Není to tak, jak to vypadá | ln⁴

eleven

První dny v nové práci byly celkem milé.

Se Sophie jsme dávaly dohromady nápady na různá videa, která chceme v průběhu roku natočit ve spolupráci s partnery. Zároveň jsme si daly nějaký harmonogram co a jak postovat během závodních víkendů. A celkově jsme se už pomalu chystaly na start sezony.

Ten byl však ještě daleko.

Čekaly nás téměř dva měsíce plné práce než kluci vyjedou poprvé na trať.

V sobotu jsem ještě chystala nějaké podklady na pondělní schůzku s klukama ohledně jejich sociálních sítí. A měla jsem možnost si projít s fotografem Alem pořádně MTC a udělat pár fotek.

A v neděli jsme s Anne zamířily do centra do kina a na večeři. Následovala příprava do práce.

Ani jsem se nenadála a budil mě pondělní budík. Do své kanceláře jsem dojela před devátou a v budově byl poněkud klid.

"Ahoj, v deset máme být u Zaka," přišla Sophie a sedla si do křesla, "odpoledne tu pak budeš mít nasáčkovaný kluky a proberem ty jejich sítě a osobní sponzory," řekla.

"Jo, počítám s tím, mám to v diáři," usmála jsem se.

"Fajn, to je super," naznala a odešla do své kanceláře hned přes chodbu.

Před desátou jsem nabrala Sophie a šly jsme směr kancelář velkého big bosse.

Vevnitř už byl Oscar, se kterým jsme se pozdravili.

"Lando snad za chvíli dojde," poznamenal Zak.

"Klasicky, pořád chodí pozdě," utrousil Oscar.

"Budeš ho muset trochu dát do latě," zasmál se šéf.

"Omlouvám se za zpoždění, byl velkej provoz," doběhl do místnosti Lando a postupně se rozkoukával.

Chvíli nechápavě koukal a Oscar chytil obrovský záchvat smíchu.

"Uklidni se, Oscare," řekl Lando.

"No, Lando, tohle bude od března tvoje nová PR manažerka, Tamara," začal Zak, "tak na ni buď hodnej, nechci za rok hledat někoho nového," poznamenal.

"Ahoj, Lando," usmál se a podal mi ruku.

"Tamara, ráda tě vidím," řekla jsem.

Chvilku jsme se zdrželi u Zaka, abychom si nastavili pravidla a následně jsme to s klukama Sophie a Anne zakempili v jedné kongresové místnosti, kde jsme strávili další hodinku.

Poté všichni zamířili na oběd, kromě Landa, který mě následoval do mé kanceláře.

"Taky jsi už v tom Abú Zabí mohla naznačit, že mě budeš mít na starosti," zakroutil hlavou.

"Já v tu chvíli ani netušila, že někoho takovýho hledáte, reálně jsem se o tom dozvěděla, když jsem dorazila domů," odpověděla jsem.

"Tak to je dobrá náhoda," řekl, "ale jsem rád, že jsi tady," pousmál se.

"Jo, já jsem taky ráda, potřebovala jsem trochu změnit prostředí," usmála jsem se.

"Woking je na to ideální místo," začal.

"To říká kluk, kterej se přestěhoval do Monaka, ale dobrej pokus," reagovala jsem.

"Hele, neprovokuj," odpověděl.

"A není to pravda?" zeptala jsem se.

"Je, já vím," řekl.

"No nic, jdeš se taky najíst?" usmála jsem se.

"Ne, já mám za 10 minut trénink, najíst se půjdu potom," odvětil, "ale potom bych se za tebou zastavil, jestli budeš mít čas," naznal.

"Udělám si ho," řekla jsem. "Navíc stejně máme schůzku i s Oscarem odpoledne, máš to v online diáři," zamyslela jsem se.

"Asi bych ho měl začít používat," začal, "tak zatím," usmál se a odběhl pryč.

Po obědě jsem se vrátila do své kanceláře, kde jsme tentokrát s Anne řešily další detaily ohledně různých aktivit.

Příští týden si kluci asi užijí pár podcastů a rozhovorů do médií.

Meeting s klukama jsme měli ve dvě a trval jen půl hodiny, šlo to s nimi rychle.

Nakonec jsem skončila v kanceláři sama a ladila jsem ještě pár detailů.

"Můžu?" došel po třetí hodně Lando.

"Jo, jasný pojď," odpověděla jsem.

"Máš tady celkem pohodlný křesla pro návštěvy," řekl a zajímavě se na jednom z nich rozplácl.

"Moc si na to nezvykej," odpověděla jsem.

"Proč? Musím trochu poznat holku, která mi bude minimálně další rok dělat chůvu," pokrčil rameny.

"Neměl bys radši takhle trávit čas se svou přítelkyní?" zeptala jsem se.

"Asi ani ne, ono je to teď takový komplikovaný, vždycky to s ní je komplikovaný," odpověděl, "o Magui se nebudem bavit," naznal.