Bad boys.Good lips. - Nash Grier

14.Part

"Nevím." odmlčela jsme se a dál pokračovala.

"Teda zatím nevím je to moc rychlí a hlavně toho musím hodně vstřebat co se za poslední dva dny stalo.Ale stýkat se tebou pořád chci.Na tvojí otázku ti odpovím , ale dej mi čas.A doufám , že mě hned zítra nezbijete." na jeho tváři se vytvořil smutný ale chápavý výraz.Vím , že mě pochopil.Svou ruku jsem mu položila na tvář a přitáhla jsi ho k sobě a políbila ho.Hned začal spolupracovat.Po chvíli se odtáhl a zářivě usmál.

"Chápu tě Death.Je toho na tebe moc.A neboj nic ti nikdo neudělá."usmála jsem se na něj a obejmula ho.

"Nashi hodíš mě domů." nevím kolik tak mohlo být , ale už se začínalo stmívat.Souhlasně přikývl  hlavou a chytl mě za ruku a vydali jsme se k autu.Byla to tichá cesta k autu.Když jsme byli u auta Nash mi opět otevřel dveře a vyjeli jsme.Nikdo z nás nepromluvil.Nechtěli jsme přerušit to krásné ticho.Najednou Nash zastavil u mého domů.

"Jak víš , že tady bydlím." zeptala jsme se udiveně.

"Zjistil jsem si to." drze se na mě úsmál.

"Jak?Nepamatuju si , že bych někomu říkala  kde bydlím." opřel se o sedadlo v autě a na jeho tváři byl furt jeho drzý úsměv.

"Máš svojí adresu ve školním zaznamu." řekl jednoduše.

"Ale jak si se k nim dostal?"

"Jednoduše počkal jsem až  ředitel odejde z kanceláře pak jsem se tam vloupal a našel si tvůj záznam.Zjistil adresu ,vrátil záznam a odešel." koukala jsem na něj s otevřenou pusou.Ten kluk je magor.

"No to je hezký.No dnešek byl fajn tak zítra ve škole." otevřela jsem dveře a chtěla vystoupit , ale ucítila jsem jak mě Nashova ruka stáhla opět do sedačky.

"Bez pusy nikam nepůjdeš." nahnula jsem se k němu a dala mu obyčejnou pusu.Rychle jsem vystoupila z auta a šla ke dveřím.

"Co to mělo být."zařval na mě Nash z auta.

"Říkal jsi bez pusy nebo ne." zasmála jsme se na něj a otevřela dveře.

"Ty mrcho."opět na mě zařval.Na to jsme mu jen poslala vzdušnou pusu a zavřela dveře.Opět jsme zařvala na celý dům , že jsem doma.Myslela jsme , že mi opět nikdo neodpoví  , ale stal se pravý opak.Najednou se objevila mamka a v ruce měla utěrku což značilo , že vaří.

"Ahoj mamí!" řekla jsem a běžela k ní , jí obejmou.Obětí mi opětovala.

"Ahoj broučku.Pojď do kuchyně chci všechno slyšet o tvé nové škole." příkyvla jsem a šla za ní do kuchyně.

"Co vaříš?"

"Tvoj oblíbené špagety."  usmála jsem se na jí.

"Zlatíčko tak co ta nová škola a co kluci?" přesně jsme věděla , že se zeptá.

"Škola je fajn a našla jsem si kamaráda." mamka se na mě hned otočila a na tváři měla obří úsměv.

"Tak ,že kamaráda jo?"

"Přesně jen kamaráda, mami." slovo kamaráda jsme zdůraznila.Její pohled  značil jen jedno "to ti tak žeru" a otočila se zpět k vaření.Nechtěla jsem , aby se dál vyptávala.Tak jsem musela něco vymyslet.

"Mami já nemám hlad tak půjdu do pokoje se připravit na zítřek." souhlasně přikývla a já se odebrala do svého pokoje.Zabouchla za sebou dveře a šla jsem si sednout na postel.Vzala jsem si notebook  a zapla  ho.Koukla jsem se na čas a bylo osm hodin.S Nashem ten čas utíká hrozně rychle pomyslela jsem si.Zapla jsem Facebook nic tam nebylo vlastně jako vždy.Facebook mi přijde jako lednička.Chodíte tam každých  pět minut ,i když víte , že tam stejně nic není.Rozhodla jsem  se tedy , že půjdu do sprchy.Svlékla jsem ze sebe oblečení a vzala jsem si do ruky pyžamo a šla do sprchy.Převlečená jsem vyšla ze sprchy a šla si zakouřit na balkón.Poté co jsem dokouřila jsem si šla lehnout.Byla jsem po dnešku dost unavená.Hned jak jsem si lehla , upadla jsem do hlubokého bezesného spánku.

Je tu nový díl.Vím , že není tak zajímavý , ale nebojte to zajímavý  teprve přijde!Budu ráda za  vaše Votes a Komentáře.

The Paulin