Winter Surprise [book 3]

Chapter 5

U Sama seděla nějaká blonďatá holka. Chvilku jsem si myslela, že je to Sarah, kterou jsem potkala v L. A., ale nebyla to ona. Tuhle holku jsem neznala.

Zrovna se se Samem něčemu smála. Chtela jsem potlačit žárlivost, ale nešlo to. Prostě jsem zářila. Nechtěla jsem to na sobě dát znát, proto jsem se zhluboka nadechla, nasadila přátelský výraz a vyrazila za nimi.

Sam si mě všiml, teprve když jsem přistoupila ke stolu. Usmál se na mě a zvedl se.

,,Amy, dovol mi, abych ti představil svoji kamarádku Nadyu. Nadyo, tohle je moje milovaná přítelkyně, Amy," představil mě. Blondýnka se široce usmála, také vstala od stolu a natáhla ke mně ruku, kterou jsem přijala.

,,Ráda tě poznávám. Sam mi o tobě hodně vyprávěl," usmála se na mě.

,,Taky tě ráda poznávám," usmála jsem se a potom jsem dodala. ,,To Sam mi o tobě vůbec neřekl," řekla jsem a naštvaně jsem se na Sama koukla. On se na mě jenom omluvně usmál. Nadya se zasmála a sedla si.

Já jsem už nic neřekla. Sedla jsem si vedle Sama a koukala jsem se na lidi kolem. Sam se pořád něčemu smál s Nadyou.

,,Amy, objednal jsem ti latté a čokoládovou koblihu, nevadí?" zeptal se mě najednou Sam. Jenom jsem zakroutila hlavou a koukala jsem se na číšníka, který k nám právě přicházel. Položil přede mě latté a koblihu a já jsem se pustila do jídla. 

Ucítila jsem na sobě něčí pohled. Zvedla jsem hlavu a hledala jsem pohled, který mě pozoruje. Byla to Nadya. Doslova mě propalovala pohledem. Zamračila jsem se na ní a tentokrát se podívala na Sama. Ten se věnoval svému jídlu.

,,A odkud se vlastně znáte?" zeptala jsem se.

,,Nadya je moje bývalá spolužačka. Odstěhovala se sem, když ji bylo šestnáct," odpověděl mi Sam.

,,Aha. To je náhoda, že jste se potkali, že?" zeptala jsem se s úsměvem.

,,My jsme tu schůzku měli sjednanou. Pomáhám Samovi s přípravami na přijímačky," usmála se Nadya a chytila Sama za ruku.

Trošku mě to šokovalo. Oni tu schůzku měli domluvenou a Sam mi nic neřekl. A teď ta ruka. Klid, Amy, jenom klid. Myslím, že musím na vzduch.

,,Aha. Tak to vám tu asi překážím. No, půjdu. Stejně jsem se chtěla jít podívat na jednu školu, která tu je a zeptat se co a jak," řekla jsem a zvedla jsem se od stolu. Sam se taky zvedl a chytil mě za ruku.

,,Rozhodně tady nepřekážíš. Zůstaň tady, potom tam zajdeme spolu. Nechci tě nechat samotnou," řekl. Podívala jsem se na Nadyu, která si mě znovu přeměřovala pohledem.

,,Ne, půjdu sama. Máte určitě plno práce," zakroutila jsem hlavou. Než jsem odešla, políbila jsem ho na tvář a potom vyšla z restaurace. S Nadyou jsem se ani nesnažila se rozloučit. 

Vyšla jsem před hotel a pomalu jsem se vydala ke škole, která splňovala mé podmínky k dalšímu studiu. Školu jsem si našla na internetu, ale nebyly tam napsané žádné podmínky k přijetí. Rozhodla jsem se jít pěšky. Potřebovala jsem přemýšlet a trošku se vzpamatovat z té bloncky. Už teď jsem ji neměla ráda.

Došla jsem k té škole a hned jsem vešla dovnitř.

,,Dobrý den, co si přejete?" zeptala se mě usměvavá paní na recepci. 

,,Dobrý den, já bych měla zájem o studiu tady, ale potřebuji se zeptat co a jak," odpověděla jsem ji. Ona přikývla.

,,Samozřejmě. Paní ředitelka má zrovna čas, protože má schůzku až za dvě hodiny. Počkejte, někoho vám seženu, aby vás tam odvedl," řekla mi a odešla. Jenom jsem přikývla a čekala na ní, až se vrátí. 

,,Slečno, toto je Paul. Odvede vás k paní ředitelce," řekla mi paní, když se přede mnou objevila s nějakým blonďákem. Teda s Paulem. 

,,Ahoj, já jsem Paul," usmál se na mě a podal mi ruku. Já jsem ji s úsměvem přijala.

,,Já jsem Amy," řekla jsem mu svoje jméno. Přitom jsem se koukala do jeho úžasně modrých očí. 

,,Tak, pojď," řekl. Já jsem přikývla a společně jsme se vydali k ředitelně. 

,,Tady to je," řekl Paul, když jsme se zastavili u velkých dveří. Chtěla jsem zaťukat, jenže Paul mě zastavil.

,,Můžu tě pozvat na kafe?" zeptal se mě. Chvíli jsem nad tím přemýšlela. Mám s ním jít? Znám ho jenom pár minut, ale ...

,,Dobře. A kdy?" zeptala jsem se.

,,Hned. Počkám na tebe, až skončíš u ředitelky," zářivě se usmál. Já jsem se na něj také usmála a potom jsem zaklepala na dveře od ředitelny.