Double trouble// Tokyo revengers x reader

{ KAPITOLA 1 }

Dnes ve škole mají všichni dobrou náladu. A není se čemu divit. Slunce svítí, venku je krásně. A hlavně je poslední den školy a rozdává se vysvědčení. Všichni jsou krásně oblečení a i ti nejpřísnější učitelé se na všechny usmívají.

Pro mě je to poslední den ve druhém ročníku na střední škole Mizo. Děsí mě představa, že to příští rok bude těžší, ale zvládla jsem to teď. Zvládnu to i potom.

"Y/n. Sluší ti to." Otočila jsem se za povědomím hlasem. Stál za mnou můj spolužák. Jeho tmavé vlasy perfektně ladily s jeho snědou kůží, oči měl však modré. Líbil se mi už od prvního ročníku. "Děkuju. Tobě taky, Satoshi." Usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Pak jsme spolu dorazili do třídy a já se okamžitě připojila ke svým dvěma kamarádům.

"Y/n! Ahoj." Pozdravila mě Emiko a já si sedla na židli naproti ní. Na své obvyklé místo. "Trvalo ti to." Dodal Matthew, můj kamarád a zároveň spolusedící, který se do Japonska přestěhoval z Anglie.

Po zazvonění zvonku jsme už jen všichni čekali, než vejde učitel do třídy, aby nám rozdal vysvědčení a my mohli konečně domů.

Naštěstí do pár minut přišel. Neztrácel čas a hned začal rozdávat vysvědčení. A já se na to své upřímně těšila.

"Y/n Hanagaki." Řekl a já vyšla za ním. Potřásli jsme si rukou a on mi pogratuloval. "Gratuluju Y/n. Máš samé jedničky." Usmála jsem se a své vysvědčení si převzala. Pak jsem se vrátila zpět do lavice a čekala, než rozdá vysvědčení ostatním spolužákům.

Naštěstí to moc dlouho netrvalo a já pak mohla odejít se svými kamarády. "Jak ty to děláš, Y/n! Vždycky máš samé jedničky! A já ne. A to s tebou sedím v lavici." Postěžoval si Matthew. Já a Emiko jsme se jen zasmáli.

"Nevím." Řekla jsem a se svými kamarády dál kráčela po chodníku.

"Hele. Víte vy co? Buď si že mě přestanete dělat srandu, nebo jim to prostě řeknu." Řekl Matthew a ušklíbl se. "Řekneš komu co?"

"Satoshi... A pak třeba Masaru, Emiko. Hm? Co kdybych jim to prostě řekl?" Já a Emiko jsme ztuhli a na našeho kamaráda jsme se podívali.

"To si zkusíš." On se jen zasmál. "Třeba zkusím." Pokračoval v chůzi a já a Emiko jsme se k němu znova připojili.

"A co tvůj bratr Y/n. Jsou on a Hina pořád spolu?" Zeptala se mě Emiko. "Jo. Ale mám pocit, že je na něj Hina moc pěkná." Nad mou poznámkou se oba mí kamarádi zasmáli.

"Nechceme si ještě zajít na zmrzlinu?" Zeptala se nás Emiko. "Jo. Můžem." Matthew pak kývl a tak bylo rozhodnuto.
•

•
•

O tři dny později
3. Července, 2005

Válela jsem se se zrovna na gauči a koukala na televizi. Už byl večer a já byla sama doma. Uběhli sice jen tři dny prázdnin, ale přišli mi jako ty nejvíc nudné, co jsem kdy zažila.

Pak se ale ozvalo klepání na dveře. Já byla nucena se zvednout a otevřít.

Za dveřmi stál můj bratr.

Byl celý od krve a měl na sobě několik škrábanců a modřin. Za ním stáli i jeho čtyři kamarádi. Také nebyli v nejlepším stavu.

"Takemichi! Co se vám kurva stalo?!" Zařvala jsem a on se podíval na svoje kamarády. "To neřeš. Pustíš nás dovnitř?"

Kývla jsem a nechala je projít dovnitř. Pak jsem jim z koupelny donesla mokré ručníky a různé náplasti.

Ale nedostala jsem z nich, co se jim stalo. Ať jsem se snažila jakkoliv, neřekli nic.

______________________________________

Konečně jsem tuhle fanfikci začala psát💪

Vím přesně jakým směrem ji chci rozvíjet a jaké věci se tam stanou :D

Taky mám naplánovanou spoustu dalších fanfikcí na různé Tokyo revengers postavy :)

Pokud se vám kapitola líbila, nezapomeňte hlasovat.

10.8. 2023❤️