Není to tak, jak to vypadá | ln⁴

fourteen

V úterý se mi do práce vůbec nechtělo. Svůj narozeninový den bych radši strávila jinde než v kanceláři.

Nakonec jsem se do MTC dostala až v půl desáté a v kanceláři už čekal Lando.

"Máš zpoždění!" zavolal, když jsem byla kousek od něj.

"Já vím, co ty tady zase děláš?" zeptala jsem se.

"Přišel jsem ti za celý McLaren popřát všechno nejkrásnější," zazubil se a ukázal na dort a obří dárkovou tašku.

"Páni, děkuju," vykulila jsem oči.

"Ještě tady maličkost ode mě," řekl a dal mi na ruku náramek s kamínkem.

"To jsi nemusel," špitla jsem a pevně jsem ho objala.

"Musíš kouknout do toho kamínku," napomenul mě.

Trochu jsem zaostřila a uvnitř byla fotka nás dvou z rozhovoru v Abú Zabí.

"To je krásný, nemám slov, moc díky," usmála jsem se.

"Vůbec není zač, já teď utíkám do posilovny. Po obědě se zastavím," řekl a odběhl pryč.

Během dopoledne se mi v kanceláři vystřídalo několik lidí s přáním nebo kytkou.

Na to, že jsem byla v týmu tak krátkou chvíli, tak jsem cítila, jak se z nich stává moje nová rodina.

"Měli bysme asi přidat nějaký fotky na sítě, ať tě fanoušci neobviňují, že Landovi rozvracíš vztah," začala Sophie. "Stejně děláme postupně představení týmu, tak se to hezky hodí," řekla.

"Asi jo," přikývla jsem.

Do chvilky měla vytvořený post a já na profilu slušnou dávku nových sledujících. A velká spousta se omlouvala.

"To by bylo," začala, "teď mi ukaž, co ti to Lando dával," pobídla mě.

"Jen náramek," řekla jsem a ukázala jsem jí ho.

"Seš speciální, takový dárky jsem od něj nedostávala ani já," zasmála se, "ale ne, sranda, jsem ráda, že to bude fungovat, že si věříte, to je základ," odpověděla.

"Jo, doufám, že to půjde," usmála jsem se.

"Mluvili jste i o Magui?" zeptala se.

"Jen mi říkal, že jim to nějak nefunguje," pokrčila jsem rameny.

"Aha, no," začala, ale ihned se zarazila, "měl by se na ni vykašlat," řekla hned.

"Je to jeho život," odpověděla jsem.

"Tak pojď, jdeme na oběd," řekla a táhla mě do jídelny.

Po obědě jsem si vzala do kanceláře kávu a pracovala jsem na notebooku na dalších novinkách.

"Jaký máš na víkend plány?" zeptal se Lando, když kolem druhé došel do kanceláře.

"Nic důležitého, až příští týden letím na otočku domů," odpověděla jsem.

"Tak si ani nic neplánuj," řekl.

"Mám se bát?" zeptala jsem se.

"Oslavíme v sobotu tvoje narozeniny," usmál se.

"Dneska už jsem je oslavila dost," odpověděla jsem.

"To je jedno, mám překvapení," řekl.

"Fajn těším se," naznala jsem s úsměvem.

"Až tu dneska skončíš, hodím tě domů," odpověděl.

"Vidím to tak do čtyř," řekla jsem.

"Fajn, před čtvrtou jsem tu," špitl a s úsměvem zmizel.

Domů jsem dotáhla půlku květin, tašek i zbytek dortu. Nakonec jsem byla ráda, že mě Lando hodil.

"Díky, jdeš na čaj?" zeptala jsem se.

"Ne, dneska ne, musím ještě do MTC, máme s Oscarem večerní šichtu na simulátoru a vyhodnocení dat," odpověděl.

"Dobře, díky za odvoz," usmála jsem se.

"Ty jsi říkala, že máme zítra nějaký mediální aktivity?" zeptal se.

"Jo, jsou tam na programu dvě nahrávání podcastů. Jeden s formulí 1 a druhej s nějakýma klukama. A pak ještě tuším dva rozhovory. No a rovnou toho využijeme a uděláme nějaký videa na sociální sítě," začala jsem, "všechno bys to měl mít v online kalendáři a podle toho upravenej i harmonogram tréninku v polovině a simulátor asi zase večer," řekla jsem.

"Super, děkuju, jsi zlatá," usmál se a objal mě, "měj se," řekl a zamířil pryč.

Nakonec jsem večer skončila u Anne, kde jsme si spolu daly sklenku vínka. Ještě se k nám přidala Lily a udělaly sme si fajn holčičí večer.