Of Fate and the Unexpected ✔

14. Ještě jednou

Při procházce vesnicí toho večera – zvyk, který se vštípil, když samota jeho bytu začala být nesnesitelná – se Sasuke rozhodl vydat se směrem k ruinám čtvrti Uchiha. Na rozdíl od dřívějška, kdy viděl jen pustou zemi bez symbolu klanu Uchiha, Sasuke zjistil, že věnuje pozornost domovům, které tam vedou. Všiml si civilistů, které míjel a kteří žili své životy v blažené nevědomosti.

Při pohledu na jejich usměvavé tváře se mu zkroutil žaludek. Jedna jeho část byla naštvaná a zuřivá nad jejich nedostatkem znalostí. Nebylo správné, říkal si, že si užívali takový mír vykovaný nesčetnými smrtmi jeho klanu – vykovaný Itachiho obětí. Když se Sasuke rozhlédl kolem sebe na pokrok dosažený při přestavbě Konohy, pocítil nával vzteku, že země patřící jeho klanu – klan, který pro Konohu udělal tolik - zůstala v dezolátním stavu.

Ta myšlenka ho náhle zastavila, když si uvědomil průběh svých myšlenek. Kdy začal toužit po uznání od Konohy? Rychle si vzpomněl na nával potěšení z poznání, že před týdny žádná budova nenesla erb Uchiha. Kdy se to změnilo?

Zneklidněný Sasuke odbočil po silnici těsně před dosažením čtvrti Uchihů. Netoužil podporovat tento nový směr svých myšlenek. Naneštěstí pro něj byla první budova, kolem které prošel, ta, která vyvolala záchvat nostalgie.

Sasuke se zastavil uprostřed ulice s očima dokořán a otočil se směrem k velitelství vojenské policie Konohy. Bylo úplně stejné, nepochybně bylo přestavěno po Peinově invazi. Dokonce i vějíř uchiwa hrdě zobrazený uprostřed symbolu shurikenu.

Při tom pohledu se mu v hrudi vzedmula hrdost.

‚Vždycky mě zajímalo, proč má Policie symbol našeho klanu?' zeptal se mladší Sasuke – s ničím než respektem ke svému klanu a ke Konoze.

‚Náš klan chránil řád této vesnice od pradávna; a vějíř uchiwa je symbolem našeho ctihodného klanu. Téměř všichni pracujeme pro první divizi Vojenské jednotky a podílíme se na udržování pořádku ve vesnici,' odpověděl Itachi, když naklonil hlavu, aby se podíval na svého mladšího bratra. ‚Pouze ti, kteří dokážou prosadit zákony zločinů shinobi, jsou lepší shinobi.'

Úžas zabarvil Sasukeho hlas. ‚Přidáš se tam taky?'

‚Hm... možná.'

‚Měl bys!'

‚...'

Sasuke přistoupil blíž, oči upřené na symbol označující Policejní jednotky, vzpomněl si na Kakashiho důraz na budoucnost klanu Uchiha. V tuto chvíli, když přemýšlel o policejním sboru a zapojení klanu Uchiha, Sasuke nechtěl nic jiného, ​​než aby ho znovu řídili Uchihové.

‚Až vyrostu, půjdu taky k policii!''

---------------------------

Když se vrátil do svého bytu, znepokojivé myšlenky nepřestaly, ale ve svém vyčerpání našel útěchu. Spánek přijde rychle a s ním úleva od jeho zmatku. Alespoň tomu věřil, dokud nedorazil do druhého patra svého bytového komplexu. Před jeho bytem stáli Naruto a Sakura.

Okamžitě si ho všimli. Sasuke, opatrný před jejich důvodem, proč tam byli, držel tvář klamně prázdnou, když se blížil k jeho bytu.

„Čau," řekl Naruto s veselým úsměvem. I když ho nečekal, nebylo šokující, že tam Naruto byl. Sakuřina přítomnost však byla.

Aniž by uznal Narutův pozdrav, Sasuke rychle pohlédl na Sakuru. Její výraz byl směsicí podráždění a odhodlání, když se opřela o zábradlí – ruce složené na hrudi téměř ochranitelsky. Neochvějně zírala na zeď před sebou.