Y/n
17:33
Chifuyu k němu okamžitě doběhl. Já se pořád nemohla ani pohnout. Jen jsem se bezmocně koukala, jak se Mikey chtěl vrátit k mlácení Kazutory, ale můj bratr mu v tom zabránil. S rozpaženýma rukama si mezi ně stoupl. "Takemi-" Chtěla jsem zavolat na svého bratra, ale někdo mi zacpal pusu. Podívala jsem se na dotyčnou osobu, byl to Mitsuya.
Co když mu Mikey něco udělá? Co když už je Baji mrtvý? Co když je i Kazutora mrtvý? Ale co když není? Co když není mrtvý ani jeden?
To se snad brzo dozvím.
Už jsem slyšela sirény satinek.
Y/n
2. Listopadu 2005
15:34
Třicátého prvního října, tomu dnu se mezi místními gangy začalo přezdívat 'Krvavý Halloween'. To byla výstižná přezdívka, krve tam bylo fakt dost. Kazutora pobodal Bajiho, Baji pak bodl sám sebe, Mikey umlátil Kazutoru, teda skoro. Kazutora se nakonec probral na cestě do nemocnice. Baji neměl takové štěstí, toho museli operovat, měl dvě dost velké bodné rány a tím pádem stratil hodně krve, ale nakonec přežil. Teď ještě trčí v nemocnici, ale už je v pohodě. Teda, takhle to alespoň dnes říkal on.
Jo, byla jsem za ním. Měli jsme si hodně co říct. O Kisakim, o tom, jak Hanma řekl Kazutorovi o všem ohledně mě, což mi připomíná, že Hanmovi ještě dlužím návštěvu. A ne, přátelská návštěva to teda fakt nebude.
Ale ta bude teď muset počkat. Zrovna jsem byla na návštěvě za někým jiným. Za někým, kdo si zaslouží upřímné vysvětlení. Seděla jsem na nepohodlné židli a čekala, než ho dovedou. Nakonec jsem nemusela čekat dlouho. Dveře od malé místnosti se otevřeli a strážník pustil dovnitř onu osobu. Kazutoru. Ten si sedl na druhou židli naproti mně. Měl na sobě šedou vězeňskou uniformu, jeho oči byly rudé a napuchlé, jako by před chvílí brečel, plus pod něma měl tmavé kruhy. Vypadal unaveně.
"Před chvílí tu byl tvůj bratr. A Draken." Začal mluvit, mluvil dost potichu a celou dobu se díval do země. "Já vím. Já si ale chci promluvit v soukromí." Řekla jsem mu narovinu. "Myslel jsem, že vůbec nepřijdeš."
"Proč bych neměla chodit?"
"Já nevím."
Protože ses k němu zachovala jako totální piča ty krávo blbá, řval na mě můj vnitřní hlas. Byla to pravda. Teď byl ale čas na to, abych mluvila pravdu.
"Fakt jsem se s tebou chtěla bavit."
"Co?"
"Když jsi první den přišel do školy. Všichni se ti vyhýbali, nebo o tobě nemluvili zrovna hezky. Bylo mi tě líto. Chtěla jsem se s tebou bavit. I když mi Matthew řekl, že jsi byl dva roky v pasťáku za vraždu." Vysvětlila jsem mu narovinu. To už se na mě konečně pořádně podíval. "Chtěla jsem vědět, jako budeš. Chtěla jsem vědět, koho jsi zabil a jak a proč. A tak jsem se to dozvěděla. Pak už to jen šlo. Zjistila jsem, že jsi ve Valhalle. Že nesnášíš členy Tomanu. A tak jsem ti lhala. Předstírala jsem, že vůbec nemám o takových věcech ponětí a řekla ti, že nevím kdo je Mikey. Dělala jsem to, abych z tebe dostala info o Valhalle, ale zároveň proto, že jsem si myslela, že když zjistíš, že jsem v Tomanu, tak se se mnou nebudeš chtít dál bavit. Fakt mi na tobě jako na kamarádovi záleželo." Když jsem mluvila, nedokázala jsem se na něj pořádně dívat. Jen jsem uhýbala pohledem. "Je v pohodě, jestli mi nevěříš. Já to pochopím. Klidně teď odejdu a už se neukážu, jestli chceš."
"Fakt jsem tě měl rád." Řekl najednou Kazutora. "Rád jsem se s tebou bavil. Líbila ses mi. Bylas na mě hodná, oproti ostatním." Mluvil Kazutora. Pořád jsem z toho nedokázala vyčíst, jestli mi věřil, nebo ne. "Chci ti věřit, ale-"
"V pohodě, chápu to." Řekla jsem a začala se zvedat. On mě ale zastavil. "Nechoď, prosím." A tak jsem si sedla zpět na židli. Zavládlo mezi námi nepříjemné ticho. A tak jsem se rozhodla ho prolomit. "Jak dlouho tu budeš?"
"Tady devět měsíců. Pak mě na tři měsíce chcou dát někam do cvokárny." Rok bude trčet zavřenej. Ani jsem nevěděla, co na to říct. "A co Baji? Mluvila jsi s ním?"
"Jo. Dneska jsem za ním byla. Říkal, že už je mu dobře. A prý tam mají dobrý čokoládový pudink." Odpověděla jsem mu na otázku. Na to se Kazutora usmál. "Má v plánu za tebou přijít, až ho pustí."
"A ty máš v plánu teď co?"
"Nic moc. Jen někoho půjdu navštívit. Ale času mám dost. Klidně tu s tebou ještě chvíli posedím, jestli nevadí." Snažila jsem se trochu odlehčit téma. "To by mi vůbec nevadilo."
Mikey
18:46
Seděl jsem vedle Y/n na lavičce a vysmíval se jí za její krvavý nos. Podle všeho se s někým porvala, s kým přesně mi neřekla. "Hele nech toho, jo? Vyhrála jsem, to je hlavní."
"Ale stálo tě to nos."
"A jeho to stálo koule a hlavu. Na plné čáře jsem vítěz." Zasmála se Y/n. V tu chvíli jsem si vzpomněl, že mě tady vlastně zavolala, aby se mnou o něčem mluvila. "O čem jsi vlastně chtěla mluvit?"
"O Kazutorovi." Hned jak to řekla, jsem se zarazil. Proč zrovna o něm? "Víš, jak jsem ti v září ti v září říkala, že nás spolu učitelka dala na projekt v literatuře?" Na to jsem kývl hlavou. "No, tak nedala. Já jsem si to vybrala sama. Chtěla jsem s ním pracovat dobrovolně." Jakmile to řekla jsem zvedl obočí. "A proč?"
"U nás ve škole se o něm lidí bavili. Říkali, že někoho zabil. Že mu šplouchá na maják. A tak jsem si to chtěla ověřit sama. No a pak to šlo dál a já zjistila, že Kazutora zabil tvého bratra. Měla jsem se s ním přestat bavit hned, jak jsem to zjistila, co? Ale neudělala jsem to. Bavila jsem se s ním dál, oslavila s ním narozky a lhala mu, abych z něj dostala info o Valhalle." Pořádně jsem nevěděl, co na to říct. Byl jsem překvapený. Ale z nějakého důvodu jsem nebyl naštvaný.
"Ale pak to Kazutora zjistil a všechno šlo do sraček." Povzdechla si Y/n a podívala se na mě. "Omlouvám se, Mikey." Omluvila se.
"To je v pohodě."
"Huh?"
"Co?" Usmál jsem se. "Myslela jsi, že tě za to budu nenávidět až do konce svýho života?" Zasmál jsem se, ona na mě jen překvapeně zírala. "Baji žije, Kazutora taky. Pah-chin bude za chvíli venku z vězení. Draken taky tenkrát přežil." Začal jsem mluvit. "Víš, Takemichi je zajímavej. Někdy si přijdu, jako by viděl do budoucnosti."
"Jo. To já taky." Zasmála se Y/n.
______________________________________
Zítra poslední kapitola🤯🤯
Only real ones chápou proč je čokoládový pudink zmíňen ve spojení s Bajim😈💯🔥
Pokud se vám kapitola líbila, nezapomeňte hlasovat <33
ČTEŠ
Double trouble// Tokyo revengers x reader
FanfictionJe zajímavé, jak jeden člověk dokáže změnit všechno. Takemichi Hanagaki se domů vrací pokaždé s mnoha zraněními. Jeho sestra se o něj pokaždé postará, ale nikdy se jí nepovedlo zjistit, kde je bere. Pak se ho jednoho dne rozhodla sledovat. Pravdu s...