Winter Surprise [book 3]

Chapter 24

,,Proč tak rychle odešla?" zeptal se nechápavě Sam. Vážně bych ho měla dostat k doktorovi, aby mu zkontroloval oči. On je fakt úplně slepý. Jenom jsem pokrčila rameny a dělala jsem, že netuším proč odešla. 

,,Tak to vážně netuším," řekla jsem a přitiskla jsem se na jeho rty. 

,,Co dneska podnikneme?" zeptal se po tom, co jsme od sebe oddělili naše rty oddělily. 

,,No, já nevím. Co třeba se prostě jenom válet a nic neřešit?" zeptala jsem se ho a udělala jsem na něj roztomilý obličej. 

,,Dobře, ale filmy vybírám já," řekl okamžitě. Zamračila jsem se. 

,,Ne. Ty zase vybereš filmy jako je Sinister nebo Paranormal Activity," našpulila jsem rty a hrála jsem uraženou. Sam se zasmál a políbil mě na tvář. 

,,Neboj, náhodou jsem chtěl vybrat nějaká strašně moc sladkou, romantickou komedii," řekl pobaveně. 

,,Vážně?" zeptala jsem se ho.

,,Vážně," usmál se a objal mě. 

,,Víš o tom, že budou za chvíli Vánoce?" zeptala jsem se ho. 

,,Vím a už se jich nemůžu dočkat. Představ si to, jenom ty a já. Budeme sedět u okna a koukat se na to, jak sněží," řekl zasněně. 

,,Oh, z pana Parkera se stal romantik," řekla jsem. On se zasmál. 

,,To si piš, babe. Vždycky jsem byl romantik," mrkl na mě. Já jsem se na něj usmála. 

Právě teď jsem mohla říct jednu věc. A to tu, že jsem ta nejšťastnější holka na světě. ¨

_______________

5. prosince - 19 dní do Vánoc

,,Same?" zakřičela jsem do prázdného bytu. Vypadalo to, že Sam odešel. Prý si musel něco důležitého zařídit. Zvedla jsem se z postele a zamířila jsem do koupelny. Byla jsem dneska domluvená s Paulem, že se sejdeme a on mi někoho představí. 

Vlezla jsem si do sprchy a rychle jsem se vysprchovala a umyla jsem si vlasy. Myslím, že bych si je měla nechat aspoň trošku ostříhat, protože se mi zdály už moc dlouhé. Vlasy jsem si vyfénovala, učesala a potom jsem si je vyčesala do vysokého culíku. Vážně bych si je měla ostříhat. Vyčistila jsem si zuby a trošku jsem se namalovala. Jenom trosku make-upu, pudr, řasenku a tužku na oči. Na rty jsem si nanesla trošku lesku. 

Přešla jsem ke skříni, ze které jsem vytáhla spodní prádlo. Potom jsem si vzala černé džíny a bílý svetr. Najednou mi začal zvonit mobil. Přešla jsem k němu, protože jsem ho měla položený na nočním stolku. 

,,Prosím, tady Amy Wilsonová," řekla jsem do telefonu. 

,,Nazdar, tady Paul," zasmál se do telefonu Paul. Také jsem se zasmála. 

,,Co se děje?" zeptala jsem se ho. 

,,No, chtěl jsem se tě zeptat, jak jsi na tom," řekl. 

,,Momentálně si hledám kabát a za chvíli vyrážím. Proč se ptáš?" zeptala jsem se ho. 

,,Já jenom, že bychom tě vyzvedl," řekl. 

,,Kdo my?" zeptala jsem se ho zase. Mezitím jsem si na sebe navlékala kabát. 

,,No, ehm, já a Nela," řekl. 

,,Kdo je Nela?" usmála jsem se do telefonu. Mám takové tušení, že se náš Paul zamiloval. 

,,Ehm, kamarádka," řekl. V jeho hlase však bylo znát, že váhal. Musela jsem se tomu potichu zasmát. 

,,Aha, kamarádka. A kdy u mě tak budete?" 

,,Vlastně, už stojíme před domem," odpověděl mi se smíchem. 

,,Dobře, dejte mi pět minut," řekla jsem a zavěsila. Šla jsem do předsíně a obula jsem si svoje kozačky. Venku už začínalo být více sněhu a byla tam velká zima. Zapnula jsem si kabát, vzala jsem si kabelku a vyrazila jsem ven. Seběhla jsem schody a za chvíli jsem se ocitla venku. Paul už tam stál a společně  ním tam také stála dívka s tmavě hnědými vlasy. Už zdálky jsem mohla posoudit, že je o pár centimetrů menší než já, takže Paul a neznámá vypadali vtipně. Ona byla malinká a on byl moc vysoký. 

,,Ahojte," pozdravila jsem je, když jsem k nim dorazila. Oba se na mě otočili. Paul se usmál a dívka na mě koukala zkoumavým pohledem. 

,,Ahoj, Amy. Takže, chtěl bych ti představit svoji kamarádku, Nelu. Nelo, tohle je Amy. Moje americká kamarádka," představil nás Paul. Podívala jsem se na Nelu. Na tváři se ji objevil úsměv a mě si ulevilo. Za tu dobu co jsem v Anglii, jsem se bavila jenom s jednou holkou, a to s Nadyou, která se na mě koukala jako by mě chtěla zabít. 

,,Moc ráda tě poznávám, Amy. Paul o tobě často mluví," řekla mi s úsměvem a podala mi ruku. Já jsem ji přijala a taky jsem se na ni usmála. 

,,Taky tě ráda poznávám," řekla jsem ji. Chvíli jsme tam stáli v trapném tichu. Čekali jsme, kdo promluví jako první.

,,No, tak jdeme, holky moje. Mám strašnej hlad," zasmál se. Obě nás objal kolem ramen a vedl nás do centra. 

Mám takový pocit, že s Nelou budu dobrá kamarádka. Konečně se objevila nějaká holka, která se mě nechystá zabít kvůli Samovi. 

_______________

Ahoj, všichni!

Ano, konečně je tady další díl. :) Děkuji Vám, že jste to vydrželi. 

Tenhle díl mi přijde takový nic moc, ale snad se Vám aspoň trošku líbí. Objevila se nám tu nová postava: Nela. Co si o ní myslíte? Jak Vám na první pohled líbí? (v médiích je moje představa jak vypadá)

Strašně moc Vám děkuji za Vaše komentáře. ♥

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥