BTLINLID

263 7 2
                                        


"Baby this love i never let it die"

Celý den sem jen ležela a koukala do stropu že by mi Martin chyběl...ne to není možný nechci aby mu chyběl , vtloukala sem sama sobě do hlavy , slyšela sem klepání na dveře ,,jo" dveře se otevřely a za nimi nestal nikdo jiný než Áres ,,co je " posadila sem se na postel ,,spíš co je tobě " řekl a prohled si mě od hlavy k patě ,,sem unavená " ,,jasně,před barákem na tebe čeká nějakej potetovanej kluk s blond vlasama " kdo to je ,,jaký tetování má " optala sem se abych si byla jistá že to není David ,,sedmičku a pavučinu na krku" odlovědel a mě docvaklo že by to mohl být Dom ,,dobře dík " Áres odešel já sem se dala dohromady a vyšla sem ven a spatřila sem onoho dvoumetrového idiota a zamávala na něj aby si mě též všimnul , všiml si mě a přišel ke mě ,,co tu děláš " optala sem se ,,Martin tě schání " pokrčil rameny ,,proč nepřijel sám" podívala sem se svým typickým pohledem ,,říká kdo že tu není " ani to nedořekl a z auta vylezl ten černovlasý klučina který mě zachránil ,,kdyby přijel rovnou nevylezla bys " řekl nik než k nám Martin přišel ,,co že si utekla " přišel Martin ke mě a smutně se usmál ,,Dejan měl pravdu " mykla sem rameny ,,nebylo to správný " ,,eh tak já půjdu " nechal nás tam Dominik ,,můžeme začít znova " řekl s otázkou v hlase ,,Martine já nevím " složila sem hlavu do dlaní ,,pojď" vzal mě za ruku a dovedl do jeho auta kde jsme si vedle sebe sedli na zadní sedačky ,,nezvládneš to semnou " řekla sem první co mi přišlo na jazyk ,,proč bych to nezvládl " zasmál se ,,mám diagnostikovaný depresse už od třinácti a přesto že sem sebevědomá a chovám se tak jak se chovám tím vším zakrývám tohle " ukázala sem na sebe samu protože sem teď fakt byla trochu v prdeli ,,pomůžu ti " vzal mě kolem ramen a já ho pevně objala ,,nikdo mi už nepomůže " zvykla sem mu do hrudi ,,začneme od znova,zítra ve 12 sem tu pro tebe " ,,sem ve škole " řekla sem když už sem ležela na Martinovo stehnech ,,v kolik končíš " ,,v půl 2 " ,,tak v půl druhý sem před školou seš na ty umělce kousek že" ,,jo, proč sedíme v autě " uchechtla sem se ,,protože u mě doma je debilni Dejan" ,,tak půjdeme ke mě " ,,to můžu jo" zeptal se nevěřícně ,,no jestli umíš šplhat do oken" řekla sem nadzvednutým obočím a stačil mi Martinův až vyděšený výraz ,,sranda, jasné že můžeš když si tě nevšimnou " vylezli jsme z auta a já nenápadně protáhla Martina do mého pokoje kde bohužel nešlo zamknout .

Vzala sem si Nike pročka a velkou mikinu ,,Aphordito pojď na oběd" otevřela mi do pokoje Maya ,,greyi?" Vypadlo z ní zařazeně a já ji za loket zatáhla do pokoje ,,nic neříkej okey " ,,a co za to " ,,chceš fotku nebo " pokrčil rameny Martin a ona jen kývla,, vyfotil se sní a my šli na oběd ,,zachvili přijdu" houkla sem na Martina a s Mayou jsme šli dolů , a jak sem řekla tak se stalo ani sem nejedla jen sem se tam byla ukázat aby to nebylo divný .

Vycházím do pokoje a přemýšlím že si odbarvim vlasy přírodně je mám blonďatý ,, co se mi válíš v posteli " zasmála sem se když sem vešla do pokoje a vyděla sem Martina ,,sorry ne " řekl ale stejně se nezvedl , sedla sem vedle něj ,,asi si odbarvim vlasy " řekla sem do ticha ,,tohle nejsou tvoje přírodní vlasy " zeptal se celkem šokovaně ,,ne sem blondýna a hádám že tohle taky nejsou tvoje vlasy " rozcuchala sem mu jeho celkem rovné vlasy ,,hej, ne nejsou mám je hnědý " a já jen kývla ,,donesu kámoše jo aby mi mohl ty vlasy udělat tady " ,,okey" Můj kámoš Andy chce dělat kadeřníka a docela mu to jde ale musím říct že je podle mě teplej říkala sem si pro sebe když sem mířila k němu na pokoj ale zarazil mě Áres ,,co je " optala sem se ,,proč si dneska nepřišla a si sama zavřená v pokoji " stal opřený o stěnu ,,sem jen unavená " pokrčila sem rameny ,,Týno já nechci aby ti bylo zase hůř" řekl mírně naštvaně ,,neboj sem v pohodě jo" odpověděla sem když sem klepala na Andyho pokoj ,,čus Andy uděláš mi vlasy prosím " koukala sem na něj psíma očima ,,a co s nima " ,,na blond " nic neříkal vzal si věci a šli jsme ke mě ,,hele mám tam kámoše ale nesmíš to nikomu říct jo" ,,jo v pohodě " .

Sedím u mě v pokoji na zemi zatím co Andy mi dělá vlasy a Martin zaujatě kouká do mobilu .

Moc dlouho to netrvalo a vlasy mám hotový dala sem za to Anydmu nějaký prachy i přesto že je nechtěl ,, sluší ti to " řekl Martin do ticha ,,děkuju " sedla sem si na jeho klín a objala sem ho kolem krku ,,co je ti že se tak tulis " ,,nevím asi mi chybí fyzickej kontakt " zasmála sem se ,,já ti ho dám kolik ho budeš chtít " šeptl mi do ucha , jsme čely opření o sebe ale ani jeden z nás nic víc neudělal dokud sem nechtěla zase jeho rty cítit na těch mích.

,,Hej Tynkys jdeš s náma ..." Zarazil se Áres ve dveřích a já se od Martina odtáhla , Áres už odcházel ale na chodbě sem ho chytla za ruku a zastavila ho ,,Co je promiň " ,,Týno mě to nevadí ale mohla si něco říct já se bojím že tam si celý den sama mohla si říct že někoho máš , a taky nehodlám poslouchat to že to dopadlo jako s těma minulíma " říkal naštvaně ale zároveň se starostí v hlase ,,je jinej , promiň bráško" řekla sem smutně a objala ho ,,no jo sestřičko " objal mě též ,,přijď ke mě pít ....vem i jeho " kývl na dveře a já se usmála a kývla.

Vešla sem do pokoje kde seděl zařazený Martin ,,zůstaneš dneska " zeptala sem se s prozebným výrazem ,,asi můžu " souhlasil a já byla šťastná jako malé dítě ,,jdeme pít" vzala sem ho za ruku a táhla ho k Áresovi kde se tyhle akce vždy organizovali ,,to nevadí že tu sem " ,,kdyby něco prostě běž s nějakýma klukama Marie si toho stejně nevšimne " řekla sem než sem otevřela .

Na zemi i na posteli seděli lidi a tentokrát nás tu bylo víc já,Martin,Áres,Maya,Laura, Athéna,Apollo,Andy,Dom a Vika a ani pití a cigaret tu nebylo málo většinu měli ve svém kroužku ale moje oblíbený rum a cola byli položený na skříni takže sem šla nalila sobě i Martinovi ,,dík" kývnul a napil se ,,tyvole kolik tam toho rumu dáváš " zakřenil se ,,půlku " pokrčila sem rameny a též sem se napila ,,ty seš Grey jo" přišla k nám Laura ,,ne já sem Dorian" řekl naprosto v klidu ,,haha můžu fotku " optala se Laura ,,hele jo" souhlasil protože co by Martin pro fans neudělal ,,díky" převzala si mobil a zas byla pryč ,,Čau tynkis jak to jde dlouho jsme spolu nemluvili " přišla za mnou Vika ,,ahoj mám se fajn co ty " ,,jde to , jo promiň ahoj já sem Vika" podala ruku Martinovi který gesto zopakoval ,,Martin" ,,Áres máš zlatý " optala sem se protože jsme kouřili stejný a on po mě jen hodil krábu ,,dík " jednu sem vyndala a dala sem i Martinovi ,,dík" odešla sem z pokoje a šla sem k nám , sice to vypadalo že jsme tam tak pět minut ale nějak se z toho staly dvě hodiny a já sem upřímně trošičku opilá , nějak jsme se dopotáceli ke mě do pokoje kde jsme otevřeli okno opřeli se o něj a vyfukovali šedý kouř ,,proč zrovna Grey256 " optala sem se potichu ,,Grey protože se mi to líbí a 25.6 jsou moje narozeniny " odpověděl jak kdyby byl úplně střízlivý , dokouřili jsme a já zavřela okno.

Martin hned sedl na postel a já pochodovala po pokoji protože sem měla moc energie když sem slyšela klepání na dveře , otevřela sem a za nimi stal Áres ,,já jen jestli jste v pohodě" vešel dovnitř a zavřel dveře ,,Týno musíš si vzít prášky " hledal je Áres po pokoji ,,ale mě je dobře " smála sem se na celej pokoj ,,k čemu je má" ptal se Martin který hledal s ním ,, antidepresiva" odpověděl jednoduše a Martin kývnul ,,a tady jsou" řekl vítězné a vytáhl je ze šuplíku ,,na sněz je jo" řekla podal mi dva prášky se sklenkou vody a já prášky spolykala ,,dobře tak dobrou " mávl Áres a byl pryč ,,ahoj Grey můžu fotku " imitovala sem Lauřin hlas když sem sedala zpátky na Martinův klín ,,ty vždycky " zasmál se a políbil mě , a jak se řekl tak se i stalo a fotky nás dvou mi pomalu ale jistě plnili telefon a ig .

Nakonec jsme asi v půl 2 zaspali .

Nakonec jsme asi v půl 2 zaspali

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
𝐒𝐭𝐚𝐫 𝐆𝐢𝐫𝐥   Kde žijí příběhy. Začni objevovat