Netvoři - Bestie útočí ✅✅

KAPITOLA 16.

První kolečko jsem běžela sama a udělala jsem ho nějakých tři sta metrů od domu. Jenže pak jsem při dobíhání na startovací pozici viděla jak stojí Theodor ve dveřích od kuchyně a sleduje mě. Proto jsem se rozhodla o další navýšení na půl kilometr, pořád jsem byla dost blízko, ale na tak abych viděla dům.
Mohla jsem čekat, že to tak nakonec skončí, pokaždé když už se zdá, že je všechno skoro až v pohodě, tak přijde nějaká jobovka a ta všechno znovu zpřehází.
Možná má i nakonec Theodor pravdu a je lepší mě někam odklidit, protože teď jsem dokázala, jak funguju při nepředpokládaných situacích. A to byla ještě dobrá konstalace hvězd, taky mi mohlo hrábnout úplně a začít útočit. Bestie ve mně si odfrkne, jo má pravdu, jsme hodné holky, teď už útočíme jen na ty, co nemáme rády.
Takže od těch co milujeme jen utíkáme. Idilka, opravdu.

Na začátku mého nového běžeckého kolečka sedí tmavě hnědý vlk posazený na kraji imaginární běžecké dráhy, když ho minu, tak se jen zvedne a začne běhat se mnou. Dramatické. Příště bych poprosil i něco rozbít, pro větší efekt. Matyas si to pozdvižení vysloveně užívá. Jsem ráda, že jsem pobavila. Odfrknu směrem k němu a za sebou slyším tichý vlčí smích.
Oba víme, že si za to může sám. Vlastně si myslím, že to ví i samotný Theo. Jenže je to trotl a myslí si, že ví všechno nejlíp, takže si nedá moc poradit. A už vůbec ne v něčem, co se týká tebe. Jenže všechno kolem tebe ho okamžitě zaslepuje a chová se naprosto instinktivně a bohužel pro všechny okolo nelogicky. Jeho slova mě malinko zpomalí, jak nad nimi musím přemýšlet. Což on využije k tomu, aby mě dohnal a začne mi běžet po boku.
Teď doma zuří, protože mu Philip zakázal za tebou jít, prý nepotřebuješ, aby ještě víc bouřil už tak rozvodněnou řeku. Jeho hlas je klidný až usměvavý. Jak může být tak v pohodě a já tak mimo? Jsem šílená. Po nějaké době vypustím a on se zastaví na místě, což donutí zastavit i mě, i když až po pár metrech. Přiběhnu zpět k němu a on se na mě dívá se skloněnou hlavou na bok. Opravdu si to myslíš, že? Kiro, to není pravda, jistě jsi jiná než všichni okolo. Máš za sebou něco, co tě trochu porouchalo, ale vedeš si líp než by si vedl kdokoliv jiný. Děsíš se vlkodlaků a přesto tvůj prvotní instinkt ti vždy radí se v jednoho z nich přeměnit, abys mohla být v bezpečí. Už to samo o sobě ukazuje jak silná jsi, dokážeš se nebát sebe samé. Máš v hlavě bestii a já to vím z první ruky, jak je děsivá a smrtící, přesto ji dokážeš držet na uzdě. Jsi silnější, než si jen myslíš a to, že se mi všichni okolo chováme, jako pitomci na tom nic nezměnění. Jeho monolog mě uklidní a bestie se rozzáří nad jeho pochvalou o ní, i když si myslím, že to jako pochvala původně myšleno nebylo.
Přijde ještě blíž ke mně a stiskne mi něžně čumák do zubů. Theodor tě chtěl dostat z domu, ne protože bys byla nebezpečná cizím vlkům. Ale protože oni by mohli být nebezpeční tobě. Jsi sice výbušná, ale to je mu ukradené, zbožňuje tě takovou jaká jsi. Ale nevěří nikomu, ani vlastní smečce, když už jsem u toho, v tvojí bezpečnosti. I když jsou to všichni spojenci a často naší přátelé, pořád můžou změnit strany, nebo se rozhodnout, že jsi riziko, které nechtějí podstoupit a prostě tě zlikvidují. Nejlépe tak, aby to vypadala jako nehoda. Nebo jako nutná obrana, přeci jen jsi malinko útočná, když jde o cizince. Jeho slova dávají smysl. Naprosto. Možná jsem přeci jen vyvodila z Theových slov a činů špatný závěr.
Proč mě ale Theodor odmítl do toho všeho zasvětit? Chápala bych jeho pohnutky, možná bych s nimi nesouhlasila, ale třeba bychom vymysleli jiný plán, který by byl komfortní pro oba dva. Ale obešel mě a jednal mi za zády.
Jsem z toho všeho zničená a zmatená. Povím mu a on mi zaboří hlavu do srsti na krku. Já vím, zlatíčko. Jste oba děsní paličáci, hold budete muset zapracovat na své komunikaci mezi sebou. Teď mluví jako nějaký terapeut.
Znovu se rozbíhám a Matyas se ke mně přidá. Zbytek kolečka mlčíme.
Když dobíháme na místo, kde před tím seděl, je tam zase plno tentokrát místo jednoho vlka, tam jsou dva. Světle hnědá Maja jrn lenivě leží a vedle ní stojí šedý vlk Michaela.
Říkala jsem si, že by bylo fajn se trochu uvolnit během. A Michael je tlustej, takže mu pohyb jen prospěje. Ani nezastavujeme a oni se k nám prostě jen přidají, nechají Matyho běžet hned za mnou a sami po boku cupitají za námi.
Když jste odešli zpustila se úplná lavina. Podle všeho Dalia měla za to, že o celém zítřku víš, což ji dost namíchlo. Nazvala svého nejstaršího syna imbecilem a pak se zapřísáhla, že až se rozhodneš, ho zabít, tak ti ho podrží. Dál štěbetá Maja, pokud vlci miluji drby a intriky, ona je jasným příkladem.
Pak seřvala Philipa, protože mu to dovolil a vyjasnila mu její stanovisko ke lžím a polopravdám ve vztahu a jestli náhodou nezapomněl, že má být on ten moudřejší. Majin hlas skoro až piští, jak nadšená z toho všeho je. Fakt potřebuje pár koleček na uklidnění.
Další tři kola probíhají v relativním klidu noci. Čistě teoreticky. Když si příště vsadím znovu na to, že se naštveš na pitomé chování tvého chlapa, tak už budu mít na novou motorku. Ale aby to vyšlo, musíš ho dostat na záda, jen ho povalíš na zem, pravděpodobně se mu vůbec nic nestane. Když to dořekne tak prudce zastavím. Co prosím?
Vsázíte se mezi sebou na mě?  Zeptám se jí a ona se se zazubí. Od té chvíle, co jsi překročila práh domu. První byla za jak dlouho zjistíš, že jsi spárovaná s Theodorem. Tu vyhrál Philip, tipl si šest dnů. Pak se to navalovalo, první útok na někoho ze smečky, kdo to bude a kdy, tu vyhrál Emary. Když jsi utekla před Matyasem a Philip ho pak poslal za tebou, někdo položil sázku, že Maty tu noc nepřijde domů v tom nejlepším stavu. Pak někdo vykřikl, že cítí mrtvolu a myslím, že John se zasmál a řekl, že cítí dvě. Vyhrál fakt velký balík peněz. Půlka mé výplaty padla na sázení. Ale dost vyhrávám, čím víc tě znám, tím líp. No já se z toho scvoknu. Jedou v tom úplně všichni. Bavíš se se mnou jen proto, abys jsi měla lepší šanci na výhru? Malinko vím, že tomu tak není, ale radši se zeptám. Jistěže ne, ale je to takový super bonus k našemu přátelství. A nemysli si, Matyas se vsadil, že až praskne dnešní Theova lest, tak uděláš přesně to, co jsi udělala, taky tě má pěkně přečtenou a vydělává na tom. Práskne to i na něj, aby v tom nebyla sama, což k ní sedí. A Michael má nějaký prachy v sázce na první sex, což mi připomíná, kdy už konečně bude? Že bych si ještě přivsadila. Tohle už říká naprosto s humorem a já vím, že se náramně baví. Oba vlci v okolí svěsí hlavy a tiše čekají na můj ortel vůči nim.
Je někdo kdo v tom nejede?  Zeptám se jí. Kromě tebe a Thea asi nikdo, ale zeptej se Marty ta drží kasu, takže ví, kdo sází. Myslím, že brzy budu muset promluvit s více lidmi, než jsem čekala.
Ale na naší obranu, vsázíme si i na další věci, které se vás dvou vůbec netýkají, ujišťuje mě Maty, ale náladu mi tím moc nezvedá. Jsem obětí sázení celé smečky. A pak se tu má člověk cítit dobře. Majo, kdybys občas držela zobák, udělala by jsi nejlíp. Praví muž, který si vsadil na to, kdy bude mít jeho starší bratr sex se svojí přítelkyní. Stejně by se to dozvěděla, je až moc všímavá. Její pochvala zní spíš jako smutné konstatování, ale vím, že tam je. Maja neumí podávat moc dobře komplimenty.
Ještě něco, co přede mnou tajíte? Ptám se a oni sborově zakroutí hlavami tak efektivně, že mi je naprosto jasné, že do jednoho lžou. Ale nechám to být, nějaké tajemství si nechat pro sebe můžou. Rozběhnu se znovu po našem improvizovaném běžeckém okruhu, abych ze sebe dostala poslední zbytek adrenalinu. Poslední kolo a půjdu domů.
Na jeho začátku teď ale stojí další návštěvník, tentokrát v lidské podobě. „ S takovým tempem a výcvikem se staneš nejlepším běžcem ve smečce.“ Philip nás zastavuje metr od něj. Jel v tom s Theem, taky nechtěl, abych cokoliv věděla a místo to byla jen hloupá husička na nákupech s vlastními bojovými chůvami. Myslel to dobře, chtěl jen abys byla v klidu a pohodě. Brání otce Michael. Když nervózně přešlápnu. Však nic neříkám. I když vím, kam si ten svůj klid a pohodu může strčit.
„ Můžu si teď promluvit s Kirou o samotě?“ Zeptá se třech vlků stojících za mnou, ale ani jeden se nehne ze svých míst. Proč si myslím, že to něco znamená? „ Dobře, tomuhle rozumím. Tak fajn. Kiro, nepřišel jsem se omluvit za to jak jsme tě vynechali z plánů, které máme na zítřek. Chápu, že to byla podpásovka, která se teď ani omluvit nedá. Ale potřebujeme si promluvit o zítřku, pokud budeš chtít zůstat je to na tobě, ale máš tu stále, možnost odjet do Daventownu a nemuset trpět. Bude to spousta lidí a někteří nemají moc porozumění s útrapami ostatních. Nechceme, aby se ti cokoliv stalo, to je vše na čem nám záleží.“ Chvilku se na něj jen koukám. Co mám teď dělat? Prostě jen zapomenout na tuhle křivdu a jít prostě dál?
Chceš překlad? Philip si uvědomuje chybu a nabízí ti i možnost, než kterou chce Theodor. Vsadím se, že ten teď zpytuje svědomí doma, ale pořád si tak nějak myslí, že jeho návrh tě uklidit někam do bezpečí normálního lidského světa je skvělý plán. Nakonec promluví Maty za mnou. Dobře, takže si myslí úplně to samé. Theo sice ví, že mi ublížil a je mu to opravdu líto, ale pořád mě tu nechce. Jsem mu na obtíž. Odpovím mu a on nesouhlasně zavrčí. Philip k němu  zvedne obočí.
„ Ještě jednou tě uslyším na ni vrčet a vypráskám tě jako psa.“ Je fakt dobrý v pozorování, kde kdo by nepoznal, že vrčí zrovna na mě. Jen bohužel neslyší, co my, proto neví, že Matyho prostě naštvala moje slova a nedokázal se udržet.
Matyasův postoj se změní z klidného více obezřetný. Tohle není pravda a ty to víš. Jsi pro něj nejdůležitější osoba na světě a udělal by pro tebe cokoliv. Brání svého nejlepšího kamaráda. To však nevylučuje to, že mu jsem na obtíž. Konstatuju fakticky. Nakonec Maja zaklape zuby. Můžeme zůstat tady a zároveň být pryč od našich hostů. Strávíme celý den venku v lesích okolo domu. Ty se nebudeš celý den upínat na to, že tě poslal pryč a on bude mít pocit, že jsi v relativním bezpečí. Navrhuje mi a já se nad jejím nápadem pozastavím.
Byl by to ideální kompromis pro všechny strany, já bych se možná necítila tak špatně z toho, že mě můj vlastní druh odklidil a on by mohl mít pocit, že jsem dostatečně daleko od jeho hostů. Mohla by jsi se proměnit zpět a navrhnout jim to? Zeptám se jí a ona si odfrkne. A přijít tím zítřek? Ani náhodou. Nedokážu se pak přeměnit na zpět tak brzy. Ale něco mě napadá. A následně odběhne pryč, kdo ví kam. „ Kam šla?“ Zeptá se mě Philip a já jen pokrčím rameny, to bych taky ráda věděla.
Chvilku se oba díváme do míst kam zmizela, ale nic se neděje, zdá se, že její plán je na delší dobu. „ Musím se vrátit domů a nachystat vše na zítřek. Moc neponocujte.“ Víc otcovsky ani znít nemůže. Otáčí se na patách a odejde malou pěšinou k cestě vedoucí ke smečkové vile.
Dám si ještěže pár volných koleček, běžte spát. Promluvím ke klukům jakmile Philip zmizí z dohledu. Jak řekla Maja, jsem tlustý, musím se víc hýbat. Argumentuje mi Michael a staví se tak, abych pochopila, že on se nikam nechystá. Ne do té doby dokud tu budu já. Nemám žádnou výmluvu, prostě tu budu tak dlouho jako ty. Na rovinu řekne Matyas, tak fajn, když to tak chcete. A následně se znovu rozběhnu. Myslím, že počkám na to až se vrátí Maja, pokud se teda vrátí.

Maja měla ve skutečnosti dost dobrý plán jak přivést její nápad k uším Theodora i Philipa. Našla jednoho z vlků, kteří hlídali okolí domu a předala mu vzkaz. Ten potom po jeho směně, která už tak měla každou chvíli končit přeříkal, co chtěla. Sice jsem u toho nebyla, ale když jsem se vracela v nekřesťanskou hodinu nad raném do svého pokoje, tak mi stál u dveří. Spal vůbec?
„ Pokud dodržíš svoji část dohody a budete se držet dál od domu, tak nabídku přijímám.“ I když vím, že to nemyslí špatně a Michael i Matyas mi dokonala opakovali, že jsem vyvodila špatný závěr a Theodor se absolutně nezajímá o to, jak vypadá na veřejnosti, když má šílenou holku. Ale jde mu jen o to, abych byla v bezpečí. Pořád tomu moc nevěřím, jeho slova říkají něco úplně jiného.
Nechce mě tady a já to přijmula, přesto to dost bolí. „ Můžeme jít teď spát?“ A já přikývnu, poté mi otevře dveře do mého pokoje a když do něj vlezu, přidá se ke mně a zavře je za sebou. Bude spát tady?
Nakloním hlavu na bok a doufám, že pochopí moji tichou otázku. „ Jsi na mě naštvaná a já to beru. Ale odmítám spát v jiném pokoji než kde jsi ty, i když jsme rozhádaní. Zítra, spíš už dneska, to bude perný a já si chci užít poslední hodiny ve tvé přítomnosti, než potom budeš celý den s Michaelem a Matyasem.“ Jejich jména skoro vyplivne. Rozválím se na postel a on si ke mně přilehne a okamžitě mi zajede prsty do kožichu. Zlobím se na tebe, ale tohle je božské.
„ Proč mi tohle děláš, zlato.“ Šeptá mi a já zabručím. A proč mi to děláš ty? Odsouváš mě na vedlejší kolej, řešíš věci týkající se mě beze mě.
„ Nic nejde podle plánu, který jsem pečlivě vytvořil. A přestože se snažím odrážet problém za problémem, ty si pokaždé nějaký najdeš.“ Hubuje, ale mě to nechává chladnou. Většina těch problémů vždy totiž pochází od něj. Část viny, nese i on, protože mi hází klacky pod nohy.
„ Miluju tě, děsím se ale možnosti, že o tebe přijdu ať už, že se ti něco stane, nebo že ode mě nadobro odejdeš. Kdykoliv takto utečeš, děsím se možnosti, že se už nevrátíš. A moc nepomáhá jak jsi se spřátelila s Matyasem, bráchu ještě nějak zkousnu, ale jeho vztah k tobě mi drásá nervy.“ Zabručím tiše až to skoro ani nejde slyšet. Hledá nepřítele tam, kde opravdu není.
„ Ano, vím, že mezi vámi nic takového není. A je to můj nejbližší přítel. Ale on ti propadl, dívá se na tebe jak obrázek boží. Cokoliv se řeší kolem tebe, staví se automaticky do obranné formace a pere se za tebe jako blázen. Myslím, že Maju navedl, aby ti to řekla, protože přímo zuřil, když se rozhodlo, že pro tebe bude nejlepší být jinde. Bože nesnášel jsem se za to, že to vůbec navrhuju, ale u mě bude pokaždé na prvním místě tvoje pohodlí a bezpečí, vždy. I za cenu toho, že mě za to porafáš. Jenže Maty to viděl jinak, rozzuřilo ho, že tě chci úkryt jinam, protože pochopil, že nedokážu nikomu tady věřit, ne když si v tom zainteresovaná ty a co víc, že jsem mu možná ne moc hezky naznačil, že chci aby se od tebe držel dál.“ Tohle mi Matyas pozapomněl říct. Měli výměnu, názorů na téma s kým se můžu stýkat a s kým ne, to snad ne.
„ A ten bastard při první možné chvíli mi ukázal, co si tom všem myslí. Reagoval skoro až instinktivně, následovat tě kamkoliv zmizíš. Je ti zatraceně oddaný a já až dneska pochopil, jak tě vnímá.“ Jako pěknou megeru, tipuju.
Ale chápu ho. Ten týpek se během několika málo dní stal pevnou konstantou v mém životě, podobně jako Michael a Maja, jen je to trochu jiné. S ním mám zážitek z prvního boje, něco ve mně se změnilo a zacvaklo jeho život určitým způsobem do toho mého.
„ Myslím, že je čas na trochu spánku. Ty sice zítřek můžeš prospat někde na pohodlné sluncem prosvícené lesní louce, ale já tu budu mít pár diplomaticky dost náročných chvil, při kterých budu rád, když nebudu usínat.“ Zasměje se a pak uslyším jak se pokusí zklidnit dech i tep a jak se mě jeho prsty už jen nehybně dotýkají. Usíná. Zavřu oči a zkusím to taky. Nakonec to jde líp, než jsem čekala.