Odebrala jsem se do svého pokoje, kde jsem na si na chvilku zdřímla. Když jsem se probudila, byl už večer. Vydala jsem se tedy k bráně, kde jsem měla v plánu počkat na Connera. Za chvilku jsem ho uviděla, jak se ke mě blíží. „Jsi sám?" otázala jsem se. „Ano," odvětil „předpokládám, že ty bys mě nezradila." V tu chvíli mě trochu píchlo u srdce, vzpomněla jsem si totiž na Aidena.
Mezi stromy jsem spatřila Colinovu siluetu. „Coline!" pozdravil Conner a učinil rukou poznávací znamení. Udělala jsem to samé. „Zpráva o nadcházející válce se ti donesla, že ano?" zeptal se poté. „Ano" odvětil Colin a jakoby mimoděk na mě pohlédl. „V předvečer příštího úplňku se mají znovu sejít." připomněla jsem „Myslím, že to měli dost dobře naplánované, myslím den své schůze, to abychom nebyli tolik nebezpeční." Oba se na mě podívali. „Má pravdu, Connere." postavil se za můj názor Colin. „Ano, já vím, ale s tím přeci nemůžeme nic udělat." zakroutil Conner bezmocně hlavou. „Ale můžeme, co takhle tu schůzi malinko pozdržet?" navrhla jsem. „Jak?" zeptali se oba naráz. ,,Hmm, co takhle zabít někoho vlivného, co já vím, třeba Marwela?" ,,To není úplně špatný nápad!" ohodnotil můj návrh Colin. ,,Kdo se toho úkolu však zhostí?" zeptal se po chvíli. ,,Udělám to, jen potřebuji někoho k sobě..." ,,Dobrá, vezmi si koho chceš." nabídl mi velkoryse Conner.
ČTEŠ
Werewolf
Werewolf,,Společnost je rozdělena na čtyři skupiny: lidé, čarodějové, upíři a vlkodlaci. Mezi těmito skupinami odjakživa panovaly sváry a nepokoje, nikdy však nedošlo k otevřené válce. Patřím k vlkodlakům, co by se s námi stalo, zotročili by nás? Přežili by...
