Bad boys.Good lips. - Nash Grier

2.part

Než jsem se nadála stala jsem před svou novou školou.Nemůžu říct ,že byla zrovná ta nejkrásnější , ale špatná taky nebyla.Prošla jsem parkovištěm kde parkovali studenti až jsem se dostala před školu kde různě postávali skupinky různých lidí.Cestou jsem si je tak prohlížela ,ale spíš jsem si měla dávat pozor kam jdu.Pro mé obří životní štěstí jsem narazila do nějakého kluka který nevypadal jako nějakej andílek.

"Omlouvám se nevšimla jsem si tě" otočil se na mě a svýma oříškovýma očima si mě celou přeměřil což nebylo zrovna dvakrát příjemné.A na tváři se mu rýsoval né moc milej pohled.

"To jsi si nevšimla,že tu stojím si snad slepá" řekl dost hrubým tónem a s úškelebkem se otočil na dva kluky za ním,kteří se uchechtli nad jeho rádoby vtipnou poznámkou.

"Bohužel slepá nejsem kéž bych byla aspoň bych se na tebe nemusela dívat!" v tu chvíli co jsem to s drzím tónem řekla všichni tři sklapli a já si v duchu začala tleskat jak jsem odpověděla.Rozhodla jsem se totiž ,že se sebou nenechám vytírat jak z hadrem.

"Co jsi to řekla!" v tu chvíli jsem si přestala tleskat a místo toho jsem si nafackovala.Jeho pohled mi jasně říkal,že jsem dost v prdeli.Pomalu se ke mě přibližoval a já na něj jen blbě čuměla a zbírala si svojí odvahu.Když byl těsně u mě ,podívala jsem se za něj a ty dva jen čuměly s debilními úsměvy.

"Moc dobře si slyšel.Jsi snad hluchej nebo co , jak jsi to nemohl slyšet." odpověděla jsem mu milým toném a na tváři si nechala panovat milý úsměv s ďolíčky.Sice se ke mě moc nehodí ,ale dělají mě roztomilou a to se občas hodí.Jeho výraz se změnil stejně jako těch dvou za ním.Všichni čuměli stejně udiveně.Můj úsměv zmizel a vystřídal ho stejný jako jejich.Kde se to ve mě vzalo.Bylo mi jasný , že jsem si podepsala parte.Než stačili něco říct ,rychle jsem je obešla a šla do školy.Kde můj první ůkol byl najít ředitelnu.Nebylo to zas tak těžký.Když jsem jí našla a vešla dovnitř.Za stolem se na mě úsmíval můj nový ředitel.Mohlo mu být tak 40 ,ale vypadal pořád dobře.

"Ahoj ty jsi Death Black , že ano?" celou jsi mě prohlíd a na tváři měl furt ten milý úsměv.

"Dobrý den.Ano to jsem já." odpověděla jsem mu a koukala jsem se radši z okna jelikož jsem byla trochu nervózní.

"Máš velmi zajímavý jméno,ale líbí se mi a dost se k tobě hodí.No tak pojď půjdu tě doprovodit do nové třídy.Doufám,že se ti tu na naší střední bude líbit." já vám říkala,že se to jméno ke mě hodí.Nejste sám kdo doufá že se mi tady bude líbít.Jen jsem kývla hlavou,že souhlasím a vydala jsem se za ním do své nové třídy.Už dávno zvonilo na hodinu jelikož chodby byli prázdné a všude bylo ticho.Chodbou bylo slyšet jen naše klapaní bot.Konečně jsem se zastavili u jednich dveří.Řekl mi ať počkám venku a sám vešel do vnitř a za chvilku si mě zavolal do třídy.Mě snad někdo nenávidí musela jsem si říct, když jsem se rozhlédla po třídě.