Mr. Pastrnak | David Pastrňák

4 - Česky mluvící muž

Po mé velmi "vyčerpávající" práci, kdy jsem opravdu chodila jen dokola, s Caviar tedy nejdýl, protože závod vyhrála, jsem si sbalila věci, rozloučila se a šla domů.

Hned u východu mě ale rozrušil opět česky mluvící muž. Já už chtěla klid...

,,Česká slečno od koní, tak jsem Vás odchytl," zasmál se a přišel ke mně. Jo, asi bychom si měli vykat.

,,Já se omlouvám, ale fakt bych chtěla domů, nezlobte se," omluvně jsem se usmála. Byl to dlouhej den. Plno emocí z výhry Caviar, potom nějaký malý hádky s Julií...

,,Jasně, já to chápu," přikývl a rozhlídl se kolem. No, tak, pustí mě?

,,Já jsem David, mimochodem, klidně mi tykej," podal mi ruku a já ji přijala.

,,Zuzana."

A zase ticho. Jen jsme tu stáli, já v hlavě skoro počítala, o kolik se kvůli němu zpozdím.

,,Tak, ahoj?" špitla jsem.

,,Vím, že je to blbý, ale nechceš domů aspoň hodit? Mám dobrý auto," podrbal se na zátylku. Blbý to celkem je. Při jeho šklebení jsem si ale všimla, že měl naštíplý přední zuby.

Povzdychla jsem si.

,,Víš co, tak jo, klidně. Je stejně velká pravděpodobnost, že mě ubodáš nebo znásilníš, jako kdybych jela autobusem," zasmála jsem se.

,,Ty musíš jezdit autobusem?" nadzvedl obočí a já celkem poraženě přikývla. ,,To mě teda mrzí, ty nemáš řidičák?"

,,Ale jo, mám, jen je platnej jenom v Česku, nenechala jsem si vyhotovit ten mezinárodní."

Já totiž nevěděla, že je to tady tak potřeba.

,,Tak to je celkem nahovno, tak pojď, já tě svezu, kde bydlíš?" rozešel se směrem k parkovišti.

,,Oak Island, stačí když mě vyhodíš kdekoli tam, je to tam malý," prohrábla jsem si vlasy a nenápadně si ho prohlížela. Takovej namakanec, docela.

,,Já tě vyhodím klidně co nejblíž, ať se nemusíš tahat, nedělá mi to problém," řekl mile.

,,To je v pohodě, nemusíš bejt tak vlezlej, neznáme se," zasmála jsem se a pro sebe si zavrtěla hlavou.

,,Já nechtěl bejt vlezlej, se snažím bejt jenom hodnej. Víš co? Já nebudu chodit okolo horký kaše."

Tohle jsem neslyšela hodně dlouho, takové ryze české přísloví.

,,No."

,,Prostě jsi mi přišla fajn, rád bych tě poznal," vydechl, řekl to skoro poníženě. Já se tomu jenom zasmála.

,,A myslíš že jsem tak hloupá, že mi to nedošlo?" zastavili jsme se u jeho auta.

,,Ono to je asi docela předvídatelný, že?" přivřel oči a oba jsme se zasmáli.

,,Tak pokud mi u baráku neřekneš částku a neoznámíš, že seš taxi služba, dalo se to předpokládat."

,,Ty seš vtipná, nic po tobě chtít nebudu. Kdybych byl taxikář, nekoukal bych dvě hodiny na běhající koníky, abych měl kšeft."

,,Jo to asi jo, no... ale díky."

,,Za málo," odemknul auto a já si sedla. Po tom dlouhým stáním jsem při dosednutí dostala úplně křeč do nohy.