Mr. Pastrnak | David Pastrňák

10 - Pomsta ve stylu

Sjela jsem si ho se skleničkou v ruce pohledem a protočila očima. 

,,To bylo trapný," zasmála jsem se jeho výroku a napila se. Až mi z toho naskočila husí kůže. Adrenalin, možná?

,,Já vím," taky se rozesmál. ,,Proto jsem to řekl."

Celá tato konverzace se nesla v takovém skoro až formálním duchu. Seděli jsme od sebe skoro dva metry, neustále se pozorovali, snažili se z toho druhého co nejvíc vyčíst.

,,A povíš mi jak to máš s chlapci? Nebo děvčaty..." vrátil se k původní otázce.

,,V mém věku a s mým rozumem už chlapce nehledám," položila jsem prázdnou skleničku před něj na stůl a zapřeně se mu podívala do očí. ,,Hledám muže," procedila jsem mezi zuby.

David se s úsměvem zvedl a přinesl z lednice celou láhev. Asi mu došlo, že s rychlostí, kterou víno piju, by se zvedal každou chvíli. Donesl skleničku i sobě.

,,A na nějakýho muže jsi už narazila?"

,,To víš že narazila, díky," převzala jsem si plnou sklenici vína a zapřela si ji o klín.

,,A jak to pokračuje?" řekl stále vyzvídavě, ale už s menším nadšením v hlase.

,,Nijak, opět," řekla jsem trochu pobaveně. ,,Prej jsem šlapka, že se s tebou chci vídat."

,,Takto muži o ženách ale nemluví, Zuzi."

,,Ale já vím," mávla jsem rukou. ,,A už vůbec ne o ženách, s kterou nic nemaj."

,,O koho jde?" svraštil obočí.

,,Jeden můj spolužák, bavíme se už celkem dlouho, ale kdykoli se ocitnu ve společnosti kohokoli, bez jeho přítomnosti, je zle. A když jsem mu řekla že s tebou chci někam zajít... volal mi, ožralej, že jsem špína, coura a že si půjde taky s někým zamrdat."

Pobaveně se na mě koukal. ,,Ubožák. Chceš se s ním dál bavit?"

Chvilku jaem se zamýšlela. Vlastně... je tu nějakej důvod proč?

,,Asi ani ne, když se tak ptáš."

,,A chceš mu to nějak vrátit? Já jen... jsme tu spolu," koukl se na můj telefon, co jsem měla položenej na stolku.

,,A jak?"

,,Myslím si že kloučkovi to hodně shodí hřebínek, když se dozví, že mu slečna utekla za Pastrňákem."

,,Ty umíš využívat tvýho jména viď?" zamumlala jsem.

,,Jenom v situacích, kdy se to hodí," mrkl na mě. ,,Jak moc chceš k němu bejt krutá?"

Nutno podotknout, že jsme oba měli už celkem vypito. Tak se začala projevovat i naše nerozumná stránka.

,,Chci aby mu ze sebe bylo špatně," škodolibě jsem se usmála.

,,Pojď si mi lehnout přes klín," vytáhl si z kapsy svůj telefon. ,,Vyfotím mu to a pošlu mu to."

Znělo mi to jako výbornej plán. Jako ten nejlepší způsob pomsty. Přestože mi to bylo ještě dopoledne jedno, možná mi to bylo i líto, teď jsem se chtěla cejtit silná. Aby měl pocit, že o něco přišel a já naopak nečeho nabyla.

Lehla jsem si Davidovi přes klín, stejně jako řekl. Celou tu dobu jsem se tomu přiopile chichotala, ale on taky.

Cítila jsem na zadku dotyk jeho ruky, potom jsem jen viděla blejsknutí. Hned jsem se zvedla a dožadovala se ukázání fotky.

,,Tohle říká dost, ne?" koukl na mě a já přikývla. Našla jsem na jeho telefonu Martinův instagram a nechala ho, ať mu cokoli k tomu připíše. Sedla jsem si zpátky do křesílka.

,,Cítíš se teď líp?" zasmál se David.

,,A ty snad ne?" dodala jsem. Nebylo třeba odpovídat. Oba nás stejně zajímala víc odpověď Martina.

Co mě ale udivovalo, bylo to, že jsem se ani na chvilku nezamýšlela nad tím, co tady proboha dělám. Proč tady jsem? Co to kurva dělám?!

Na výčitky nebyl čas. Pinot noir mě opil tak, že jsem doslova noir měla v hlavě.

A pohled na Davida, kterému z hladinky červenaly tváře, mě opíjel taky.

,,Máš hrozný charisma," řekla jsem trochu koktavě. Jako bych se styděla.

,,Já se jen snažím si to u tebe neposrat."

,,Myslím to vážně," řekla jsem už klidněji. ,,Strašně bych chtěla o tobě vědět víc, poznávat tě."

Nedokázala jsem ani zastavit proud myšlenek.

,,A co přesně tě o mě ještě zajímá? Všechno si už v dnešní době můžeš najít na internetu," prohrábl si vlasy.

,,Ale to mě nezajímá. Já chci poznat tebe."

,,Na to bude potřeba ještě několik takovejch schůzek. Pokud nemyslíš něco jiného," řekl skoro otráveně.

,,Ne nemyslím," zasmála jsem se. ,,Jak se máš?"

Taková prostá otázka, která ale úplně probudila v jeho očích jiskry. Jen se lehce usmál.

,,Už dobrý," přikývl a koukl se na hodinky. Možná jsem tady už dlouho a chce mě vyhodit?

,,Už?" vytáhla jsem část jeho odpovědi.

,,Měl jsem a vlastně pořád mám po celkem nehezkým rozchodu," zašeptal se sklopeným pohledem. Je toto ale téma na teď?

,,A chceš o tom mluvit?" zaujala jsem jeho pozornost. Taky mám co k tomuto tématu předat. Já nemám po jednom, ale po rovnou dvou.

,,Jestli ti to nevadí..."

,,Vůbec ne. Spíš jestli to nevadí tobě."

,,Byl to čtyřletej vztah, vypadalo to celkem harmonicky, aspoň zezačátku. Ale ona chtěla děti, na mě to bylo celkem ještě brzo, ale svolil jsem k tomu, protože proč ne, peníze byly. Dvakrát potratila, usoudila, že je to moje vina a šli jsme tak nějak od sebe," povzdychl si.

Takové problémy jsem nikdy neměla možnost zažít. Ani jsem se k tomu nepřiblížila.

,,To mě mrzí, ale to sis nezasloužil, víš to?" špitla jsem.

,,Jo, děkuju. Mě si za to kluci v týmu celkem dobírali, že jsem ji nechal odejít, že jsem nebyl dost mužnej... ale ona na to těhotenství pila, takže dost pravděpodobně potratila i kvůli tomu. A taky, já se cejtim fakt trapně to přiznávat, ale mlátila mě. Dávala mi facky, švihla mě i klíčema."

,,A tys jí někdy něco udělal?"

,,Jednou, vrátil jsem jí facku, ale moje byla jedna a ona dala pět. To se taky rozkřiklo. Já se za to doteď cítím hrozně."

Neudělala bych ale to stejný?

,,Když se ženská chová jako chlap, není divu že s ní bude jako s chlapem zacházeno," tiše jsem řekla.

David jen přikývl, protáhl si nohy a koukl se stranou.

,,Promiň jestli jsem tím večer zkazil. Mě se jen dlouho nikdo nezeptal, jak se vlastně mám."

,,To nic. Nic jsi nezkazil, asi je i fér, abych to věděla."

Zase bylo chvilku ticho, kdy David jen souhlasně přikyvoval. Každým přikývnutím jako by se toto téma z krátkodobé paměti vymazávalo.

,,V lahvi už je jenom na dvě skleničky, dopijem to a zavolám kámošovi?" koukl na mě.

,,Kdybys byl tak hodnej," uculila jsem se, což donutilo k úsměvu i jeho.

Tento večer se už stihlo odehrát tolik věcí...

-
poznámka: expřítelkyně Davida popisovaná v tomto příběhu NENÍ Rebecca, je to fiktivní postava. prosím, nespojujte si tyto osoby k sobě, přestože můžou nést podobné prvky.