Double trouble// Tokyo revengers x reader

{ KAPITOLA 28 }

Y/n

16. Září 2005

20:47

Vůbec jsem netušila, jak soutěživí dokážou oba Baji a Kazutora být. Stála jsem za Kazutorou a opírala se o židli, na které seděl. Ti dva zrovna hráli nějakou hru, které jsem já upřímně vůbec nerozuměla, jako většině věcí tady. Dnešek šel zatím celkem v pohodě, já a Baji jsme hráli kámoše, jak jsme se dohodli, nikdo nemluvil o Valhalle nebo Tomanu, Kazutora byl šťastný.

Sledovala jsem, jak se hádali kvůli hře, mezitím jsem v hlavě přemítala, jestli otázka, na kterou jsem se Kazutory zeptat, jeho náladu nepokazí. Určitě pokazí. Přemýšlela jsem nad tím, už když jsem vycházela z domu. Můj plán byl zeptat se ho, až budeme odcházet, nejlépe až bude Baji pryč. Což nejspíš bude za chvíli, byli už skoro u konce hry, Baji nakonec prohrál, nacož se mu Kazutora škodolibě vysmál. Baji na to reagoval tak, že ho praštil do ramene, Kazutora se vůbec neurazil, jen se zasmál. Pak jsme zamířili ven z arkády, venku už byla celkem tma, jediným zdrojem světla byly pouliční lampy. Baji se s námi rozloučil a rozešel se k sobě domů, podle všeho bydlel v nějaké bytovce, nebo paneláku, Kazutora mi to jednou říkal, ale já už si to přesně nepamatovala.

"To je hrozný, v létě by bylo ještě světlo." Postěžoval si Kazutora a já jen přikývla, začínaly mi chybět letní prázdniny, a to jsme ve škole byly jen nějaké ty dva týdny. "Chceš doprovodit domů?" Zeptal se a já se v duchu zaradovala, alespoň jsem se ho mohla zeptat. "Jo, jasný." Řekla jsem mu s úsměvem, on mi úsměv opětoval, a tak jsme se vydali směrem k mému domu, cesta bude trvat dobrých patnáct minut, takže jsem na to měla dost času. "Do školy nemáme žádný úkol, že?" Snažil se navázat konverzaci Kazutora. "Ne, naštěstí ne. Jen možná bude ústní zkoušení z chemie." Odpověděla jsem, ústní zkoušení měla naše učitelka chemie ráda, na můj vkus až příliš, zkoušela skoro každou hodinu. "Bomba." Povzdechl si Kazutora. "Není to až tak těžké, jsou to jen tři strany-" Jakmile jsem to řekla, ozval se Kazutora: "Tři strany?!"

Jen jsem přikývla, Kazutora teď vypadal celkem zoufale, ale rychle ho to přešlo. "Necháš se vyvolat?" Zeptal se nadějně. "Ani náhodou." Zasmála jsem se a on si povzdechl. Ústní zkoušení možná byl způsob, jak nasbírat dobré známky a přilepšit si u učitelky, ale mně se do toho zrovna moc nechtělo.

Takhle jsme si povídali ještě dalších pár minut, pak jsme usoudila, že bych se ho konečně mohla zeptat. "Hele, Kazutoro? Proč jsi vlastně tak dlouho nechodil do školy?" Z prvu nevinná otázka, na kterou jsem ale už dávno znala odpověď, ho zarazila. Váhal. Bylo to na něm vidět. Nevěděl, jak odpovědět, jestli lhát, nebo říct pravdu. Bedlivě jsem ho sledovala, jeho výraz se změnil, už nevypadal tak uvolněně, vypadal naštvaně, první věc co mě v ten moment napadla byla, že jsem to posrala.

"Byl jsem v pasťáku." Říkal pravdu. Řekne i za co? Nebo se mám taky zeptat? Nahodila jsem falešný překvapený výraz. "V pasťáku?" Zeptala jsem se ho. On jen přikývl. "Je to jeho chyba." Když mluvil se díval celou dobu před sebe, neusmíval se, působil dost děsivě, ale já nechtěla vypadat, jakože se ho bojím, musela jsem vypadat překvapeně. "Jeho chyba?" Zvedla jsem obočí. "Mikeyho. Je to velitel toho gangu, ve kterém je tvůj bratr." Odpověděl mi, pořád se na mě nedíval. Takže Mikeyho vina, hm? Zajímavé odůvodnění.

"Sice toho Mikeyho neznám, ale když říkáš, že je to jeho chyba..." Začala jsem mluvit a svou ruku jsem přehodila přes jeho ramena. "Tak to asi jeho chyba bude." Řekla jsem a usmála se, Kazutora se zastavil a překvapeně na mě koukal. Tohle nebylo zdravý, on lhal mně, já lhala jemu. Jediný rozdíl byl v tom, že ja věděla, že mi lže, on o tom nevěděl, měla bych se teď cítit provinile, ale necítila. Už ne. Prakticky od prvního dne, co jsme spolu mluvili, jsem ho krmila jen a jen sladkými lži, díky kterým mi Kazutora čím dál více věřil. Lidi to tak mají, rádi věří krásným věcem, kteří jim ostatní říkají bez toho, aby si uvědomili, že to je prostě jen lež. Nechtěla jsem Kazutorovi nijak ublížit, nebylo to nic osobního, chtěla jsem si o něm jen pár věcí zjistit, chtěla jsem o něm informace o Kisakim, které by teoreticky mohl mít, když má ve Valhalle vysokou pouzici. Jednou mi to řekne, dřív nebo později mi řekne všechno, co po něm budu chtít.

Kazutora se z ničeho nic usmál, jako nějaké malé dítě. Pak mě objal.

Kazutora

21:03

Neptala se, proč jsem byl v pasťáku. Nezačala se na mě dívat jinak, když jsem jí to řekl. Pořád se na mě dívala stejně jako předtím, usmívala se, nebála se dotýkat se mě. Byla jedna z mála lidí, ostatním bych se znechutil. Nemohl jsem si pomoct a prostě jsem ji objal. Chtěl jsem jí poděkovat, ale tím bych tuhle situaci udělal ještě divnější. Zrovna jsem se chystal ji pustil, ale ona mi objetí opětovala a zasmála se. "Nemůžu dýchat. S takovou mě udusíš." Když to řekla jsem ji pustil. "Promiň, promiň. To jen-" Nenechala mě domluvit.

"To je v pohodě. Mně to nevadí. Jen mě příště tak nemačkej." Příště. Příště. Příště. Příště. Příště. Když to řekla, jsem se usmál. Y/n byla někdo, komu jsem fakt mohl říkat kamarád. Nesoudila mě, neptala se na důvod, proč jsem byl v pasťáku, byl jsem si ale jistý, že i kdybych jí to řekl by reagovala stejně. Jako by to nic nebylo. Jednou jí ten pravý důvod řeknu, ale teď ještě ne. Bylo na to moc brzo.

______________________________________

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nevydávala další kapitoly, ale z nějakého důvodu se u nás ve škole na konci roku píše nejvíc testů🌞

Ještě přes víkend napíšu další kapitoly <33

ANYWAY včera jsem dočetla Storm bringer. Nikdy se z toho NEVZPAMATUJU

Tenhle muž😍😍😍

A ČTVRTÁ SERIE TOKYO REVENGERS BYLA OZNÁMENA LET'S GOOOO (ještě ale není přesné datum😞)