Ice Love

Zničený cíl

Tuto část tedy věnuji AnnieSmile3❤ Samozřejmě můžete psát další komentáře i pod tuhle část. P.S. Kdyby bylo komentářů víc budu vám věnovat části dopředu:)
Přeji příjemné čtení:)
Pátek
Ashleigh: Bolí mě celé tělo, ale s trochou síly zase vstanu do dalšího dne. Obléknu se do černé barvy, podívám se do zrcadla, které div nespadne.. Protože mé kruhy pod očima a modřiny kolem nich jsou velké a výrazné asi jako červená na semaforu. Vše pečlivě zakryji a otevřu dveře od pokoje. Na stole mě čeká snídaně a psaníčku od mamky. Ash, tady máš snídani. Dnes budu v práci asi do sedmi, tak si nezapomeň zajít na oběd a ať jsi doma než přijdu. Máma.
Zmuchala jsem ho do koše a snědla kousek housky, kterou jsem tam měla připravenou. Neobtěžovala jsem se vzít si svačinu a šla na autobus. Venku dneska bylo docela teplo, ale ráno je pořád tma. Když jssm došla před školu, už tam stáli kluci a holky se jen chichotaly. Věděla jsem že mě nečeká nic dobrého..
Sebastian: Konečně pátek! Zase uvidím tu její nádhernou tvář! S nadšením dorazím do školy, kde se koukám na ty znuděné výrazy učitelek. Zeměpis. Dávám pozor.. Mluví zase o těch velkých městech, kam se chci přestěhovat a zůstat tam s Ashleigh. Začínám si myslet, že jsem se do ní zamiloval.. Je přestávka a já ještě nic nejedl.. Tak si teda vyndám svačinu a zakousnu se do rohlíku, kterej jsem si ráno připravil. Jakmile ale kousnu, zvedne se mi žaludek a já přímo letím na záchod a hned to jde ven..
Ashleigh: Jdu se školy. Hlavu mám skloněnou a chci se co nejrychleji dostat na zastávku a pak hned domů.. A konečně za Sebastianem. Jenže se mu to jako vždycly poslední dobou nevyhlo. Zase jsem na dost kluzkém ledě, ale to zrovna mě nevadí. To spíš kluci mají potíže. Mám tu tendenci se jim smát, ale neudělám to. Zase slyším jejich narážky.. Vždycky jsem se nechala jen pošťuchovat, ale.. Jakoby mi ten led na kterém právě stojím dodal odvahu. ,,Přestaňte už sakra!! Nikdy jste nic nedokázali, tak mě nechte!!" ,,A ty?? Dokázala jsi snad něco!! Ne.. Jsi jenom trapná ostuda naší třídy!" Začali mi téct slzy. Vždycky jsem si představovala že jednou na mě bude celá moje třída hrdá.. Až vyhraju první nísto v mezinárodní krasobruslařské soutěži. A to co jsem slyšela mě doslova vzalo.. Fakt to hodně zabolelo.. Jakoby mi zničili všechno.. V co jsem věřila.. Odešla jsem.. Jo.. Fakt jsem šla v té zimě pěšky domů. Začalo více sněžit a já si to hned zamířila k rybníku. Protože jsem si tam posledně schovala svoje brusle, vzala jsem si je na nohy a vjela na rybník.
****
Je to kratší část, protože to píšu teď večer a jsem už docela unavená, omlouvám se za chyby a doufám že ta část, alespoň za něco stojí :))
P.S. na obrázku v mediích je Ashleigh po ránu, když se upravuje:)