Lieve - Moji anonymní přátelé [UPRAVUJE SE]

🤍12.KAPITOLA🤍

...Byla jsem ráda že je mám...

Ráno jsem se probudila asi jako první. Vždy se budím všude brzo. Vstala jsem z postele a šla se do koupelny umýt. Potom jsem se oblékla a šla dolů do kuchyně. Ještě tu nikdo nebyl a byla docela tma. Taky bylo teprve něco okolo páté hodiny. Udělala jsem si čaj a sedla si na gauč v obýváku. Chvíli jsem tam jenom seděla a pila svůj čaj. Potom začali chodit dolů i ostatní. Ani nevím jak a bylo najednou sedm ráno. To jsem ty dvě hodiny pila čaj? Udělali jsme si společnou snídani a povídali si.

„Můžeme se jít projít do města?" Zeptala jsem se. Soo-ah a Hyunbin se na sebe podívali. „Nemyslím si že je to dobrý nápad." Řekla Soo-ah. „Stejně jsme daleko od hotelu. Nemůžou vědět kde teď jsem." Namítla jsem. „Ale na druhou stranu, kdyby jsme byli s nima a bylo by to jen na chvíli tak proč ne?" Řekl Hyunbin a nacpal si jídlo do pusy. Jak jinak že. „Vážně to chcete riskovat?" Zeptala se Soo-ah. Já jen přikývla hlavou. „Okej no." Řekla Soo-ah. Potom se pdívala na Hyunbina vedle sebe. „Ty blbe!" Dala mu pohlavek když viděla jak se snaží narvat si co nejvíc rajčat do pusy. Sung-Ho a Hyunbin se začali smát a my s holkama jsme na ně divně koukaly. „Kluci jsou divní." Řekla Kelly a zasmála se. Kluci jí ale ignorovali a smáli se dál. „Já třeba kluky vůbec nechápu." Řekla Ash a ostatní s ní souhlasily. Sung-Ho a Hyunbin už začali trochu vnímat a poslouchali debatu kterou holky vedli. „Kluci jsou prostě složitý." Řekla Luna. „To říká žena?" Zeptala jsem se s smíchem v hlase. „Eeeyyy." Bouchl do stolu Hyunbin a začali se s Sung-Hoem znovu nahlas smát. „Dobře ty." Řekl Sung-Ho a nastavil ruku abych si s ním plácla, a to já taky udělala. „To byl stěr dámy!" Řekl Hyunbin a začal se zase smát.

Když jsme se konečně najedli tak jsme se začali připravovat do města. Všichni kdo chtěli jít byli jen Já, Ashley, Soo-ah a Hyunbin. Ostatní řekli že zůstanou doma. Připravili jsme se a vyrazili autem do města.

✨ meanwhile ✨

„Hlavně buďte nenápadní!" Řekl Ji-Yoon. „Tři random týpci v hotelu plný idolů. Strašně nenápadný." Řekl jsem a Yoon po mě hodin nenávistný pohled. „Něco na tom ale je." Řekl Minho. „Tak jinak, změna plánu. Max tam půjde sám." Začal se rozčilovat Yoon. „Fajn, tak já jdu." Řekl jsem a máchl rukama. „Vy jste fakt jak malý." Zaslechl jsem říkat Minha když jsem odcházel. Přišel jsem až k hotelu. Hned u dveří mě zastavili sekurity. Jak nečekané. „Dobrý den, hledám jistou slečnu Lieve ee-" Zasekl jsem se. Neznal jsem její příjmení. „Hledáte Liv?" Zeptal se nějaký muž který procházel za ochrankou. Sekuriťák ustoupil a muž ke mě přišel. „Já jsem Yeong-Su, asi víte kdo jsem." Nadšeně mi podal ruku. Absolutně jsem nevěděl kdo to je a ani mě to nezajímalo. „To je v pořádku, jde se mnou." Řekl Yeong-Su a sekurity mě pustili dovnitř. Nenapadlo mě že to bude tak jednoduché. „Ale slečna Liv tu dnes bohužel není." Řekl když jsme procházeli chodbou. „A kdy se vrátí?" Zeptal jsem se. „Nevím." Odpověděl. „A proč jí vlastně hledáte?" Zeptal se mě. „No... vlastně-" Nevěděl jsem co říct. „Jsem její bratr." Vypadlo ze mě. „Aha zajímavé. Smím se na něco zeptat pane Maxi Ghostere?" Když vyslovil moje jméno zastavil jsem se. „Překvapuje vás že znám vaše jméno?" Zeptal se. Najednou mě někdo ze zadu chytil za ramena. Když jsem se otočil byli to dva policisté. „Počkejte ale tohle je omyl." Řekl jsem ale oni už mi nasazovali pouta. „Děláte si srandu?" Vzpíral jsem se ale pevně mě drželi. „A pozdravujte sestřičku." Zavolal za mnou pan Su když mě policie odváděli pryč. Odvedli mě do policejního auta a jeli se mnou na stanici. Je to v háji. Řekl bych to mnohem hůř.

[Teď se to bude trošku střídat, budu tam psát pohledy aby jste nebyli ztracení🤭]

🤍*Pohled Liv*🤍