POLIB MĚ ZNOVU

29.

Prázdniny uběhly jako voda, a já se zase připravuju do školy. Kéž by byli delší. Moc jsem toho na dnešek nenaspala, takže mám pocit že usnu ve škole.
Je půl osmé a Petr a Calin ještě spí. Všechno co dělám, dělám opatrně, protože v tomhle bytě je všechno slyšet.

Mám ještě pět minut než půjdu. Taky se vždycky hrozně moc navoníte? Já se vyloženě koupu v parfémech.

Vycházím z bytu. Tak moc se mi nechce.
Se Sárou jsem se domluvila, že se sejdeme u školy.
Mám úplně rozhozený spánkový režim. Chodila jsem spát různě.

V dálce vidím Sáru, která na mě mává jen co jsem vystoupila z autobusu. Neviděli jsme se asi tři dny.

„Ahoj." Stiskne mě v obětí.

„Ahoj."

Mám v plánu dneska jen sedět, na nic jiného fakt nemám. Začala hodina dějepisu. Tenhle předmět mi přijde tak zbytečný.

„Amélie." Ozve se přede mnou.

Přede mnou stojí pan učitel. Vážně jsem usnula?
Celá třída na mě zírá.

„Pardon." Zamumlám když zvedám hlavu z lavice.

„Příště jděte dřív spát."

Podepřu si hlavu rukou, a snažím se znova neusnout, když učitel pokračuje ve vysvětlování látky.

Z mého skoro spánku mě probudí zvonek. Sára už má sbalené věci, takže na mě čeká.

„V kolik jsi šla spát?" Ptá se mě, když stojíme u skřínek.

„Nevím. Asi ve dvě ráno." Zamumlám.

Sára se načež jen zasmála, a zavřela skřínku.

***

Je po vyučování, a já se před školou loučím se Sárou.

„Tak zítra, a jdi brzo spát." Říká když se oddaluje z obětí.

„Čau." Usměju se, když se rozejdu směrem k zastávce.

Sedím v autobuse, a už se těším až z něj zase vylezu, protože je to tu hrozně zadýchaný.

Hned nasazuju sluchátka jakmile vystoupím.
Hrozně se těším až budu doma.

Jsem hladová a unavená.

Vyndavám si sluchátka z uší, když odemykám dveře od bytu.

„Čau." Pozdravím Calina který sedí na pohovce v obýváku.

„Ahoj." Opětuje mi pozdrav.

„Petr tu neni?"

„Přijede." Odpoví mi.

Načež jen kývnu hlavou, a mířím do kuchyně. Vůbec netuším na co mám chuť.
Vezmu si jogurt.

Zavřu lednici, a rozejdu se do svého pokoje.
Jsem tak unavená, že nemám skoro vůbec sílu.
Sednu si na postel, a otevřu jogurt. Mohla bych si k tomu pustit film.

Prázdný obal od jogurtu odložím na noční stolek, a zachumlám se pod deku.

Z únavy jsem u filmu usnula.