Není to tak, jak to vypadá | ln⁴

thirty eight

"Viděla jsem vás s Maxem v televizi," přerušila jsem ticho.

"Nechci na tebe tlačit, Tam," začal, "jen je to teď takový divný," špitl.

"Já už jsem ti to chtěla říct pár dní zpět, ale nechtěla jsem tě tím během víkendu zatěžovat," řekla jsem, "chci ti dát šanci," pousmála jsem se do země.

"Fakt?" zeptal se a radostí mě objal.

"Ale pokud tě uvidím s nějakou holkou zas, tak končíš," špitla jsem.

"To bude těžký, fanynkám neumím říkat ne," pousmál se.

"Ty jsou jediná výjimka," řekla jsem.

"Tak si jdeme asi zatancovat?" navrhl.

"Můžeme," usmála jsem se.

Charlese už jsem ten večer neviděla, i když jsem na něj měla hodně otázek.

K Landovi domů jsme se dostavili kolem druhé ráno.

Oscar s Lily zamířili po večeři a krátké zastávce na párty rovnou na letiště, Anne byla s Alexem a Max s Pietrou pokračovali na party.

"Nechceš přespat u mě v pokoji?" zeptal se Lando, když jsme stáli v chodbě.

"Já ti nevím," začala jsem.

"Budeme se jen tulit a povídat si," pousmál se.

"Tak fajn, jen se dojdu odlíčit," řekla jsem a při té příležitosti jsem se převlékla do trika a kraťasů na spaní.

"Mám toho dost," špitl Lando, když si mě v posteli přitáhl blíž k sobě.

"Byl to náročnej víkend," přikývla jsem.

"Ale jeden z nejlepších," usmál se, "chyběla jsi mi," špitl a opatrně mě políbil.

"Ty mně taky, moc," řekla jsem a s úsměvem jsem sledovala štěstí v jeho očích.

"Teď budu jezdit tak dobře jako Schumacher," zasmál se a pevně mě objal.

"To by bylo skvělý," usmála jsem se.

"Zdržíš se zde do úterý?" zeptal se.

"Asi bych mohla, zítra máme volno a v úterý jen pár online schůzek," odpověděla jsem.

"Já vím, mám všechno v kalendáři, já pracuju až ve středu," řekl.

"Konečně používáš kalendář, pěkný, třeba tě to donutí chodit včas," zamumlala jsem.

"Hele nerejpej do mě," usmál se.

"Mě to ale baví, pane Norris," špitla jsem.

"Víš co by mě zajímalo?" začal z ničeho nic.

"Ne?" zakroutila jsem hlavou.

"Jestli už drby v mým fanklubu jedou naplno," řekl a vzal si telefon.

"To si piš, že jo. Jsi je odstřelil už tím rozhovorem po závodu," odpověděla jsem.

"Jo, máš pravdu. A spekulace už jedou naplno," usmál se a radši telefon odhodil.

"Pojďme spát, jsem unavená," špitla jsem a zahrabala jsem se pod jeho peřinu.

"Dobrou, Tam," řekl s úsměvem.

Chvíli mi trvalo, než jsem usnula, nakonec jsme prospali několik hodin a z postele jsme se škrábali v jedenáct.

Vzbudila nás vůně, která se táhla z kuchyně, kde čarovala Pietra.

"Dobrý ráno, srdíčka," řekla s úsměvem, když nás viděla.

"Dobrý," pousmál se Lando.

"Konečně je tu zase pohodová atmosféra," zamumlala a postavila před nás talíř s palačinkami, "dobrou chuť," usmála se a se svým talířem zmizela u Maxe v pokoji.

Landovi se rozezvonil telefon.

"Ano? Jo, jasný. Fajn, takže ve tři? Jasný, budu tam," vybavil stručně a zavěsil.

"Kdo to byl?" zeptala jsem se.

"Charles, jdeme hrát odpoledne padel," usmál se.

"Pěkný," řekla jsem.

"Něco se ti nezdá?" zeptal se.

"Ne, všechno dobrý," odpověděla jsem.

"Jde i Arthur, Max a Carlos," začal vyjmenovávat.

"To se všichni na kurt nevejdete," zasmála jsem se.

"Se nějak prostřídáme," odpověděl, "pojedeš se mnou a budeš mi dělat dozor?" zeptal se.

"Co mi zbývá," řekla jsem.

"Nic," pousmál se a objal mě.