Is it love?(cz)

JDE TO K LEPŠÍMU

Těch pár dní uteklo jako nic,já jsem za Billem chodila do nemocnice skoro každý den!Už se blížil den kdy jsme měly jet pro Billa.

"Takže Sarah,za hoďku vyrazíme vyzvednout Billa z nemocnice,jdi si teď rychle připravit pokoj...máš manželskou postel takže Bill bude ležet na jedny půlce a ty na druhý,takže tam jdi dát peřiny atd aby bylo vše připravené." *Řekla mamka a hned po tom se napila kávy*

"Jasně mami jdu na to" *řekla jsem a usmála jsem se*

Dlouho mi to netrvalo,asi jenom půl hodiny...pak jen na mě mamka zakřičela "Za půl hodiny vyrážíme,máš vše připravené?"
"Jojo mám!"

Rychle jsme se ještě převlékla a trochu namalovala,vzala jsem si černé džínové kraťasy a byli crop top,vlasy jsem si dala jen do drdolu a udělala jsem si lehký make-up.

Sešla jsem dolů a mamka rovnou popadla klíče od auta a jely jsme,cesta nám netrvala ani 10min,jen jsem Billovi napsala,že tam za chvíli budeme.

Když jsme přijely do nemocnice tak mě mamka poslala ať jdu za Billem,ta recepční nás poznala a mamka tam jen něco podepisovala a tak...

Přišla jsem do Billova pokoje a viděla jsem,jak si tam jen pobaluje nějaké věci...
"Ahoj Bille!" *Řekla jsem,a Bill se na mě otočil a usmál* "Ahoj Sarah!" *Řekl a já mu nějak pomáhala si balit věci*

To byl materiál viď?*řekla jsem*
No to teda byl,jak to vůbec celý dopadlo?*řekl Bill*

Taťku daly do vězení,nevím na jak dlouho a ani mě to upřímně nezajímá,je strašný co udělal jenom kvůli blbymu obchodu.

No to teda,moje rodiče jsou dneska k soudu,nevím jakou roli v tomhle hrajou,ale budu rád když je nějakou dobu neuvidím,ani nevím proč to říkám,ale mám takový pocit.

Balili jsme věci a při tom si o všem možném povídali,pak do pokoje přišla moje mamka a jen se zeptala,jestli už má Bill všechno aby jsme mohly jet,řekly jsme že ano,a vyrazily jsme.

V autě jsem si sedla na zadní sedačky z Billem,cestou jsme si jen tak povidaly a když jsme přijely domu tak jsem mu pomohla vzít věci a šli jsme na horu ke mně do pokoje.

"Máš to tu hezký" *řekl Bill a usmál se na mně*

"Díky" opětovala jsem mu úsměv a najednou jsme navázaly oční kontakt,byl to zvláštní,ale krásný pocit.

Tuhle chvíli nám přerušila moje mamka když nám vtrhla do pokoje a začala se ptát jestli nechceme něco k jídlu nebo tak,řekly jsme že ne,a ona zase odešla.

Koukly jsme se s Billem na sebe,a začaly jsme se smát,zeptala jsem se jestli mu nevadí,že budeme spát na manželský posteli,řekl že to nevadí,a já mu pomáhala vybalit věci.

Ani ne za hodinu jsme to měly vybalené a rozhodli jsme se,že se půjdeme projít,počasí bylo tak akorát,někdy zafoukal vítr,ale jen slabý.

Když jsme vyšli ze dveří,tak jsme se rozhodli,že půjdeme do parku a pak můžeme skočit do kavárny.

Když jsme dorazily do parku tak jsme si jen tak povídali,než jsme narazily na..