POLIB MĚ ZNOVU

12.

Ráno jsem se probudila s pocitem že ho vedle sebe uvidím, ale ne, ležela jsem v posteli sama. Petr s Calinem už byli pryč, a já si šla jako každý den dělat snídani. Sedla jsem si do obýváku na pohovku a pustila televizi. Byla jsem zaměřená na film co tam dávali, v tom mi začal zvonit mobil. Lekla jsem se až mi z toho málem zaskočil toust. V šoku jsem ztlumila televizi, a zvedla mobil.

„Ty ještě spíš?" Ozvala se z mobilu Sára.

„Ne, snídám." Odpověděla jsem ji.

„Jo aha, hele můžu k tobě dneska přijít?"

„V kolik?" Zeptala jsem se ji.

„Tak kolem druhý?"

„Oka a neruš koukam na film." Řekla jsem ji a zavěsila jsem.

Bylo půl jedný a já byla rozvalená na pohovce a koukala na Tik Tok. Okolo druhé přijde Sára, takže jsem se rozhodla jít se sebou něco dělat, aby se mě nelekla, i když je na to zvyklá.
Šla jsem si dát sprchu a trochu tady poklidit.

Pět minut po druhé hodině přišla Sára, a přinesla různý sladký dobroty.

„Dneska si uděláme holčičí den když máme celý byt pro sebe." Řekla.

„Dobře." Zasmála jsem se.

Dali jsme si masky na obličej proti černým tečkám, zatáhli jsme žaluzie a pustili netflix.
„no neni to prýma, udělat si jednou za čas takový den?" Řekla Sára a zasmála se.

„Je to úžasný." Řekla jsem a relaxovala.

Ve tři hodiny jsme šli smýt masky z obličeje, a pustili písničky. Zpívali jsme, tancovali jsme, povídali si o klucích a pak jsme byli tak unavený až jsme usnuli.

V šest večer se vrátil Calin s Petrem, a nás probudilo odemykání dveří. Calin přišel do obýváku a musel se začít smát.
„tady je bordel." Řekl.

Protočila jsem oči. Po chvíli přišel Petr a začal se smát taky.
„Vy jste tady kalili ne?" Zasmál se Petr.

„Ne měli jsme holčičí den." Řekla Sára.

„Sára tu dnes bude spát." oznámila jsem.

„kde?" Zeptal se Calin.

„U mě v pokoji kde jinde." Řekla jsem.

„Dáte si večeři? přinesli jsme sushi." Zeptal se Calin.

„jo," řekli jsme se Sárou.

Po večeři jsme šli se Sárou ke mně do pokoje. V půl deváté zaklepal na dveře Petr.
„Jedu domů jdu se rozloučit holky."

„Já myslela že tu budeš spát." Řekla jsem trochu zklamaně.

„Nene dneska ne tak dobrou." Řekl a zavřel dveře.

V půl dvanácté jsme se Sárou usli.