HE'S FOOL!

26. FRIENDS with benefits

Christopher
Dojeli jsme ke mně domů, konečně jsme sami.

U jejich rodičů mě to tak štvalo, byla tam taky, ale nemohl jsem se jí dotknout.

A taky si myslím, že její táta mě nemá moc v oblibě a nevím proč.

,,Chrisi!" Vyhrkla Char hned, když jsme vešli do domu.

,,co" otočil jsem se na ni.

,,nemůžeš na mě sahat před mýma rodičema!",,ale notaak, vždyť to nikdo nemohl vidět",,ale i tak nemůžeme riskovat, nemůžou se to dozvědět",,tak moc mě to deptalo, nemohl jsem se tě dotknout",,teď už můžeš"uchechtla se a přiblížila se ke mně.

,,jo?",,mhm" kývla a hned na to jsme se začali líbat.

Tak strašně moc mě přitahuje, dokázal bych s ní spát pořád.

Asi jsem na tom s ní závislý a myslím si, že ona od toho taky není daleko.

Po chvíli líbání se to rozjelo a dělali jsme to kdekoliv nás napadlo.

Oba jsme si to užívali.

***************

Právě teď jsme skončili na sedačce v obýváku, už ale jen sedíme a povídáme si.

,,tvůj táta mě asi moc nemusí, že?",,cože jak si to poznal?",,takže je to pravda?",,no moc hezky o tobě nemluví no...nelíbilo se mu, že s tebou budu pracovat",,proč??",,prý, že mi ublížíš nebo něco" uchechtla se.

,,a ty si to nemyslíš??",,prosím tě, proč bys mi měl ubližovat? Však jsi normální"

Tohle ve mně vzbudilo naději.

Nemysli si, že jsem divný? Po tom co u mne zažila za divné chvíle?

Je speciální! Můžeš ji věřit!

Jen si s tebou hraje! Myslí si, že jsi blázen stejně jako všichni ostatní!

Bože ty hlasy! Tak je nesnáším, nevím co si mám myslet.

,,ještě něco říkal?",,no prý že jsi blázen, a že mi prostě ublížíš, nevím co s tím furt má" zasmála se.

Jenže mě do smíchu nebylo.

Další člověk co si myslí, že jsem blázen a je to nejlepší kámoš mého táty.

,,jsi v pohodě?" Zeptala se opatrně, když si všimla mého výrazu.

,,jo jen všichni si myslí, že jsem blázen! Taky, že jsem ale vždy to tak bolí, když to slyším",,notak! Nejsi blázen! Já si to nemyslím!" Usmála se na mě.

Jenže to ještě nezažila to nejhorší.

A neví co se mnou je.

,,to říkáš teď...jednou svůj názor změníš",,nemyslím si"

,,proč si vlastně tvůj táta myslí, že jsem blázen??! Vždyť mě skoro nezná, moc mě nevidí",,to nevím, říkal mi, že ti něco je, že mu to říkal jeho táta, mě to ale neřekl, když jsem se ho ptala proč mu tak vadíš, prý mu tvůj táta říkal ať to nikomu neříká",,cože??!"vyjel jsem.

Můj táta?? To snad nemysli vážně??

On to prostě jen tak někomu řekl, bez mého svolení???

,,co?",,nic, já jen nemyslel jsem si, že to táta řekne někomu bez mého svolení",,a co přesně řekl?" Zeptala se opatrně.

,,promiň, nechci ti to říkat, ví to jen nejbližší osoby v mém životě... a teď nejspíš tvůj táta" schoval jsem si hlavu do dlaní.

,,v pohodě respektuju to" pohladila mě po zádech.

,,teď si budu muset s tátou promluvit, docela mě to naštvalo a zamrzelo",,máš s ním dobrý vztah?"Podíval jsem se na ni.

,,nejspíš asi ne úplně nejlepší, vždy si nalhávám, že je to super táta, ale ve skutečnosti ho asi nějak moc nezajímám, s mamkou jsem měl vždy úžasný vztah a lepší než s tátou rozhodně",,určitě ho zajímáš",,teď když nad tím tak přemýšlím, tak jsme si vlastně s tátou nikdy neřekli, že se máme rádi nebo něco, že by mi řekl, že je na mě pyšný, nic",,to mě mrzí",,nemusí jen jsem si to tak uvědomil" Povzdechl jsem si.

,,co ty?" Zeptal jsem se jí.

,,já nic, teď neřešíme mě",,jsi úžasná, začínáme si vážně docela rozumět jako kamarádi",,jo to jo" usmála se.

,,tak nějaké veselejší téma?",,no asi nějak za měsíc je ve firmě vánoční večírek",,máš ve firmě vánoční večírky? A tak brzo?",,jo vždy je nějak ke konci listopadu",,to je super" usmála se.

Chtěl bych ji pozvat aby tam šla se mnou.

,,vždy se obléká tak aby to bylo na téma zima a vánoce, takže bílé šaty, červené a nějaké takové",,to bude pěkné, musím si už sehnat šaty",,vždyť máš čas",,no jo ale než já najdu šaty, které mi sedí a líbí se mi",,to jsou ty holky",,přesně tak" zasmála se.

Vážně si s ní začínám rozumět a začínáme být vážně KAMARÁDI s výhodam.

Dneska mě docela vyslechla.

,,ta tvoje sestra teda vážně ví, že jsme kamarádi s výhodama?",,jo nějak to ze mě dostala" uchechtla se.

,,a ty ji říkáš vše? Máte spolu asi dobrý vztah, že?",,jo máme úžasný, ale všechno ji rozhodně neříkám, pořád ji beru jako malou sestřičku, i když není, takže ji neříkám jaké polohy jsme dělali a takové věci" zasmála se a já s ní.

,,to ji prosím neříkej to by bylo divné, to si necháme pro sebe" kousl jsem ji do krku.

,,ty jsi jedináček?",,ne mám taky sestru",,a proč nebyla na tom obědě?",,nevím, je jí už 20 takže žije tak nějak podle sebe a nejspíš prostě nechtěla" pokrčil jsem rameny.

,,jak se jmenuje?",,Elisabeth",,to je krásné jméno",,ty máš krásnější" zastrčil jsem ji pramínek vlasů za ucho.

Hned jsem ale přestal a odvrátil pohled.

Co to se mnou je, nesmím se chovat takhle ještě si bude myslet, že ji mám více než rad, ale to není pravda.

Nesmím ji dávat falešné naděje.

Taky nejspíš nevěděla co říct.

,,Chrisi...",,promiň nechci se takhle chovat, je to divné",,jo..." šeptla.

,,co si dáme na večeři?" Změnila téma za což jsem ji byl rád.

,,můžeme něco uvařit?",,tak jo"

-----------------------------------------
Tadaaa💕🤍