Vivienne Leightová je šestnáctiletá dívka, která chce být milována a mít štěstí, ale štěstí se jí nedostává. Prochází peklem každý den, když je fyzicky a psychicky týrána svou matkou.
Torrence Henderson, nejobávanější vůdce gangu v Los Angeles, je c...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Lᴏᴄᴀᴛɪᴏɴ: Sᴀɴ Qᴜᴇɴᴛɪɴ Sᴛᴀᴛᴇ Pʀɪsᴏɴ, L. A., Cᴀʟɪfᴏʀɴɪᴀ, USA
|TORRENCE|
Nacházel jsem se mezi čtyřmi cihlovými zdmi, kde byl jen jeden dřevěný stolek a dvě židle. Oblíkli mě do oranžový vězeňský uniformy a zabavili mi všechny cenný věci, co jsem měl u sebe. Na rukách mi stále nechali železný pouta a několik hodin mě vyslýchal natvrdlý policista. Ukazoval mi různý spisy, různý fotky a mlel pořád jenom svoje. Mohl jsem mu říct mnohokrát, že jsem nevinný, ale těmto všem šmejdům zde to hrálo pěkně do karet, protože mojí prací a obživou byly pouze nelegální činnosti - obvinili mě tudíž i z prodeje, výroby a pašování drog, zbraní, rvaček a vražd. Měl jsem toho na krku teď hodně. Nevěděl jsem, jak se z toho všeho vysekám a jak na mě kurva přišli. To, co jsem dělal, přece každý věděl, ale nikdo se do mýho gangu nikdy předtím nechtěl rýpat až dodneška, v našem gangu žádní práškači nebyli...Navíc ještě k tomu falešný obvinění ze znásilnění a únosu Vivienne...Bylo mi jasný, kdo za tímhle vším musí stát. Corrado Russo. Ten proradný pes. Vyhrožoval mi, že mě zničí, a to se mu i povedlo. Zničil mě teď na plný čáře. Policie mi tvrdila, že soud mě v blízký době rozhodně nemine a odsedím si to všechno na doživotí. Byl jsem z toho totálně v koncích. Můj život byl odteď v hajzlu. Ztratil jsem všechno.
Nedovolili mi ani, abych měl návštěvy. Dali mě do cely, nechtěli ani žádný úplatky. Mohl jsem se vztekat, jak jsem chtěl, ale nic jsem na tom nemohl změnit. Všichni cajti společně s Corradem se proti mně spikli.
,,Prosím, pane, můžete dál," uslyšel jsem bachaře, jak mluví na nějakýho muže před místností, ve který jsem se nacházel. Nasucho jsem polkl a narovnal se. Čekal jsem, že za mnou přišel někdo z kluků, ale zmýlil jsem se.
Byl to Corrado v celý svý odporný kráse. Slizce se na mě usmíval od ucha k uchu. Vypadal, že mu chybělo málo k tomu, aby se tady začal samou škodolibostí smát.
,,Oranžová kombinéza ti moc sluší, budeš mít určitě mnoho fanynek, který ti sem budou posílat dopisy," řekl mi se smíchem Corrado a přišel se posadit na židli ke stolečku naproti mně, zatímco bachař, co ho sem přivedl, si stoupl do rohu za mnou a hlídal.
,,Chcípni, ty zkurvysyne! Za tohle mi draze zaplatíš!" zařval jsem na něj a plivl mu do tváře. Bachař ke mně hned na to přiskočil a chtěl mě odsud odvést, ale Corrado ho zadržel. Otřel si ksicht látkovým ubrouskem, co měl u sebe, a pozvedl k bachařovi ruku na náznak, aby mě nechal.
,,Myslíš, že se tvých výhrůžek bojím, Torrenci? Nevidíš snad, čeho všeho jsem schopný? Pořád si chceš zahrávat s ohněm?" řekl mi Corrado s úšklebkem, čímž do mě dával ještě větší nervy. Cítil jsem, jak mi vztek proplouvá celým tělem. Nemít na rukou pořád želízka a mít u sebe pistol, zastřelil bych ho bez mrknutí oka a bylo by mi u prdele, že bych z toho měl ještě větší problém. Neměl jsem už co ztratit.
,,Věř mi, že až se odsud dostanu, zabiju tě, ty zasranej zkurvysyne! Děláš stejně nelegální věci jako já! Už jsi zapomněl, jaks po mně chtěl drogy a vraždy?! Jen to těmhle blbečkům řekni!" zařval jsem na něj znovu.
,,Je mi tě opravdu líto, to, že tu budeš muset být na doživotí, musíš snášet velmi hrozně. Nedivím se. Já bych asi zešílel," smál se ten čůrák, až se malém za břicho popadal.
,,Já se odsud dostanu a zničím tě! Zničím tě!" praštil jsem pěstmi do stolu a stoupl si. ,,Chcípneš mi pod rukama! Zapamatuj si to! Ty zasranej zmrde!" po těchto slovech jsem už chtěl přeskočit stůl a vrhnout se na něho, ale zabránil mi v tom bachař, který mě zezadu chytil za ramena a odvedl mě z místnosti.
Poslední, co jsem viděl, bylo, jak mi Corrado se smíchem mává na rozloučenou.
Měl jsem obrovské nutkání ho zabít. Velmi pomalou a mučivou bolestí.
