Ice Love

Nečekaná návštěva.

Ashleigh: ,,A já se už lekla že to bude důležitý." ,,Alee mamíí.. To je důležité!" Mamka se zvedla a dál šla do kuchyně něco dělat. Mohla jsem si myslet že to nevyjde. ,,Běž si radši uklidit pokoj. Za hodinku tě přijdu zkontrolovat. A pak mi pomůžeš." ,,Pff.. Jo.." ,,A přestaň dělat ty ksichty." Řekla mi ještě když jsem se pomalu loudala do pokoje. Místo ale uklízení jsem si lehla do postele a koukala do stropu. Myslela jsem na něj. Na toho kluka. Pořád se mi vtírá do paměti. Jak mi řekl ice princess. Chci ho vidět znovu.. Mám přece slíbenou tu projížďku ne?
Sebastian: Je zase ráno. Neděle. Dnes mám i já klid a to je co říct. Ležel jsem si v posteli snad do devíti. Ležel bych tam možná i díl, ale měl jsem hlad. Sešel jsem tedy schody. Rodiče jeli za příbuznýma a já měl celej dům pro sebe. To je jedinej den kdy nic nemusím dělat. Ani krmit. To ráno udělal táta, takže neděle je můj nejoblíbenější den. Šel jsem tedy nahoru do pokoje a vyndal si svůj sešit do kterého si kreslím. Moc si její tvář nevybavuju, ale stejně ji zkouším nakreslit. Jen jednoduše..
Ashleigh: Mám asi deset minut na uklizení mého pokoje. Je tu docela bordel, jak tak koukám. Všude je všechno poházené. Tak se naposledy pořádně nadechnu, zvednu se a jdu na to.
Opravdu sama nevěřim že jsem to stihla. Mám minutu svého času a mamka právě přišla. Akorát stojím uprostřed a rozhlížím se jestli jsem něco nepřehlédla, ale zdá se že ne. ,,No. Pěkně jsi to tu uklidila Ash." Usmála jsem se. ,,No.. Tak to by jsme se teda mohly přestěhovat." Radši šla pryč.. Pff z toho asi nic nebude. Podívala jsem se na hodinky a bylo teprve 12:30. Tak jsem si řekla že půjdu ještě na rybník.
Než jsem se připravila a dojela tam byla 1 hodina odpoledne. Což je pěkný čas. A navíc dneska jsem to ani neměla v plánu. Je škoda že se dneska asi neuvidíme. Přibruslila jsem k tomu okraji kde měl koně. Pořád tam byly vidět jeho stopy. Sundala jsem si tedy brusle a řekla jsem si že zkusím jít po těch stopách.
Moc dlouho to netrvalo a byla jsem někde v malé vesničce. Opravdu nepřeháním se slovem malá. Jen pár baráčků. Naštěstí jsem vůbec nezabloudila a šla pořád dál za stopama.
Zastavila jsem u jedné. Farmy? Asi něco takového. Hlídala jsem si čas, abych stihla alespoň dystak poslední autobus. Ve sněhu byly stopy krásně vidět. Takže vím že jsem se nespletla. Před tou farmou jsem se zastavila. Co když jsem se spletla? Co když tu ten krásnej kluk nebydlí? Začala se mě zmocňovat panika. Teprve když jsem ho uviděla, byla jsem si jistá. Dneska byla opravdu velká zima. Jsem nabalená a pořád mrznu.
Sebastian: Nevěřim tomu. Řekl jsem si že se půjdu podívat za Čertem, jestli něco nepotřebuje. A za plotem jsem uviděl tu nádhernou krasobruslařku! Byla hrozná zima a přišlo mi že začalo i nějak víc sněžit. Šel jsem tedy k vrátkám a otevřel je. ,,Ahoj Ice princess!" Řekl jsem s nadčením. Myslím že ona byla spíše překvapená. Nemluvila, jen koukala. ,,Brr to je zima. Pojď zatím k nám, na chvíli se ohřát." Usmála se a konečně vešla.
****
Ahojte:) Takže jsem se rozhodla že budu v tomto příběhu pokračovat! Doufám že jste rádi stejně jako já:3 Snad se další část líbí ❤