer co tě přetáhnul? Chrápeš s ním?!"
"Ježiš! Jistě že ne..." zakroutím na Alici očima a uskrnu ze svého drinku.
"Jako, ne že by nestál za hřích... ale, no, budu upřímná. Myslela jsem že to fakt dáš dohromady s Hiddlestonem..."
"Hele, to je složitý. On chtěl vztah, já ne, a teď... prostě do toho vlezly nějaký okolnosti a-"
"Okolnostmi myslíš Ethana, nebo Coopera?" ušklíbne se Toby. Ten malej buzík mě zná líp než bych čekala.
"Prostě nemyslím že by teď už dál stál o narušenou krávu jako jsem já..." povzdychnu si a vzápětí nasadím bezstarostný úsměv, když Cooper dojde k našemu stolu. "Vážení, tohle je Cooper Steifel, vedoucí baletního souboru v New Yorku. Coopere, tohle jsou moji kolegové, první sólista královského baletu Toby Radetsky a budoucí první sólistka Alice Cummingsová."

"Počkej... v New Yorku? Ty se stěhuješ do New Yorku?!" Tenhle detail jsem Alici jaksi zapomněla sdělit a tudíž je právem překvapená. Kývnu na souhlas a ona do sebe vyklopí na ex hned dva panáky tequily. "Tyvole Sawyerová! Ty jsi dneska fakt samé překvápko..." Chvíli všichni jen sedíme a dobře se bavíme, až se mi téměř povede zapomenout na Toma.
"Jak se to vůbec stalo? Myslím vy dva a ta nabídka v New Yorku?" nadhodí už značně připitý Toby.
"Potkal jsem Maddie náhodou v kavárně minulý týden. Známe se od školy, byl jsem o pár ročníků výš a vždycky jsem byl nadšený jejími schopnostmi. Když se zmínila že není ve stávajícím souboru úplně spokojená, nabídl jsem jí místo u nás."
"Jo tak ty tady nejseš úplně spokojená..." zakřenila se ironicky Alice.
"Sklapni..." obořila jsem se na ni přátelsky, ale dost razantně na to aby mlčela. Naklonila se ke mně blíž a tak abych to slyšela jen já, mi zašeptala.
"No... já jen že důvod tvojí nespokojenosti sedí na baru a celou dobu tě zničeně pozoruje."
S hlavou nakloněnou k Alici zvednu pohled směrem k baru a ihned se střetnu s tím jeho. Na první pohled je opilý, oči má zarudlé a propaluje mě nicneříkajícím, za to intenzivním pohledem. Kdybych stála, podlomila by se mi z toho kolena. Cítím jak z toho jediného pohledu vlhnu a mám chuť ho odtáhnout bokem a ojet ho. Víc než vzrušení mi ale pohled na něj způsobuje bolest. Bolest které jsem se definováním našeho vztahu na čistě sexuální, chtěla vyhnout...