Ashleigh: Je sobota ráno. Jsem zvyklá spát dlouho, ale zase jsem si přivstala. Mamka ještě spí a já už jsem upravená a připravená jít na autobus. Snědla jsem banán a potichu se ještě podívala do mamčina pokoje. Ano, v klidu spala. Napsala jsem ji papírek kam jsem šla a už jsem zabouchla dveře. Chvilku jsem si na zastávce počkala a pak nastoupila do autobusu. Dneska bylo docela teplo, ale ne tak velké aby hned led na rybníku roztál.
Sebastian: ,,Sebíí??" Slyšel jsem svoji macechu jak na mě zase křičí. Je skoro půl sedmé ráno.. Tak to jsem ovšem spal dlouho.. Vstával jsem asi v šest. Zatim jsem toho moc nestihnul.. Proto na mě zase má řeči.
Je už půl desáté a já jsem ve stáji. Zase. Osedlal jsem si koně a chtěl jet k rybníku. Cvalem jsem tam za čtvrt hodinky. Zase tam sedím a koukám na sluníčko, které nehřeje, ale krásně svítí.
No né! Ona je tu opět! Ta skvělá bruslařka! Je mi trošku líto že mě nevidí, ale alespoň nemůže říct že ji sleduju. Zajímalo by mě odkud je.. Asi odněkud z města. Jak říká máti, namachrovaná uličnice. S holkou mě nechce vidět, a táta? S tim se už o tom radši ani nebavim. Má v sobě takovou.. Pozitivní energii. Sám vím jak je těžké se na ten led jenom postavit. Natož ovládat ho..
Ashleigh: Ten pocit je vždy nepopsatelný. Miluju si jen tak volně jezdit po ledě.. Ale ty pády občas dost bolí..
Sebastian: Zajímalo by mě, jestli jezdí někam na soutěže. Bylo to snad poprvé v životě, že jsem se k něčemu sám odvázal. Stoupnul jsem si na led. Rukama jsem zkoušel udržel rovnováhu. Stál jsem, a to je hlavní. Už viděla i ona mě. To musel být pohled. Nechtěl bych být na jejím místě a docela se divím, že nevyprskla smíchy. Byla opravdu krásná a talentovaná. Bohužel jsem zrovna uslyšel jak zařehtal Čert a já se leknul.. A to znamená že jsem se otočil a neustál to. Spadnul jsem na ten studenej led rovnou na zadek. Zkousnul jsem zuby a chtěl se zvednout, ale někdo byl rychlejší...
Ashleigh: Uviděla jsem nádherného kluka jak stojí na ledě a kouká směrem ke koni. Který náhle zařehtal! Docela jsem se lekla a pak se podívala zpátky na toho kluka. Seděl na zadku na ledu. Asi spadnul. Taky nechápu proč sem leze bez bruslí. Dojela jsem k němu a pořád se usmívala. Pak jsem ale natáhla ruku, aby se jí chytil.
Sebastian: Uviděl jsem napřáhnutou dívčí ruku.. Chtěla mi ji podat. Ale já jenom koukal.. Byl jsem mimo, protože to byla ta nádherná bruslařka. Chtěl bych se sní více spřátelit, ale neměl bych čas někam chodit.. A s holkou z města bych stejně nikam nesměl.. Tak jsem se na ní jen tak koukal a seděl na ledovém ledě.
Ashleigh: Chtěla jsem už vyprsknout smíchy, ale místo toho jsem po dlouhém čekání promluvila. ,,Tak chytneš se? Nebo chceš nastydnout?" Snažila jsem se aby to znělo mile. ,,Jsem v pohodě.. Ale díky." Řekl mi a pokusil se zvednout sám.. Marně. Zbytečně sahal rukama na ten studený led. Chvíli jsem se na něj koukala jak se snaží. Pak se vtipně zamračil a natáhnul ke mě ruku kterou jsem já přijela. Už zase stál na nohou. ,,Díky.." Kývla jsem a chtěla zase odbruslit pryč na druhou stranu rybníku, ale on mě ještě rychle chytnul za ruku a málem kvůli tomu zase spadnul. ,,Jak se jmenuješ?" Zubatě jsem se na něj usmála a na svých ošoupaných bruslích jsem popojela kousek od něj. ,,Říkej mi Ice princess, princi.." Pak jsem si odskákala pryč..
Sebastian: Tak Ice princess.. Máš pravdu. Bruslíš na ledě jako on sám, a jsi krásná jako princezna. Neřekl bych jí to ale do očí. Chtěl jsem se dostat zpátky na pevninu, ale šlo to špatně. Ice princess zase přibruslila na pomoc. Chytla mě za ruku a pomalu mě táhla zpátky na pevninu. ,,Hele.. Umíš vlastně vůbec chodit? Fakt nádherně bruslíš.." Prohodil jsem jen tak, jako by to měla být samozřejmost.
Ashleigh: Musela jsem koukat jako praštěná. To bylo po dlouhé době kdy mi někdo řekl něco odhledně bruslení pozitivního. Všichni si stěžujou, že mám hlavu moc v oblacích.. No.. spíše moc na ledě.
Sebastian: ,,No tak já už pojedu. Někdy tě svezu." Pohnul jsem hlavou k Čertovi, kterému se Ice princess určitě moc líbila. Ona se jen mile usmála. ,,Snad se ještě uvidíme krásná Ice princess." Mrknul jsem na ní a přehoupnul se do sedla. Pak už jsem jenom Čerta pobídnul do cvalu a neohlížel se.
ČTEŠ
Ice Love
RomanceTento příběh vypráví o Ashleigh Johnson, která žije svůj život ve městě, ale ji nakupování neláká. Její záliba je poskakovat na ledu. Krasobruslení. Ve škole ji mají za blázna. ,,Nikdy nic nedokážeš! Jsi s tím už fakt trapná!" Škola není zrovna ob...