Is it love?(cz)

39

Doma na nás-neboli spíše na Billa čekaly jeho rodiče,hned jsem ucítila takový ten zvláštní pocit že něco není dobře,chápu že u nás Bill asi nemůže zůstat a má svoji rodinu,ale něco se mi nezdá na těch jeho rodičích,měly takový arogantní výraz,jakoby by se mi koukaly do duše a vysmívali se mi kvůli něčemu,z mých myšlenek a z dlouhého ticha mě hned probudilo mluvení.

Rodiče Billa na něj hned začaly mluvit jeden přez druhého,bylo to šílený!Bill jen řekl že si půjde pro věci a oba jsme šli na horu,byla jsem strašně smutná že už tady se mnou Bill nebude a já tu budu muset být sama ještě ke všemu když rodiče někde věčně jsou.

Když jsme došli do mého pokoje tak jsem hned Billovi skočila kolem krku div jsem se nerozbrečela,bude mi strašně chybět jeho společnost 24/7,asi to moc dramatizuju,ale hodně jsem se na něj "nafixovala" na tu dobu co tu s námi bydlel.

Stále jsme ho objímala a nechtěla jsem ho pustit,po chvíli jsem ho pustila aby se mohl nadechnout protože jsem ho objímala dost pevně.

Pomohla jsem mu nějak povalit všechny věci co tu měl aby mohl jet domů,vlastně ani nevím kde bydlí,ale asi to nebude daleko když chodíme spolu do školy a různě.

Když už měl Bill úplně zbaleno tak se mi do očí nahrnuly slzy,najednou jsem se cítila jako zase při stěhování sem,bez naděje a úplně sama,myslela jsem si,že ten pocit už nikdy nezažiju protože jsem si našla Billa,ale bohužel se tak stalo.

Zase jsme Billa pevně objala a políbila jsem ho,dělám jako kdyby jsme se už neměly vidět,ale vážně jsem si po takové době na něj zvykla,na tu jeho přítomnost a všechno,díky tomu že tu se mnou furt byl jsem se cítila v bezpečí.

Po pár minutách jsme šli dolů kde už nervózně čekaly Billovi rodiče,z těch lidí mám fakt špatný pocit,chápu že to jsou jeho rodiče ale i tak,oba na mě házely takový až znechucený pohled,upřímně z nich mám strach,ale to určitě tím že jsem dá se říct "ve stresu".

Ještě jsme se s Billem rozloučily a odjely,hned jsem měla pocit že se zase rozbrečím,ale udržela jsem to,přeci jen se uvidíme každý den ve škole a budeme se navštěvovat,přece to že Bill už nebude "bydlet" u nás tak neznamená,že je to konec,takhle naivní nejsem.

.
.
.
.
.
.
Takže jen jsem se chtěla zeptat jestli vás tenhle příběh stále baví,přijde mi že už jen jak to hodně kleslo tak už to moc lidí nechce číst,takže mi napište jestli chcete aby jsem v tomhle příběhu pokračovala-po případě jak si konec tohoto příběhu představujete,a nebo to nějak všechno teď seknu a udělám někdy poslední část a začnu psát nový příběh,je to na vás,chci aby vás to bavilo ♥️