POLIB MĚ ZNOVU

19.

V sedm jsem dorazila domů. Měla jsem na sobě sluneční brýle, aby kluci nepoznali že jsem brečela.

„Ahoj Amy." Pozdravil mě Calin který dělal večeři.

„Ahoj." Řekla jsem.

Šla jsem do koupelny abych si opláchla oči.
V obýváku na pohovce seděl Petr.

„Čau." pozdravil mě.

„Ahoj." Odpověděla jsem mu, a zavřela dveře.

Doufám že na tom krku nebudu nic mít. Bolí to fakt dost.

Je deset večer a já nemůžu spát. Musím na to pořád myslet. Krk mě bolí čím dál víc.
Zvedla jsem se z postele, a opatrně jsem otevřela dveře, abych nevzbudila Petra. Všimla jsem si malého světýlka na balkoně. Vydala jsem se k balkonovým dveřím které jsem otevřela.
Strčila jsem hlavu mezi balkonové dveře, a zahlédla Petra. Stál opřený o balkonový zábradlí, a kouřil.

„Proč nespíš?" Zamumlal.

„Nejde mi to." Odpověděla jsem mu, a opřela se o sklo balkonu.

Petr otočil hlavu směrem ke mně, a upřeně se na mě díval. Na malém stolku vedle mě ležela krabička cigaret. Vzala jsem ji do ruky, a vytáhla z ní cigaretu, kterou jsem vsunula mezi rty. Petr natáhl ruku, aby mi podal zapalovač.

„Nevěděl jsem že kouříš." Řekl.

Zapálila jsem cigaretu

„Když mám chuť tak si dám." Odpověděla jsem mu.

Petr se lehce usmál, a típl dokouřenou cigaretu.

„Nejsi v té tmě skoro ani vidět." Zavtipkoval.

Usmála jsem se, a natáhla do plic kouř z cigarety.
Podívala jsem se na Petra, který mě bez mrknutí pozoroval. Nešlo si nevšimnou jak si mě prohlíží.

„Co je? stojí mi vlasy? nebo mám špinavou mikinu?" 
sklopila jsem hlavu, abych se podívala, jestli nejsem špinavá.

Petr se začal smát.

„nech toho jsi krásná, a ne nejsi nikde špinavá."

Típla jsem dokouřenou cigaretu, a usmála se.

„Asi už půjdu spát." Řekla jsem.

„Chceš uložit?" Usmál se.

„Haha." Zamračila jsem se na něj.

„Dobrou vtipálku." Řekla jsem.

„Dobrou." Odpověděl mi.