Závodní víkend v Kanadě byl úspěšně za námi. Lando nakonec vybojoval v sobotním sprintu 2. místo a v neděli udělal pěkný posun na 5. pozici. Takže si dojel pro slušnou porci bodů.
V pondělí jsme se akorát chystali na kluky, kteří měli přijet s Landem natočit podcast.
Trochu jsme mu zkulturnili hotelový pokoj a Lando se mezi tím převlékl a upravil svůj květák.
"To je katastrofa, asi si vemu čepici," naznal a už hrabal ve skříni po kšiltovkách.
"Zapomeň, to by tě fanynky sežraly," řekla jsem a trochu jsem mu prohrábla vlasy a snažila jsem se je nasměrovat správným směrem.
"Lepší, dík," usmál se.
"Já vím," odpověděla jsem a natáhla jsem se pro krátkou pusu.
Akorát se ozvalo zaklepání na dveře od pokoje a Lando utíkal otevřít.
Kluci si postavili improvizované studio a vrhli se na natáčení podcastu.
Především o formuli, koníčcích, ale došlo i na osobnější otázky.
"Nemůžeme se tě nezeptat, jak dopadla ta romantika z Monaka?" začal jeden moderátor.
"Hah, no, to je dobrá otázka," pousmál se, "já myslím, že dobře, je to na dobré cestě," svěřil se.
"Takže fanynky mají plakat? Nejsi single?" vyzvídali.
"To ne, já rozhodně nechci, aby někdo plakal, protože mám přítelkyni," odpověděl, "já jsem pořád stejný kluk, jen, myslím, že každý potřebujeme v životě někoho, kdo vás bude podporovat ať se děje cokoliv," pousmál se.
"A prozradíš, kdo je ta šťastná?" zeptal se.
"Je to můj osobní život a já bych si to po zkušenostech z minulých vztahů a vln nenávisti k mým minulým partnerkám asi radši nechal pro sebe," odpověděl.
"Tím bych to asi uzavřel," řekl jeden klučina asi po hodinovém povídání.
Rozloučili jsme se s nimi a následně jsme odchytili Oscara a Anne a rozhodli jsme se zajet do města na oběd.
Jakmile jsme vylezli ven z hotelu, ozval se jekot fanynek.
"Já jdu na chvíli za nimi," zamumlal Lando a rozběhl se k zábraně. Oscar ho ihned následoval.
Oba se podepsali dobrým dvaceti holkám, vyfotili se s nimi a následně už jsme v autě s osobním řidičem zamířili do města.
"Mám chuť na nějakou prasárnu," řekl Oscar.
"Nějakej burger, že?" odpověděl Lando.
"Jo, něco takovýho," zasmál se.
Nakonec jsme našli nějakou restauraci s burgerama, kde jsme si parádně pochutnali.
"Měli bychom na hotel, za dvě hodiny máte tu sponzorskou akci a potom tu večeři," upozornila Anne ve tři hodiny, když jsme se procházeli městem.
A tak jsme se opět vydali na hotel, kde došlo k dalšímu převlékání a doladění formálního looku.
"Vůbec se mi tam nechce," řekla Anne, když jsme si vzájemně zapínaly formální šaty.
"Povídej mi o tom, Zak by si je pohlídal," odpověděla jsem.
"Právě," usmála se.
"Co vůbec vy dva s Alexem?" zeptala jsem se.
"Je to s ním moc fajn, jenom mě mrzí, že spolu netrávíme víc času," začala, "ale je takový opatrný, víš, potom co se rozešel asi po třech letech s Lilly," odpověděla.
"Chápu, ale neboj, časem to bude fajn," usmála jsem se.
"Určitě jo, já vím," řekla.
"Ale teď pojď, musíme jít," odpověděla jsem a táhla jsem ji ven z pokoje.
ČTEŠ
Není to tak, jak to vypadá | ln⁴
FanfictionNa první pohled může všechno vypadat úplně jinak, než jak to doopravdy je. LN4 .2023