Pompeii [NaruGaa] ✔

X.|| Malé tajemství

Upozornění! V této kapitole se objeví pár sexuálních narážek, aneb stížnosti nepřijímám...

Ne, jen žertuji, klidně mi napište, pokud by jste s tím měli problém. :> Přeji pěkné počteníčko~

***

Gaara jeho tempo přestával stíhat. Netušil, kde nabral takové zkušenosti, zjevně si dříve musel někoho najít, jinak silně pochyboval o tom, že by používal techniky svého bývalého pána. Za neustálého vášnivého líbání se nechal vysadit na jeho klín, objímat se a sám mu svými prsty čechral zpocené plavé pramínky. Byli na sebe přitisknutí tělo na tělo, lavička potichu skřípěla pod jejich společnou váhou a rudovlásek se obával toho, aby na sebe zbytečně neupozornili. Už se za sebe styděl za nedostačenou praxi, jež nyní pokulhávala daleko za bojovníkem z jam.

Jejich dechy se o sebe navzájem odrážely, tiché mlaskání polykaly tlusté stěny místnosti a po těch pár minutách, kdy Naruto poctivě držel ruce jen na dovolených místech, si poprvé troufl hmatem okusit jeho jemnou pokožku. Skrze přivřená víčka pozorně sledoval mimiky jeho zarudlé, zpocené tváře a prsty hladil tu rozpálenou, rozechvělou kůži, než se dostal výš, rovnou k levé bradavce. Poznal, jak byl hubený, málo živený, což vzhledem k jeho postavení nečekal, jistě se mu špatně nabírala svalová hmota, ale byl citlivý na každičký kousek, který svou velkou, horkou dlaní pohladil. Zvláště na bradavce. Bylo to pro něj překvapení. Zatlačil na ni ukazováčkem a Gaara sebou trhnul, načež mu tlumeně zasténal do úst. Většinou muži na bradavky citliví nebyli, tohle byla čistě ženská záležitost, ale jak se zdálo, výjimky se našly. Jeho polibky se náhle zdály naléhavější a hladovější. Více otevíral ústa, častěji vyrážel s jazykem na prohlídku, dostával odvahu, což modroočka potěšilo. Ten nesmělý mladík, co po něm sem tam nenápadně pokukoval, se ztratil v záplavě mnoha nových pocitů.

Desetiminutové líbání musel jako první přerušit Gaara, jelikož se mu nedostávalo kyslíku. Odtáhl se jen velmi nerad a následný hluboký nádech čistého vzduchu, teda, tak čistého ne, když tu všude poletoval prach, mu přišel jako požehnání. Hlasitě oddechoval, sevřel úplně nateklé rty a přerušil mezi nimi dlouhou nitku slin. Nikdy nic podobného nezažil. Bylo to jako by se vznášel a vůbec mu nevadily jeho silné ruce, které ho tak nestydatě okupovaly a hladily ho. Líce měl rozpálené jako slunce a všiml si, že Naruto na tom nebyl jinak. Ten s mírně otevřenými ústy pomalu nabíral vzduch do plic a pokoušel se dostat ze všech těch vzrušujících pocitů. Modré duhovky mu jiskřily a svítily.

Gaara chtěl něco říci, jenomže teprve teď si uvědomil naléhavý tlak mezi nohama. Celou dobu líbání měl silné nutkání být svému objektu touhy blíž. Nyní pochopil proč a jeho stydlivost byla rázem zpátky. Šimrání motýlích křídel neustálo, spíše se zdálo pronikavější a neodolatelnější. Zalekl se, opustil blízkost jeho vlasů a chtěl se odtáhnout, jenže Naruto ho pevně uchopil za boky a natiskl zpět natěsno k sobě, až se dotýkali nosy a vzájemně si oddechovali do tváří.

"To už chceš utéct?" zeptal se ochraptěle plavovlasý a při dalším pohybu se zarazil.

Sjel pohledem mezi jejich těla a pod vínově červený oděv se dmulo rudovláskovo vzrušení. Zamrkal, pohnul proti němu svojí pánví a zaslechl velmi sladký zvuk. Zvedl oči zpátky a usmál se při pohledu do jeho tváře. Byla stažená trapasem a v jeho zelených duhovkách se zrcadlil strach. Proč? Neměl se zač stydět. Bylo normální, že se v mladém věku neuměl ovládat, ještě když byl navíc nezkušený. Se zasmáním ho objal a opřel tvář o jeho rameno. Naruto cítil, jak se menší tělo chvělo a jen velmi váhavě ho objalo nazpět, načež tlukot druhého srdce byl tak mocný a hlasitý. Spokojeně spustil víčka, dýchal chlapeckou vůni schovanou pod jemnými, ne příliš dráždivými mýdly, prsty pročísl rozcuchané rudé kadeře a uvědomil si, že mu nikdy nebylo líp.