Double trouble// Tokyo revengers x reader

{ KAPITOLA 5 }

Mikey

Na kolech jsme jeli na mnou naplánované místo. Nebo spíš- Draken a Y/n jeli na kole, Takemichis vezl mě. Místo na které jsme jeli bylo už jen kousek odsud.

"Co se ti na nás tak líbilo?" Zeptal se mě Takemichi. Já zvedl obočí. "To je blbá otázka." Vysmál jsem se mu a on si povzdechl. "Pardon.." Zakroutil jsem hlavou.

"Měl jsem o deset let staršího bratra. Ale už je mrtvej." Řekl jsem z ničeho nic s úsměvem na tváři. "Z ničeho si nic nedělal. Klidně se šel prát s chlápkem, co byl silnější než on." Zavzpomínal jsem na svého bratra.

"Tak to byl fakt frajer." Řekl Takemichi a já se zasmál. "Podobáš se mu. Vlastně vy oba." Řekl jsem a otočil se na Y/n. Ona zvedla obočí. "My?" Zeptala se a já kývl. Po chvilce jsme dorazili na místo. Byl to malý kopeček, na kterém rostli květiny. Pod ním byla řeka a přes ni vedl most. Paprsky slunce se odráželi od vodní hladiny.

Sedl jsem si mezi květiny a začal mluvit. "Teď se říká, že jsou delikventi trapní. Že jsou gangy k ničemu." Takemichi, Draken i Y/n stáli za mnou. "Za mého bratra tu byla spousta motorkářů. Vždycky se tvářili drsně a pořád se rvali. Ke svým problémům se stavěli čelem." Na chvíli jsem se na ně ohlédl a pak dál sledoval řeku. "Co je na tom trapnýho?" Zeptal jsem se a Y/n se otočila na svého bratra. Pak odpověděla. "Nic.." Zněla u toho sice nejistě, ale její hlas byl i tak pěkný. Já kývl hlavou a usmál se. "Proto chci pro delikventy nastolit novou éru."

Stoupl jsem si a upřel pohled na dva sourozence přede mnou. "Chci aby jste se ke mně přidali. Líbíte se mi." Oni se zarazili.

"Lidí, co se umí rvát, je hromada. Ale lidí, co mají koule na to, aby se postavili někomu, proti komu nemají moc velkou šanci na výhru, jen aby někoho ochránili... Takovejch jako vy moc není." Vysvětlil jim Draken a já si stoupl vedle něj.

"Promyslete si to." Oznámil jsem jim a společně s Drakenem jsme se vydali pryč. On mě samozřejmě vezl na jeho kole.

"Myslíš, že se k nám připojí, Keníku?"
(A/n: ano budu tady používat 'Keníku', protože Ken-chin se nedá dobře skloňovat💀)

"Říkal jsem ti, ať mi tak neříkáš." Řekl nevrle a já se jen zasmál. "A nevím. Možná Takemichi. Ale nevím co Y/n." Já pokrčil rameny.

"Doufám, že jo. Vypadá zajímavě." Řekl jsem s úsměvem na tváři. "Hm... Podle mě moc chtít nebude. Vypadá, že spíš preferuje klid, než se někde rvát. Nebo riskovat."

"Hlavně chce chránit svého bratra. Takže pokud se přidá on, možná se přidá i ona."

"Líbí se ti?"

"Takemichi?"

"Y/n ty idiote."

Hned jako to dořekl tak jsem zrudl. "No, pěkná je. To ne, že ne.." Radši jsem řekl narovinu. Stejně by poznal, že lžu. On se zasmál. "Že by láska na první pohled, Mikey~" Začal si že mě dělat srandu. Já zrudl ještě víc.

"A co ty a Emma, Keníku?" Zeptal jsem se ho a on hned přestal. "Drž hubu." Řekl a já se zasmál.

"Radši pojď řešit ten gang co nám dělal problémy."

"Moebius?"

"Ne. Ten druhý."

"Namikawa-kai?"

"Jo. Tak nějak to je. Tak co s nimi? Dělaj bordel už nějakou tu dobu." Já trochu zvážněl.

"Ani nevíme, kdo je jejich velitel.a kde se schovávají."

"Hm... Necháme někoho, aby to zjistil. Řekneme jim to na dalším setkání."

"Hm. Dobře."

Y/n

Já a Takemichis jsme na kolech jeli domů. Jeli jsme hodně pomalu. "Tak co si o tom myslíš, Takemichi?"

"No já nevím. Co když se z Tomanu v budoucnosti stane kriminální organizace. A co když se ti něco stane. Co když tě někdo střelí, protože bys v budoucnu Toman opustila-"

"Woah. Ty snad umíš předpovídat budoucnost? Mluvíš o tom nějak v detailech."

"No ne. Ne ne ne ne ne... Já jen... Uh."

"Pokud se přidáš ty. Přidám se i já. Nenechám tě tam samotného."

"Do zítra si to promyslím." Já přikývla. Po chvilce cesty jsme projeli kolem trojice kluků, kteří mohli být jen trochu mladší, než my. Takemichi se za nimi otočil, ale já tomu nevěnovala moc pozornost. Přece jen to mohli být jeho kamarádi.

V klidu jsme pak dojeli domů. Já jako obvykle vešla hned do svého pokoje. Do ruky jsem vzala mobil a uviděla několik zpráv.

Napsal mi Satoshi.

Satoshi
S kým to jsi, Y/n? Vidím tě přes řeku.

Satoshi
Ne, že by mi to nějak vadilo. To ne. Jen chci vědět, kdo to je.

Zasmála jsem se, když jsem si jeho zprávy přečetla.

Y/n
Kamarádi.

Satoshi
Nikdy jsem je neviděl.

Y/n
Aha

Satoshi
Jak dlouho je znáš?

Y/n
Proč to chceš vědět

Satoshi
To neřeš

Pak už jsem mu neodpovídala. Nepotřebuje přece vědět všechno.

______________________________________

Pokud se vám kapitola líbila, nezapomeňte hlasovat. Ať vím jestli vás fanfikce baví, nebo ne :D