Po návratu do Anglie jsme převážně pracovali v technologickém centru, další závod byl až za týden a půl ve Španělsku.
Den před odletem jsme s Landem zamířili do centra Londýna, kde natáčel videa pro Quadrant.
Seznámila jsem se s jeho kolegy a užili jsme si fajn čas.
"Lando, spekulace už zase jedou na plný obrátky," řekl Max a ukázal mu vystřižené video z podcastu, který Lando natáčel v Kanadě.
"Ajaj, to zas bude," zakroutil hlavou, "a Zak mě možná zabije," pokrčil rameny.
"V klidu, to se přežene," odpověděla jsem.
"Spíš se divím, že vám tehdy fanynky sežraly, že jste jen kolegové," řekl Max.
"Ono je to chytrý krytí, když se kolem mě musí Tam motat pořád," pousmál se Lando.
"Však ono jim to brzy dojde," vložila se do konverzace Pietra.
Nakonec jsme se ve čtyřech přesunuli k Landovi domů, kde jsme si dlouho do noci povídali.
"Už jsi to Tam říkal?" zeptal se Max.
"Že s námi letíte do Barcelony?" usmála jsem se.
"A tu druhou věc?" řekl.
"Tu asi ne?" nechápala jsem.
"Letí i můj táta," zamumlal Lando.
"Fakt?" vykulila jsem oči.
"Ničeho se neboj, Tam," zasmál se Lando a objal mě.
"To se ti řekne," zakroutila jsem hlavou.
"Těší se, až tě pozná," špitl s úsměvem.
"Jo, já taky," usmála jsem se.
Nakonec jsme si na dobrou noc pustili film a ráno jsme vstávali v osm, abychom v devět už byli na letišti.
"Už je tady," řekl Lando, když viděl přicházet jeho tátu a šel se s ním pozdravit.
"Zdravím, Tamara," špitla jsem nervózně a podala jsem mu ruku.
"Pojď sem," usmál se a vtáhl mě do pevného objetí, "rád tě poznávám," řekl.
"Já vás taky," přikývla jsem a dali jsme se do řeči.
Bylo to moc milé povídání, hodně jsme se nasmáli, po chvíli za námi došly dvě fanynky, které se chtěly vyfotit s Landem.
"Vy dva s Tamarou spolu chodíte?" zeptala se jedna z nich.
"Ne, jen spolu pracujeme," začal Lando.
"Jsem trochu jako jeho otravná ségra, co po něm pořád něco chce," řekla jsem.
"Škoda, hodili byste se k sobě," poznamenala druhá.
"Eh, díky za podporu, už musíme do letadla," zamumlal Lando.
"Ono to stejně časem praskne," špitl Max směrem k nám.
Po krátkém letu už jsme byli v Barceloně a s Anne jsme na hotelu řešily detaily ohledně práce na čtvrtek.
Odpoledne jsme spolu zašly na kávu a cestou na hotel jsme potkali Charlese s Carlosem, kteří si byli zaběhat.
"Bydlíte na stejným hotelu?" zeptal se Carlos.
"Jo, tady za rohem," řekla Anne.
"Fajn, tak to se asi budeme často vídat," zazubil se a zmizeli před námi.
Po návratu na hotel jsme zmizely ve svých pokojích, no já jsem se převlékla do kompletu na cvičení a zamířila jsem do vrchního patra hotelu, kde se nacházela posilovna.
Bylo tam jen pár lidí včetně Oscara s trenérem, kteří se v rohu protahovali, na druhém konci zase Charles cvičil s činkami.
Já jsem se šla rozehřát na rotoped a pak jsem si dala sérii na záda a ruce.
Během protažení už jsem byla v posilovně jen já a Charles, ihned jsme se dali do řeči, bylo to fajn.
"Díky za pokec," usmál se Charles, když jsme uklízeli podložky na své místo.
"Já taky děkuju a hodně štěstí o víkendu," řekla jsem.
"Však se ještě potkáme a víkend je za dlouho," naznal.
"To je pravda, ale kdyby náhodou ne, říkám ti to už teď," odpověděla jsem.
"Budeš mi fandit?" zeptal se s úšklebkem.
"Můžeš být třetí, hned po Landovi s Oscarem," zasmála jsem se.
"Tak jo, pódium beru," řekl.
"Tak zatím, Charlie," odpověděla jsem.
"Měj se, Tam," usmál se a každý jsme se vydali svým směrem.
Po sprše jsem se převlékla a běžela jsem na večeři.
"Už jsem se bál, že nedorazíš," špitl Lando, který do mě téměř vrazil u vchodu do jídelny.
"Myslela jsem, že jdete ven s tátou," řekla jsem.
"Taky, že jo, jen jsem se přišel rozloučit," usmál se a pevné mě objal.
"Užijte si to spolu," odpověděla jsem.
"Díky, Tam, až se vrátíme, ozvu se," řekl.
"Vraťte se brzy, zítra makáš," pousmála jsem se.
"Rozkaz," zasmál se a věnoval mi krátký polibek na tvář.
ČTEŠ
Není to tak, jak to vypadá | ln⁴
أدب الهواةNa první pohled může všechno vypadat úplně jinak, než jak to doopravdy je. LN4 .2023
