,,Tady jedno ledový latté s bílou čokoládou," podal mi moje pitíčko a já už nadšeně usrkovala. To je dobrý. Ale tak drahý, že si to jen tak dovolit nemůžu.
,,Děkují," špitla jsem s úsměvem. Fakt mi to radost udělalo. Už teď jsem věděla, že se mi buee dobře spát.
,,Není vůbec za co, takže teď domů, jo?" ujistil se a já zamumlala na souhlas.
,,Jak tak koukám, kolony furt stejný," povzdychl si.
,,Tak to se těš na cestu zpátky potom," zasmála jsem se. ,,Kde bydlíš? I když, to je asi celkem nevhodný, ne?"
,,Není to nevhodný," zavrtěl se smíchem hlavou. ,,Taky vím, kde tak zhruba bydlíš. Hele, kousek od centra, v bytě, kousek od toho kostele Old North, jestli ti to něco říká."
,,Asi? Za památkama se neženu, není ale někde poblíž park s fontánou?"
,,Jojo, ten je hned u toho."
,,No tak tam jsem se byla parkrát projít," zasmála jsem se tomu. Jaká náhoda. ,,Tak to pojedeš pěkně dlouho. Cos na těch dostizích vůbec dělal?"
,,Viděl jsem reklamu na instagramu a nějaký bannery. Tohle jde celkem mimo mě, ale zajímalo mě, jak to probíhá. Jako malej jsem byl v Česku na Velký pardubický, ale to je celkem odlišný od dostihů v Americe."
,,To teda je, jakoby, nezažila jsem nějaký interní prostředí dostihů v Česku, ale tak tajně doufám, že ti zbohatlíci se o ty koně aspoň trochu víc zajímaj."
,,Je to tady blbý jo?" rychle se na mě obrátil.
,,Nevím jak je to jinde, ale co jsem dneska slyšela... fakt jim jde jen o ty peníze. A jestli to ty koně zvládnou, to jde bokem," povzdychla jsem si.
,,Fuha, to jsem nevěděl. Ty máš asi hodně ráda koně, viď?" zasmál se. Asi ve mně začíná vidět klasickou horse girl.
,,No, mám, v Brně studuju zoologii, na veterinu jsem se nedostala."
,,Počkej počkej," řekl zmateně. ,,Ty ještě studuješ? A v Brně? Co děláš tady?" podivil se.
,,Jasně, studuju, jsem tady na erasmu."
,,Takže ty tu na stálo nebydlíš?"
,,Zbejvaj mi čtyři měsíce, na konci října se vracím. Tím pádem nebudu mít žádný prázdniny, po příletu mě čeká plná prdel zkoušek a do toho vypracovávám takovej deník o mý praxi."
,,A já si myslel, že se budem potkávat i po říjnu," zasmál se. ,,Tak to je škoda, nechceš bydlení v Americe ještě přehodnotit?" zeptal se vtíravě, ale na hlasu bylo poznat, že si dělá srandu.
,,Nevím, asi ne, mě tu zas toho tolik nedrží. Chtěla jsem vypadnout z Brna, Česka, dostat se opravdu mezi ty koně a něco si zažít. Ale ségra mi chybí," zasmutnila jsem.
,,Nelíbí se ti tu?" znova se zeptal.
,,Ne že by se mi tu nelíbilo... ale je to drahý. Nemám na luxusní káru jak ty," zasmála jsem se. ,,Má to ale svý kouzlo, mentalita lidí z Brna mi zas tak nechybí."
,,Ale prosimtě, o penězích to není. Káru nějakou určitě máš, ne?" zasmál se.
,,Jasný, jedničkovou fabii," rozesmála jsem nás oba.
,,Náhodou, je to auto věrný majiteli. Hlavně že jezdí."
,,No, nechal mi ho tu po smrti děda. A někdy si říkám, jestli to auto mu právě nebylo tak věrný, že chce odejít taky."
ČTEŠ
Mr. Pastrnak | David Pastrňák
Fanfiction,,Pane Pastrňáku, je pravda, že je štěstí v penězích?" - Váš sociální status se odvíjí podle velikosti čísla na účtě, peníze jsou ve všem, co máte rádi. Pokud je nemáte, jste zranitelní. Zkorumpovaný systém státu není to jediné, co vás může nevidite...
