Není to tak, jak to vypadá | ln⁴

forty one

"Byla jsi někdy před tím v Kanadě?" zeptal se Lando když jsme akorát mířili z letiště na hotel.

"Ne, tohle je moje premiéra," odpověděla jsem.

"Tak to ti zde v Montrealu musím udělat prohlídku," usmál se.

"Fajn, to zní zábavně," řekla jsem.

"Můžeme vzít Oscara a Anne a natočíme nějaký content na sítě," rozkazoval.

"To beru, je fajn, že tu máme tolik času, přiletěli jsme brzy," naznala jsem.

"No, jak se to vezme, sice jsme tu už v pondělí, ale celý zítřek máme zalepený sponzorskými aktivitami," pokrčil rameny.

"Já vím, ale ve středu si uděláme fajn den," řekla jsem.

"Přesně tak," usmál se.

Zanedlouho jsme byli ubytování a odebrali jsme se ke spánku.

Užili jsme si společně pár fajn dní a po mediálním čtvrtku jsme mířili na trať.

"Hodně štěstí," usmála jsem se, když si Lando navlíkal kuklu.

"Díky, tohle je jen trénink, to je v pohodě," řekl a za moment už lezl do auta.

V tréninku kluci zkoušeli hodně různých nastavení a simulaci závodního tempa, na závěr si kluci vyzkoušeli rychlé kolo a po skončení tréninku už se odpočítával čas do kvalifikace.

Kluci ladili strategii a my jsme s Anne chystaly content.

"No, tak nakonec tu jsme do úterý, kluci mají v pondělí večer ještě večeři s partnery," řekla Anne naštvaně, když koukala do kalendáře.

"Tak to bychom mohly klukům dát na pondělí dopoledne ten podcast, jak nám psal ten jeden klučina," odpověděla jsem.

"To by šlo," přikývla, "oni chtěli ale Landa, Oscara chtěl někdo na dálku," naznala.

"Já to pozjišťuju," zamumlala jsem a dala jsem se do práce.

"Teď jen doufej, že se Landovi povede závod, jinak bude v pondělí ráno nabroušenej," zasmála se Anne.

"Je to profík," řekla jsem.

Před startem kvalifikace začalo trochu pršet a v garáži byla docela nervózní atmosféra.

"Buď na sebe opatrný," špitla jsem, když jsem Landovi podávala rukavice.

"Budu, Tam, díky za podporu," usmál se a zaklapl si helmu.

Po prvních pokusech se musela kvalifikace přerušit, kvůli nehodě jednoho Haasu, kterému se auto smýklo mimo trať.

Nemohla jsem se na to koukat, byla jsem hrozně nervózní.

"Neboj, já se o Alexe taky bojím," špitla Anne, když si sedla vedle mě.

"Tohle už je hodně deště, neměli by jezdit," naznala jsem.

"Na půl hodiny přerušeno, pak se bude jezdit dál," křičel jeden z inženýrů.

Trochu se mi ulevilo, i podle předpovědi to ale o moc lépe nevypadalo.

Nakonec se však kvalifikace znovu rozjela, čtyři minuty před vypršením času z první části se vydalo na trať hrozně moc aut, spolu s podmínkami bylo jasné, že uvidíme solidní guláš.

Doplatil na to i Lando, který skončil ve smyku, ale zázrakem se srovnal a jel dál, stačilo to však jen na 16. pozici.

Byl na sebe hodně naštvaný.

Ihned vylezl z monopostu a šli jsme médiím poskytnout ohlasy.

Byl stručný a zklamaný.

"Jak je na tom Oscar?" zeptal se před posledním rozhovorem.

"Postoupil do třetí části," odpověděla jsem.

"Chci ho pak jít podpořit do garáže," řekl.

Jen jsem přikývla a po posledním rozhovoru jsme zamířili do garáže.

"Ty podmínky byly nešťastný," řekl Lando.

"V neděli jim ukážeš," usmála jsem se.

"Oni ještě budou vyšetřovat Gaslyho, Bottase a Tsunodu za zdržování a nezpomalení pod žlutými vlajkami dost možná se posuneš nahoru," naznala Anne.

"Co Oscar?" zeptal se Lando.

"Z druhé postoupil těsně, teď už nemá co ztratit," odpověděla.

Nakonec dojel Oscar šestý a s úsměvem se vydal na rozhovory.

Lando zamířil k inženýrům a já jsem pracovala v kanceláři.