Netvoři - Bestie útočí ✅✅

KAPITOLA 19.

Něco mi dýchá do obličeje a ten vlhký teplý vzduch je dost otravný. Otevřu oči a přímo přede mnou oddechuje obrovská otevřená tlama obludy. Nic nevyděsí člověka víc, než velké na pohled ostré zuby těsně u tváře. Je to prostě reflex. Zakřičím a snažím se dostat co nejdál. Pak mi blikne, co se děje, kdo to je, kdo jsem já, kde to jsme. Rychle se posadím a prohlédnou si svůj pokoj. Usnula jsem vedle Thea ve vlčí podobě. Je to v pořádku, jen jsem si to hned neuvědomila.
Theodor čeká na zemi u postele, klidně a rozvážně. Obočí mírně povytažené. Jo, lekla jsem se tě, dej mi minutku. „ Příště chci vzbudit snídaní do postele a ne tvým páchnoucím dechem. Smrdíš, měl by sis začít čistit zuby.“ Zpražím ho. A on se zašklebí a vyskočí zpět ke mně na postel a vrazí mi hlavu do břicha. Au. Trochu uber, zápasníku. Zatahá mě za triko čímž mi jasně dává najevo, že mám vstát a někam jít. Dej mi ještě chvilku čas, sotva jsem se vzbudila, a pak jsem málem dostala infarkt.
Znovu do mě dloubne a jeho zuby mi proděraví košili. Fajn, tak jo už jdu. Zvedám se a vstávám z postele. Chvilku mi trvá, než nejdu nějaké oblečení na převlečení, ale najdu lehkou sportovní sadu, v tomhle domě je jednoduší nosit něco co za prvé moc nebolí když zničíte a za druhé je pohodlné za každé situace.
Společně vyjdeme z mého  pokoje a zamíříme, dolů do trojpokoje. Na rozdíl od včerejšího večera to tu žije. Všude je spousta lidí i vlků.
„ Kilian se ubytoval se svojí smečkou v hotelu v Daventownu. Chce si s tebou promluvit, pak teprve potáhne ke všem čertům, kam taky patří.“ Přichází k nám Philip.
Na rozdíl od včerejška vypadá opět vyrovnaně a klidně. Na sobě má bílou košili a černé oblekové kalhoty, jeho obvyklý oděv. Zdá se, že na včerejší incident buď zapomněl, nebo ho naprosto ignoruje. Však co, jakoby se nic nestalo. Přeci jen jsme nebyly u toho, jak po sobě dva alfové házeli knihami jako nějací puberťáci.
Přikývnu a společně s Theem se vydám do kuchyně pro něco na zub. Míjíme smějící se hlouček lidi, kteří ve svém čele mají Maju, k která gestikuluje jak šílená. Drby jedou, do oběda o tom budou vědět úplně všichni.
„ Dobré ráno,“ zdravím snídajícího Michaela. Ten jenom přikývne a dal do sebe láduje dost tučnou snídani. Přisedám si k němu a Theo si sedá na zem vedle mě. Beru si prázdný talíř uprostřed stolu a naložím si nějaký tousty a natřu si je marmeládou a burákovým máslem, je to lahoda.
Marta Theovi podá na zem kus flákoty. Minulý týden jsem viděla mrazák kde schovávají kila a kila masa, je stejně velký jako můj pokoj. Už se nedivím, že tu mají každý den několik přichystaných porcí jen tak na přilepšenou.
„ Hádám, že každou chvíli se zde objeví Netvor a podle všeho to čekají i ostatní, proto jich tu je jak much. Ne každý den se poštěstí ho zahlédnout a přežít.“  Vtipkuje, ale mám trochu pocit, že to zároveň myslí i smrtelně vážně.
„ S Philipem spolu měli i konflikt a přežil to.“ Nahrazuju udičku a čekám, jestli se drbna chytne. „ Byla to jen neotřelá výměna názorů. Nešli po sobě do krve. Žádná prolitá krev, žádný souboj na život a na smrt. Dali si hodně záležet. Podle všeho Netvor nemá plánu zavraždit nám alfu smečky.“ Dělá  z Kiliana opravdové sériového vraha. Mašinu na mrtvá těla. Ale včera mě mohl zabít a neudělal to, mohl zabít i Philipa a neudělal to.
„ Mě zabít taky podle všeho nechce.“ Podotýkám a Theo se vedle mě neklidně zavrtí. Položím mu ruku na hlavu a nechám ji tam. „ To je na tom právě to divné a vzrušující. Známe spoustu pravdivých informacích i trochu nepodložených drbů o Netvorovi a takhle se nechová, nikdy. Jsi anomálií v jeho chování, jak nečekané.“ Povídá dál a já si odfrknu. Chci ještě něco dodat, ale kolem vchodových dveří začne hluk. Někdo přijel. Že neuhodnu kdo.
V klidu si dojím snídani. Skupina našich lidí se najednou hne ode dveří a zamíří dost spěšně co nejdál od nich. Když se na ně zaměřím pochopím proč. Dovnitř vchází snad nejděsivější dvojčata, které jsem kdy viděla, jediné co je odlišuje jsou jejich jizvy. Každý má jiné přesto jsou jimi z větší  části pokrytí.
„ Včera přišel sám, dneska si přivedl své dva katy.“ Povzdechne si Michael a já cítím jak se Theo napjal. Ani jednomu se zdá se nelíbí jejich přítomnost. Za nimi vchází už samotný Kilian, oblečený do obleku jako nějaký obchodník, spíš mafián. „ Drahoušku, jsem rád, že si konečně může pořádně promluvit.“ Teď trochu zalituju, že Kevin předevčírem odjel na týden s několika vlky na nějaký rybářský výlet, Philip ho chtěl na pár dní odklidit a zároveň mu dopřát jak volnost tak ochranu. Jeho návrh vzal mile rád, dovolenou nikdy neměl a když na chvíli vypadne od této sebranky jen dobře.
Jenže tohle je teď situace, kdyby tu měl být se mnou. Ví vůbec o tom, že mamka měla bratra? Theo se postaví a naježí se. Dvojčata se na něj zaměří a roztáhnout své ústa do dost děsivých úsměvů, takových které napovídají, jak moc šílený jejich majitel je.
„ Klid mladý muži, nemohl jsem je nechat na hotelu, chtěli ji poznat. Kdo by nechtěl, jsi v lidské podobě stejně nádherná jako v té vlčí. Celá Kaira.“  Mluví  střídavě k Theovi a pak ke mně. Jeho lichotka mi možná trochu udělá radost. Nezdá se mi, že by ji házel jen tak do placu, myslel ji naprosto vážně. „ tohle je Joe a Kevin, adoptoval, jsem si je, když je nikdo nechtěl.“ Představuje mi své dvě gorily.
Na mých zádech cítím něčí ruku, moc lidí se mě jen tak nedotýká, na to si cení svých životů. A je jen jediný člověk, který by si to dovolil bez toho aniž bych měla páru, že je za mnou. Přidal se k nám Maty. „ Protože jsou stejně stabilní jako jejich alfa. Kam přišli tam bylo až moc mrtvol na to aby si, je smečky nechaly.“ Povídá a ani se nesnaží být potichu. Dvojčata se přestanou usmívat, teď vypadají jakoby právě našli nového adepta na mrtvolu. Už jsem podle všeho dva bratry, zabila, nemám problém v této  taktice pokračovat.
Usměju se na ně stejně jako oni se před chvíli usmívali na mé lidi. Odvrátí zrak od Matyho a zaměří se jen na mě, je fajn, když intuice netvorů pozná větší hrozbu. A tou jsem zatraceně já. Oba po chvilce přikývnou a skloní hlavy a tím uznají svoji podřazenost.
„ Nádhera, jsi klenot mezi klenoty.“ Kilian sledoval celý náš malý oční souboj. Do místnosti vejde Philip a za ním v závěsu  Dalia. Kilian a Dalia v jedné místnosti nevím proč, ale zdá se mi to jako dosti výbušná sestava. „ To my přeci víme, proto si vážíme, že se rozhodla s námi zůstat.“ Dalia přijde jen na metr ode mně, na bližší kontakt ani jedna nemáme, obě už tak dost prskáme. Přesto je teď skoro až klidná. Zdá se, že Philip na Netvora a jeho dva katy vypustil svoji ničivou bourací kouli, svou družku.
Dalia dala jasně najevo dvě věci, že jsem dobrovolně v jejich smečce a to, že si uvědomují, že získaly opravdu skvostnou zbraň. Pro mě žádná novinka.
„ Přesto bych ji rád formálně nabídl místo v té mé, samozřejmě i společně s jejími  lidmi. Stejně hádám, že brzy vyletí z hnízda a založí si vlastní smečku. Proč mladým nenabídnout dobrý odrazový můstek.“ Kilian je podle všeho i nadaný řečník, protože jen málokdo dokáže v každé větě zasít tolik zlé vůle.
Za prvé se mě před očima všech snaží dostat k sobě do smečky, což jak jsem někde zaslechla je dost vulgární a nemístné, takové věci se řeší v soukromí. Za druhé poukázal na fakt, že tu jsou možná lidé, kteří nejsou tak úplně oddaní Philipovi a Dalii a hrozí odtržení od staré smečky. A za třetí, že nevěří, že je to pro mě tady dobré zázemí.
Bravo, strýčku, právě jsi urazil ženu, která bude moje tchyně a já s ní už tak mám dost napjaté vztahy i bez tvého přičinění. Takže moc děkuji.
„ Čekáš snad, že teď zalapám po dechu, nebo se zhrozeně složím k zemi? Máš mě za naivní blbku, Netvore?“ Její slova jsou plná zlosti a ironie, proč tohle nemůže řešit Philip. Nepřekvapuje mě ale, že se rozhodli takto. Všichni ví, kdo z nich dvou je více smrtící a taky šílenější. A podle všeho do jednání  s jedním šílencem je nejlépe postavit jiného. Několik lidí okolo přehazují své pohledy z Kiliana, na Daliu a potom na mě. Mě z tohohle vynechejte prosím. Tohle je jen mezi těma dvěma.
„ Doufám, že až pochopí, že ji chceš jen využít jako nějakou svojí hračku, tak ti zakroutí krkem. Na světě potom bude o jednu mrchu míň. Udělá nám všem opravdovou radost.“ Jak už řekla Dalia, pořád neříká žádné novinky. Vím moc dobře jaké má se mnou Dalia úmysly, ať je jakákoliv, v tomhle byla dost konkrétní od samého začátku. Chce výkonnou zbraň a já ji svým prvním bojem dokázala, že se ve mně ani trochu nemýlila. Navíc si mě pojistila svým synem, i když na tom sama neměla žádný vliv. Všechno ji hraje do karet, tedy kromě toho, že začínáme obě dost dobře tušit, která z nás je ta víc silnější, šílenější a dominantnější. A ona to není. I když se fakt hodně snaží. Budu skákat jak ona píská, dokud sama neuznám za vhodné přestat. Zatím je to tak lepší, pro nás všechny.
Kilian projde kolem ní, jakoby byla vzduch. A položí na stůl přede mě svoji vizitku. „ Můžeš mi kdykoliv zavolat, u mě budeš mít vždy dveře otevřené.“ Poté se otočí a vyjde z domu. Podle všeho se žádný pokec nakonec konat nebude. Hádám, že to byl taky Philipův záměr, proto proti svému bývalému příteli poslal svoji ženu. Fikané. Dvojčata jako stín následují svého pána. Ještě než zmizí z mého dohledu, tak se na mě podívají a pak zmizí. Podivná sebranka.
Seberu vizitku ze stolu a dám si ji do kapsy od kalhot. Philip se na mě podívá s vytaženým obočím. „ Pořád je to moje rodina.“ Odůvodním a dál sedím. „ To mi ale také.“ Připomíná mi a já přikývnu. I tohle se uvědomuju, jinak bych totiž byla na cestě ven s ním.  Tuhle rodinu jsem si vybrala a zůstanu s ní a budu ji chránit. Nehodlám o ni přijít.
„ Už jsem se zmínil, že jsem rád že tě tu máme?“ Zeptá se Michael pak pokračuje v jídle, podle všeho nečeká na žádnou moji odpověď. Je mi to jasný, víc pozdvižení by udělal jen málo kdo.