Winter Surprise [book 3]

Chapter 9

Ráno jsem se probudila kolem osmé hodiny. Když jsem si vzpomněla na včerejšek, na tváři se mi objevil úsměv.

Včerejší večer byl úžasný. Celý den jsme se Samem strávili v posteli. Koukali jsme se na filmy, povídali se a mazlili se. Byl to prostě dokonalý večer, ale něco se mi na tom stejně nezdá. Bylo to až moc ideální. Připomnělo mi to to rčení: Je klid před bouřkou. Normálně bych se mé myšlence zasmála, ale tentokrát jsem tomu věřila. 

Posadila jsem se na posteli a rozhlédla se po pokoji. Sam vedle mě neležel. Šel totiž na pohovor do té školy, na kterou chce jít. Měl tam donést nějaké obrazy, mezi nimiž jsem i já. Popravdě, jsem z toho nebyla moc nadšená, protože když si uvědomím, že se na mě bude koukat několik lidí, je to hrozné. 

Vstala jsem a zamířila jsem do koupelny. Sundala jsem ze sebe moje pyžamo a hned jsem vlezla pod sprchu. Nechala jsem po svém těle stékat kapičky teplé vody. Přemýšlela jsme nad rodiči a nad Grace. Chyběli mi. A to dost. Najednou mi začaly po tvářích stékat slzy. Nechtěla jsem, aby vyšly na povrch, ale už jsem je nemohla v sobě udržet. Nelituji toho, že jsem jela. To vůbec ne!

Z mého přemýšlení mě vyrušilo vyzvánění mého telefonu. Rychle jsem tedy vylezla ze sprchového koutu, obmotala jsem kolem sebe ručník a rychlým krokem se dostala do pokoje. Vzala jsem telefon, který ležel na mém nočním stolku a hovor jsem přijmula.

,,Prosím?" zeptala jsem se do telefonu.

,,Amy, to jsem já," ozval se mi známý hlas.

,,Jé, ahoj Paule. Co potřebuješ?" zeptala jsem se ho a sedla si na postel. 

,,No, včera jsem se hrabal starými výpisky a hádej, co jsem našel," řekl mi tajemně.

,,To teda netuším," zasmála jsem se. 

,,Našel jsem starý testy na příjimačky a k tomu musím dodat ještě jednu výbornou zprávu," řekl a snažil se znít ještě tajemněji než zněl doposud. 

,,A to je?" zeptala jsem se a snažila se udržet vážný tón v hlase.

,,A to je ... Hodně důležitá informace, kterou ti nemůžu říct přes telefon," odpověděl mi. Já jsem se začala smát a on se ke mně po chvíli přidal.

,,Napadlo mě, že by jsme mohli jít na oběd," ozval se jeho hlas z mobilu. Usmála jsem se a prohrábla jsem si svoje mokré vlasy.

,,Jo, to zní jako fajn nápad. Ale, dneska platím já," odpověděla jsem mu.

,,Ne, to je blbý, aby za mě platila holka a ..." chtěl něco dodat, jenže já jsem ho zastavila. 

,,Buď mě necháš to zaplatit a nebo nikam nejdu," řekla jsem mu nekompromisně. Slyšela jsem, jak si povzdechl.

,,Dobře. Ale je to poprvé a naposledy. Takže, co kdybych pro tebe přišel v deset hodin? Ještě bych potřeboval do knihovny, takže bych ti mohl ukázat, kam se chodí všichni učit. Takže, v deset?" zeptal se.

,,To zní dobře. Už se těším," usmála jsem.

,,Dobře, tak zatím," rozloučil se se mnou a hovor ukončil. 

První věc, kterou jsem udělala byla ta, že jsem se podívala na hodinu, abych zjistila, kolik času mi ještě zbývá. Bylo půl deváté, takže času mám docela dost. 

Zamířila jsem nazpátek do koupelny, abych si mohla vyfénovat vlasy, vyčistit zuby a trošku se upravit. Když jsem měla vše hotové, šla jsem ke skříni, abych si vybrala věci, které si vezmu na sebe. Rozhodla jsem se pro bílou košili a džíny. Do uší jsem si dala stříbrné naušnice ve tvaru růže. 

Když jsem byla se vším hotová, bylo už za pět minut deset, takže jsem všechno stihla tak akorát. Rychle jsem si ještě oblékla hnědý kabát, obula si hnědé kozačky, protože v Londýně přes noc sněžilo a mohla jsem vyrazit za Paulem. 

Zamkla jsem dveře od pokoje a výtahem jsem sjela dolů do haly, kde se nacházela recepce. Zrovna jsem byla na cestě ke dveřím, když vtom mi najednou někdo zakryl oči. 

,,Hádej, kdo jsem," zašeptal mi někdo do ucha. Když jsem ten hlas uslyšela, pousmála jsem se. Pomalu jsem se otočila a uviděla jsem ten známý usměvavý obličej. 

,,Nazdárek," pozdravila jsem Paula, který se zubil od ucha k uchu. 

,,Ahoj. Tak co, jsi připravená na putování do staré knihovny?" zeptal se a já jsem se zasmála. Nevím, čím to je, ale v jeho přítomnosti se cítím uvolněné. Jakoby se všechny starosti rozplynuli. Jakoby na světě bylo jen to dobré. 

,,Ano, jsem připravena," odpověděla jsem mu se smíchem. On se zašklebil. 

,,V tom případě, můžeme vyrazit," vykřikl. Všichni v hotelu se na nás koukali jako na blázny. My jsme se tomu smáli a pak jsme zamířili z hotelu pryč. 

______________

,,Ne, to jsi neudělal," smála jsem se a přitom jsem na vidličku namotávala špagety. 

,,A co jsem měl jiného udělat? Chápeš to, koukala se na nás celá její rodina. Takže, nezbývala jiná možnost, než nahý vyskočit z okna," řekl jakoby nic. Znovu jsem propukla v silný záchvat smíchu. Paul mi zrovna vyprávěl příhodu o jeho prvním sexu a musím uznat, že to byla sranda. Přiložila jsem si skleničku s vodou k puse, když v tom mě Paul zaskočil svou otázkou.

,,Co tvůj první sex?" zeptal se. Zakuckala jsem se a vodu, kterou jsem měla v puse jsem na něj vyprskla. Paul se začal smát a ze stolu si vzal ubrousek a utřel si obličej.

,,Promiň, já jsem nechtěla," začala jsem se mu omlouvat.

,,To je v pohodě. Nevěděl jsem, že ti ta otázka bude tolik vadit," řekl se smíchem. 

,,Ehm, Amy?" ozval se najednou hlas vedle mě. Otočila jsem se za hlasem. U našeho stolu stál Sam a vedle něj ... Nadya. 

______________

Ahoj, všichni!

Já vím, že jsem slibovala, že v dnešním díle bude hodně Nadya. Objevila se tu jenom na konci. :( Za to tu bylo pár společných chvil s Paulem, tak doufám, že jsem Vám to aspoň trošku vynahradila. ♥ 

Teď Vám ale můžu na 100% slíbit, že příští díl bude zajimavý. Oběd ve čtyřech. Amy nemá ráda Nadyu. Nadya nemá ráda Amy. Sam nemá rád Paula ... Vypadá to na ideální oběd. :D 

Chtěla bych Vám moc poděkovat za:

1) 114K reads a 9, 6K votes u Summer Job

2) 85K reads a 7, 7K votes u Autumn Plan

3) 15K reads a 1, 6K votes u Winter Suprise a za #1 místo v TF. 

Jste neuvěřitelné! ♥♥

Mám Vás moc ráda. ♥♥