Od doby kdy mi Petr volal uběhl asi měsíc. Nečekala jsem že by ještě někdy zavolal a proto mě překvapilo když mi opět asi v jednu ráno začal zvonit mobil. Rychle jsem to zvedla aby hovor nevzbudil Kubu odešla jsem z ložnice. ,,ano?" Ozvala jsem se ,,T-Tess" vykoktal moje jméno ,,j-já nemů-nemůžu dýchat" brečel a koktal ,,už-už se to stalo pama-pamatujes?" Měl pravdu když jsme spolu byli často se mu zdali špatně sny a jednou se vzbudil v tomhle stavu. Tu noc jsem mu pomohla ale teď nevím jak. ,,ano ja vim ale nevím jak ti teď pomoct" na druhé straně hovoru se ozval velký nádech ,,pro-sím při-přijeď" zamyslela jsem se jestli je to dobrý nápad. Pak jsem si jen povzdychla ,,kde jsi?" Zeptala jsem se a on mi sdělil adresu. Nebyl daleko proto jsem šla pro klíčky nasedla do auta a vyrazila. Taky mi sdělil že náhradní klíče má pod kobercem. Takže když jsem přijela k jeho bytu. Musela jsem se dostat do budovi. Nějak jsem se tam dostala (sama nevím jak) a hledala jsem jeho byt. Pak jsem sahla pod koberec a našla klíče. Odemkla jsem a šla hledat ložnici. Našla jsem ho ce stejném stavu jako na hovoru. Myslím že jednodušší by příště bylo jen mluvit do mobilu než se uprostřed noci vydat k němu do bytu. Bylo by to i bezpečnější. ,,Péťo" šla jsem si sednout k němu na postel. Hned jak mě uviděl mě obejmul. ,,v pohodě bude to v pohodě jen dýchej dobře?" Kývl a klepal se ,,v pohodě" hladila jsem ho po zádech.
Chvíli trvalo než se uklidnil ale nakonec se uklidnil. Zyvla jsem si. ,,Měla bych jet" Zvedla jsem se a on mě chytl za ruku ,,nechoď prosím" zaskemral ,,Péťo musím Kuba je doma a bude mě hledat" vytáhla jsem mu mou ruku ,,prosím" Zašeptal. Co mám teď jako dělat. Doma mám svého přítele který mě miluje a já miluju jeho. A teď jsem u svého ex přítele který mě asi miluje a já ho stále miluju. Připadám si jako tupá kráva. Ne. Nejde to. Musím domu. ,,Péťo fakt to nejde promiň" vyběhla jsem z jeho bytu pryč. Vážně teď brecim? Ale Tesso už jsi si tím prošla. Už jsi na něj zapomněla. Proč teď brecis? Můj mozek jasne chce domu a chce být s Kubou ale moje srdce... moje srdce chce abych se okamžitě vrátila nahoru a políbila ho. Říká se poslouchej srdce... kvůli této myšlence jsem se zastavila. Ne teď to nejde. Vydala jsem se do kroku. Ale on mě potřebuje. Znovu jsem se zastavila. Kurva. Můj mozek pracoval na všechny opratky. Fajn. Otočila jsem se a běžela zpátky k jeho bytu. Zatukala jsem na dveře ,,Tess?" Otevřel dveře. Chvíli jsme si koukali do očí. V jeho očích se zaleskl chtíč. Po té zmatek. A zase chtíč. Můj mozek už nemyslel. Políbila jsem ho. Spolupracoval. Libal mě fakt hladově jakoby na tohle čekal tak dlouho. Taky že čekal. Šli jsme pomalu k němu do bytu. Stále jsme se libali a on zabouchnul. Sundal mi triko a stále jsme se libali. ,,tohle by jsme neměli" septla jsem mezi polibky ,,řekni a já přestanu" chytl mě za zadek a libal mě. ,,neprestavej" septla jsem a on se do polibku usmál.
Vzbudila jsem se ráno nahá vedle Petra. No nebylo to úplně vedle bylo to tak jako divné v objetí. Nekomentoval bych to. Hned mě pohltili výčitky. Vyprostila jsem se z objetí a šla se obléct. Pak jsem pomalu a potichu opustila jeho byt. Nastoupila jsem do auta kde jsem nechala mobil a zjistila že mi Jakub už tak dvacetkrát volal. Zavolala jsem mu zpět ,,ahoj lásko kde jsi?" Zeptal se. Je tak zamilovanej. Tohle není dobrý. ,,ahoj... Domča mě potřebovala ale už jedu domu" tipla jsem hovor a rozbrecela se. Jsem hrozná. Jak jsem to mohla udělat. Proč jsem prostě nemohla jít dál. ,,kurva!" Zařvala jsem a bouchla do volantu.
Když jsem přijela k bytu zamkla jsem auto a šla domů. Odemkla jsem dveře a Kuba ke mě hned běžel aby mě políbil. Uhla jsem a on si všiml že nejsem v pohodě. ,,co se děje zlato?" Bože je mi hrozně. ,,Domča... je jen v háji z dalšího kluka však to znáš" pousmala jsem se. Já vím, já vím. Fakt debilní výmluva. Ale co jsem mu jako měla říct. "No víš vlastně mi v nocí volal Můj ex Petr kterého znáš a chtěl abych přijela protože potřeboval uklidnit. A pak chtěl abych tam spala ale ja odmítla a šla k autu. Ale tak v polo ine cesty jsem se zasekla a běžela zpět. No a tam jsem tě povedla. Jsem tupá kráva" bože bude mě nenávidět. Bylo vidět že mi nevěří. Zná mě moc dobře. ,,a teď opravdu co se děje?" Rozbrecela jsem se a on mě obejmul. Proč? Proč jsem to udělala kvůli tomu kretenovi. ,,promiň, promiň, promiň" omlouvala jsem se ,,v pohodě to nevadí jen mi řekni co se děje" nechapal to ,,promiň" brečela jsem a omlouvala se. Pak jsem se od něj odtahla. Dívala jsem se mu do jeho oriskovych očí ,,promiň" stále jsem brečela ,,byla jsem u Petra" byl v šoku. Dal jsem brečela ,,volal mi.. potřeboval pomoc" furt jsem brečela ,,odcházela jsem ale pak jsem se vrátila a..." kroutil hlavou ,,ne" řekl. ,,řekni mi že se to nestalo" rozbrecela jsem se ještě víc ,,promiň" spadla jsem na zem. Byl naštvaný. Rozešel se do ložnice. Po pár minutách šel do koupelny s jeho kufrem. Když se vynořil blížil se ke dveřím ,,zbytek věcí vyhod" pronesl a otevřel dveře. ,,Kubo ne prosím" brečela jsem. ,,az ti zas ublizi za mnou uz nechod.. uz tu pro tebe nebudu jak debil" zabouchnul dveře a já zůstala v bytě sama. Brečela jsem. Hodně. Dlouho. Pořád.
