Of Fate and the Unexpected ✔

37. Usazování

„Nemůžu uvěřit, že budeš žít s tím bastardem!"

„Naruto," zasyčela Sakura. „ Ztiš se!"

Sasukeho prsty zcukaly – jeho mlhavá mysl se pomalu probouzela při zvuku hlasů jeho společníků.

„O tomhle byla včera ta večeře?" zeptal se Naruto.

Bylo to, jako by ho skřípavý hlas jeho nejlepšího přítele násilím vytrhával ze spánku.

Sasuke zasténal a mírně otočil hlavu, aby zablokoval hluk. Když se místnost znovu ztišila, jeho svaly se uvolnily a jeho dech se plynule srovnal. Měl pocit, jako by se vznášel v teplé vodě.

Jemný dupot kroků ochromil jeho mysl – bránilo mu to znovu usnout.

„Podívej, co jsi udělal," pokárala ho Sakura a její hlas byl tichým šepotem. „Skoro jsi ho vzbudil! Prosím, ztiš se. Potřebuje spát."

„Sakuro, kde bys chtěla ty krabice?" zeptal se Sai - jeho hlas přicházel z jiného směru než Naruto a Sakura.

„Prostě je nech v obývacím pokoji, Sai." Směr jejího hlasu se změnil. „Ty taky, Naruto! Nemusíš tu být, když Sasuke spí!"

„Tak co tady děláš ty? " zeptal se Naruto.

Sasuke poslouchal, jak se jejich hlasy pohybovaly. Měl pocit, jako by se pohyboval s nimi, byl tažen zvukem jejich kroků.

„Právě jsem ho kontrolovala," řekla Sakura.

„A co tady dělá ten futon?"

„Naruto," varovala ho Sakura. „Sasuke je slepý. Co když se probudí uprostřed noci?"

„Uh-huh, jistě. Oba víme, že se chceš jen přitulit k Sasukemu-kun - Au! "

„Sklapni, Naruto! Máš štěstí, že Sasuke spí."

Sasuke slyšel, jak se dveře s cvaknutím zavřely, když mu krk zahříval do ruda. Byl příliš unavený, než aby přemýšlel, jestli to bylo z rozmrzelosti nebo z rozpaků, když ho vyčerpání konečně přemohlo.

--------------------------------------------------

Sakura byla po lokty v krabici a prohrabávala se hromadami oblečení.

„Ach-ha!"

Její ruka se vynořila s malým rámečkem obrazu. Sakura se zářivě usmála a vběhla do vchodu – její pohled upřený na malý stolek u dveří. Jediná věc, která tam byla, byl klíč od bytu, dokud Sakura tam neumístila fotku týmu Sedm, aby to byla první věc, kterou někdo viděl, když vešel do dveří.

„Zajímalo by mě, jestli bych si taky neměla vyfotit Saie," uvažovala s pobavením v očích, když se podívala mezi Narutův a Sasukeho pohled. Zasmála se. „Žádná změna."

Její pozornost okamžitě upoutalo hlasité bouchání na dveře.

„Sakura- channn!"

Protočila očima a otevřela dveře do oranžového moře.

Sakura ustoupila a sledovala, jak kolem ní prochází Naruto a čtyři klony. Sai vystupoval zezadu, ruce bez krabic.

„Tohle bylo vlastně docela chytré, Naruto," pochválila.

„My víme," řekl sbor a ten před ní - Sakura předpokládala, že je to ten pravý - dodal: „A hele, neříkej to, jako bych neměl neustále chytré nápady."