Ice Love

Jak-jako-nevíš?

Sebastian: Sebral jsem se a šel zpět do domu. Táta seděl v obýváku na gauči a koukal na vypnutou televizi. Já jsem rychle vyšel schody a podíval se do svého prasátka, kde jsem měl něco málo našetřeno. Vzal jsem si peníze a teple se obléknul. Jsem asi blázen, ale chci ji jet najít. Nevím její přesnou adresu, tak si ji budu muset nějak zjistit. Já ji v tom všem prostě nenechám. Ash..jedu si pro tebe.

,,Kam jdeš?" Uslyšel jsem tátův hlas. ,,Pro holku kterou miluju.. abych se přesvědčil že je v pořádku." Vím že mi to bude zakazovat a neschvalovat, ale je mi to jedno. O ní prostě přijít nemůžu! Ne! Už jsem měl otevřené dveře že půjdu. ,,Odvezu tě k ní." Vykulil jsem na táta překvapením oči. ,,Jeden vztah se v rodině už pokazil, tak ten druhý musíme zachránit." Usmál jsem se na něj. On si ale neuvědomil, že mi ten vztah zničí tak či tak, když se chce přestěhovat. ,,Jedeme!" Taťka si obul boty a přešli jsme k autu. Za tenhle krok si ho cením, ale stejně.. vím, že nemá šanci přemlouvat ho. Sedl jsem si na místo spolujezdce. ,,A.. tati?" ,,Jo?" Věnoval se řízení, a tak mi nevěnoval žádný pohled. ,,Kdy..kdy se budeme stěhovat?" ,,Co nejdřív to půjde." Říká to jako by to měla být super novina. Věděl jsem že to nezvládnu. ,,Tak, kde přesně bydlí?" ,,J-já.. ani nevím.." Skoro vyděšeně se na mě podíval pohledem jak-jako-nevíš? ,,Myslel jsem, že pojedu autobusem a pak jí nějak najdu." Díval jsem se všude jinde jen né tátovi do očí. ,,Ty už radši nemysli chlape." Řekl mi táta, ale díkybohu mile. ,,Tak já se to pokusím nějak zjistit." Ukázal se mi na tváři můj vděčný pohled.

Hledali jsme a bloudili jsme dost dlouho. Vyptávali jsme se lidí, jestli o ní něco nevědí. ,,No ano." Řekla konečně jedna postarší pani. ,,Bydlí tady kousek jen to jen pár bloků." Mile jsem se na ní usmál a poděkoval. ,,Super!" Řekl jsem tátovi, který seděl v autě a čekal až se vrátím s odpovědí. ,,Takže tudy a tudy." Ukazoval jsem stejným směrem, kterým nás navedla ta milá paní. ,,Tak nasedej a jedeme."

****

Ahojte! je tu další část. Jinak už zbývá jen pár částí do konce. Rozhodla jsem se to udělat tak, že vyjdou snad už jen dvě nebo tři části, ale prorože píšu části krátké a psát část třeba o 5000 slov opravdu nestíhám, když mám i jiné příběhy je možné, že další část (už dlouhá kolem 3-5000 slov) vyjde až za čtrnáct dní. Tímto jsem vás chtěla informovat. Kdybych stíhala, část vyjde už příští pátek, toho se nebojte :P
Doufám že se příběh líbí:33

Byee :*