S Petrem jsme spolu už dva měsíce. Dnes máme jít do jejich studia kde bude party. Já a kluci.
,,ahojda všem" usmála jsem se na všechny kluky kteří mě pozdravili. Petr je už od opuštění našeho baráku nasranej. Nevím co se mu stalo.
Už mám v sobě pár těch panaku ale pořád to se mnou nedělá nic vážného začala jsem hledat Petra. Jejich studio není tak velký. Našla jsem ho v nahrávací místnosti. Sedí na zemi. Šla jsem k němu ,,co je s tebou?" Sedla jsem si k němu a on se na mě podival. Bez emocí. Bez výrazu. A s rozšířenými vzornickami. ,,jdi do prdele" odfrknul a dival se pred sebe. Au. ,,co to říkáš?" Podíval se mi do očí ,,tahni do pici jsi mi ukradená" prsknul na mě. Au. Do očí se mi nahrnuli slzy ,,proč to děláš?"
,,co proc dělám" prohrabl si vlasy ,,proč mě odhanis" rotbrecela jsem se. ,,protože tě nechci, nezáleží mi na tobě a nikdy nezáleželo" Zvedla jsem se od něj ,,říkal jsi že me miluješ" zarvala jsem na něj ,,tak jsem ti lhal" rozhodil rukama ,,jestli mě ted necháš odejít... přijdeš o mě. Uvědomuje si to vůbec? Jsi na drogách" zasmál se ,,vím a drogy mě dělají uprimnym není to pravda?" Dal se smál ,,ty nejsi Petr kterého znám... můj Petr by bojoval pro to abych neodesla" otočila jsem se a vyběhla že studia. Běžela jsem domů a brečela. Brečela, brečela a zase brečela.
Z breku jsem usnula a vzbudil mě zvonici mobil. Petr. Tipla jsem hovor a zvedla se z postele. Myslím že všechny slzy jsem vypotrebovala včera večer. Neměla jsem hlad. Neměla jsem žízeň. Nebyla jsem unavená. Nechtěla jsem být v pokoji. Nechtěla jsem být doma. Nechtěla jsem být tady. Nechtěla jsem být živá. Oblékla jsem si tepláky mikinu a obula si boty. Vzala jsem peníze a mobil. Vyšla jsem z domu a šla do večerky. Koupila jsem si vodku a cigarety a šla na pole plné slunečnic.
Flashback
,,Miluju slunečnice" rekl a ja se usmála ,,já vím ja také" rekla jsem a sedla si na trávu vedle pole. On si sedl vedle mě
End Flashback
Sedla jsem si na zem a opřela se o strom. Pila jsem vodku a broukala si různé texty písniček ,,dokud se neudusim budu pít na důkaz toho že už tady nechci být" zarecitovala jsem text jeho pisnicky. Zas jsem se napila. Znovu mi zvonil mobil. Petr. Opět jsem to típla. A zapálila si cigo. Znovu mi zvonil mobil. ,,kurva dost už" Petr. Tipla jsem hovor a zapla režim nerusit. Ne ten song ale tu funkci na mobilu. Dal jsem pila vodku a popotahovala z cigarety. Když už vodka došla šla jsem blíž k slunecnicim. Při vstávání a následně chůzi jsem se o něco jebla do hlavy a spadla. A tak trochu omldlela.
,,Tesso hej"
,,Tesso kurva vzbuď se slyšíš" mluvil na mě až moc známý hlas. Otevřela jsem oči. Už byla tma. Jak dlouho tu ležím. Drzel mě v náručí. ,,co jsi tady kurva delala" brečel ,,a proč jsi mi nebrala mobil"
No tak buď je kokot nebo nevím. Zvedla jsem se a beze slova od něj odcházela. Chytil ne za ruku ,,kam jdeš?" Pokrcila jsem obočí ,,tak jsi kokot?" Odtrhla jsem ruku z jeho sevření a chtěla jít. Ale otočila jsem se na něj a dala mu facku. Podla jsem mu do hrudníku ukazováček ,,včera jsi mi jasné řekl že me nechceš a já ti řekla že jestli odejdu už ne neuvidíš" odstoupila jsem od něj ,,vybral sis to sám" otočila jsem se a odešla pryč. Po cestě jsem si ještě zapálila cigaretu.
Došla jsem do pokoje a začala brečet.
Flashback
,,show se ti mega povedla Péťo" šla jsem za ním s úsměvem a chtěla ho obejmout. On však uhnul ,,teď mě neobimej jsem úplně spoceny" zasmal se a já ho i tak obejmula ,,mě to nevadí" usmála jsem se na něj a podívala se mu do očí. Taky se mi pkdival do očí. Stali jsme tak už asi minutu když v tom se Petr začal sehybat k mým rtům. Když už byl tak blízko zastavil se. ,,nedělej to" řekla jsem mu potichu. On však sel ještě blíž a políbil mě. Já nespolupracovala. A nakonec jsem ho odstrcila. ,,promiň" omluvila jsem se a běžela na záchody.
Zamkla jsem se a začala brečet. Nechtěla jsem Petrovi ublížit. Nechtěla jsem s ním flirtovat. Nechtěla jsem nic z toho co se teď stalo. Chtěla jsem být jen kamarádka steina. ,,to není dobrý" začalo se mi špatně dýchat. ,,je to... zpátky" nemohla jsem skoro mluvit. Najednou někdo zaklepal na dveře a promluvil ,,Tess prosím otevři" byl to Petr. Šla jsem odemknout. ,,prosím neřeš... to teď jen neco... něco... rikej"
End flashback
Vzala jsem do ruky mobil a vygooglila si nejbližší salon na piercing. Říká se přeci že na zlomené srdce pomáhá změna vyzáže. Našla jsem nějaký salon a hned se objednala na zítřek.
Oblékla jsem si tepláky,tílko a mikinu. Obula jsem si boty a vysla směr salon.
,,tak a je to" usmál se na me pan který mi právě propíchl septum. ,,dekuju" zaplatila jsem a šla domů. Měla jsem ještě nějaké cigarety a tak jsem si po cestě zapálila.
