Double trouble// Tokyo revengers x reader

{ KAPITOLA 9 }

Y/n

12. Července

Já i Takemichi jsme už seděli na lavičce a čekali, než dorazí Mikey a Draken. Už je osm hodin večer. Venku je ještě teplo a relativně světlo. Já na sobě měla pohodlné oblečení a Takemichi... O jeho stylu je někdy lepší nemluvit.

Jak se Hina mohla zamilovat do takového vola, jako je můj bratr?

To už je ovšem otázka na jindy. Teď už jsem se spíš soustředila na tři postavy blížící se k nám. Dva byly ovšem Mikey a Draken. Ta třetí, nejnižší, byla holka. Typuju, že tak mého věku. Byla pěkně oblečená a i z dálky bylo vidět, že je Mikeymu podobná.

Netrvalo dlouho než přišli přímo k nám. Já se z lavičky zvedla a to stejné udělal i Takemichi. Usmála jsem se a pozdravila je. Mikey i Draken nás pozdravili také. Ta blonďatá holka mě hned popadla za ruku a usmála se od ucha k uchu. "Jsem Emma." Řekla a rukou mi potřásla. Já na ni chvíli zmateně koukala a pak jsem se usmála také. "Já Y/n."

"To už vím. Mikey o tobě mluvil." Hned jak to řekla jsem vykulila oči. "A o tvém bratrovi samozřejmě také." Dodala nervózně a já se pousmála.

"Tady bych to utnul a prostě už šel na tu pouť." Vsunul se do konverzace Draken a my všichni přikývli.

Neštěstí, I když jsme šli pěšky, cesta netrvala moc dlouho. Ale abych byla upřímná, ani by mi teď nevadilo, kdyby trvala. Já a Emma jsme si rozuměli. A dost mi povahově připomínala Emiko. Což mi připomíná, že bych s ní taky mohla někam zajít, už jsme spolu nebyly venku celkem dlouho.

"Takže? Kam nejdřív?" Zeptal se Mikey jakmile jsme dorazili na pouť. Nebyla sice největší, ale byla i tak narvaná lidmi a atrakcí tam bylo dost.

"Někam, kde to není moc vysoké." Řekla Emma a rozhlédla se. "S tím souhlasím." Řekla jsem.

"Nerad vám kazím iluze. Ale vysoké tu je snad všechno." Řekl Mikey a já se na něj otočila. V hlavě mi začalo vrtat, co o mně tak mohl říkat.

"Tak lavice? Ta není moc vysoká." Navrhl Takemichi a mi přikývli. Přes dav lidí jsme došli až k oné atrakci. Koupili jsme si lístky, sedli si a čekali, než to spustí. Já seděla mezi Mikeym a Emmou. Vedle Emmy seděl Draken a vedle Mikeyho ještě Takemichi.

Na atrakci nasedlo ještě pár lidí. Někteří dospělí a dokonce i někteří mladší a nižší než já. Jakmile byla většina sedadel zaplněna, se atrakce spustila.

Lavice patřila k těm atrakcím, na kterých už jsem byla několikrát. Ale i tak jsem byla vždycky trošku nervózní. Ale lhala bych, kdybych řekal, že mě to nebaví.

Ale Mikeyho to očividně bavilo mnohem víc, než mě. Celou dobu se smál a mluvil na Takemichiho a na mě. Emma na tom byla více méně stejně, jako já. Na Drakena a svého bratra jsem neviděla.

Po pár minutách to skončilo a my všichni slezli. Stihli jsme obejít ještě několik atrakcí. Pak se ale Mikey, Draken a můj bratr rozhodli, že půjdou na jednu z těch hodně vysokých atrakcí, extreme. To jsme já a Emma odmítli a dohodli se, že půjdeme obejít stánky.