thirty three

290 18 0
                                    

Po závodech v Miami jsme se přesunuli zpět do Evropy.

Kluci si dali po debrifiengu a dnech na simulátoru dovolenou.

Lando si užíval ve svým druhým domově, v Monaku.

V neděli ráno mě vzbudil telefon, Lando.

"Lando, co chceš?" zeptala jsem se.

"Sakra, ty už ses koukala na sítě, že?" povzdechl si.

"Ne, jen jsi mě vzbudil," řekla jsem a hned jsem se koukala, co se děje.

"Nebylo to tak, jak to vypadá," začal.

Narazila jsem na fotky z klubu, kde se líbal s nějakou holkou.

"Ono to vypadá dost jasně," odpověděla jsem, "asi bychom toho měli nechat a zůstat jen jako kolegové," zamumlala jsem.

"To ne, prosím, odpusť mi to," řekl.

"Kde mám jistotu, že to neudělaš znovu?" zeptala jsem se.

"Neudělám," špitl.

"Minule jsi říkal, že mě nepodvedeš, že nechceš a je to tady," zamumlala jsem s rozechvěným hlasem.

"Tam, nech mě ti to vysvětlit," řekl.

"Nech mě prosím pár dní být," pošeptala jsem a zavěsila jsem hovor.

Víc jsem od něj slyšet nechtěla.

Chvíli jsem ještě ležela a utápěla se v slzách, no nakonec jsem se rozhodla si udělat příjemné odpoledne v centru Londýna.

Večer jsem se zahrabala do postele s kýblem černého čaje a přemýšlela jsem, co dál.

Potřebovala jsem pár dní vypnout, ale zároveň jsem věděla, že ve úterý se s Landem zase uvidíme.

Nemohla jsem usnout, koukala jsem do stropu.

Nakonec jsem viděla, že Landův nejlepší kamarád Max vysílá na Twitchi, tak jsem se podívala, co dělá.

S Landem zase hráli nějakou střílečku.

"Dneska seš mimo," poznamenal Max.

"A divíš se?" zeptal se.

"Vlastně ani ne," zamumlal, "jak se chceš za týden soustředit na závod?" zapřemýšlel nahlas.

"Doufám, že to do té doby alespoň trošku vyžehlím," řekl.

"Snad to bude dobrý," pousmal se.

"Už asi půjdu spát, byl to dementní den," reagoval Lando a přišel se ke kameře rozloučit se sledujícími.

Viděla jsem jeho smutný pohled, který se mnou trochu zacloumal.

Hned po jeho rozloučení jsem obraz vypla i já.

Nakonec jsem si pustila podcast a se sluchátky v uších jsem usnula.

V pondělí jsme měli home office, takže jsem si došla pro kávu a začala jsem plánovat, co vše se musí během tohoto týdne stihnout.

Odpoledne došla Anne a udělaly jsme si teochu pracovní a trochu dívčí jízdu.

"Viděla jsi ty fotky?" zeptala se opatrně.

"Jo, viděla," odpověděla jsem, "Lando mi tvrdí, že to není tak, jak to vypadá," zasmála jsem se.

"Nevěříš mu?" nechápala.

"Já nevím, chci pár dní klid. Potřebuju si ujasnit, co je důležitý," řekla jsem.

"Chápu, no, moc si od něj ale neodpočineš, když zítra přiletí," naznala.

"Já vím, mám na něj odpoledne dohlížet na nějakým photoshootingu," usmála jsem se.

"Kdyby něco, klidně napiš, můžeme se prohodit," řekla.

"To je dobrý, jsme dospěli lidi, nějak to zvládneme," naznala jsem.

Není to tak, jak to vypadá | ln⁴Kde žijí příběhy. Začni objevovat