Winter Surprise [book 3]

Chapter 10

,,Ahoj. Co tady děláš?" zeptala jsem se Sama a věnovala jsem jeden nenávistný pohled naší Miss Blondýna. Na tváři měla povýšenecký výraz, který ve mně vzbuzoval touhu jednu ji vrazit.

,,Chtěli jsme si dát s Nadyou oběd a zrovna jsem ti chtěl taky zavolat, aby jsi přišla," odpověděl mi a ukázal mi mobil, který držel v ruce.
Pousmála jsem se, protože jsem si všimla zklamání, které koukalo z očí Miss Blondýny.

,,Aha," přikývla jsem a koukla jsem se na Paula, který seděl vedle mě. ,,No, dovolte mi, abych vás představila. Paule, tohle je Sam, můj přítel a Same, tohle je Paul, můj kamarád," představila jsem ty dva. Nadyu jsem ignorovala, i když jsem na sobě cítila její zabíjející pohled.

,,Rád tě poznávám," řekl Paul, zvedl se od stolu a podal Samovi ruku, kterou on po chvilce uvažování přijal.

,,I já tebe. Amy o tobě často mluví," řekl chladným hlasem. Paul se po jeho větě zaculil a podíval se na mě. Já jsem sklopila pohled a koukala jsem se na svůj talíř.

Sam se společně s Nadyou usadili k našemu stolu. Sam vedle mě a Nadya k Paulovi . Hned se spolu ty dva začali bavit. Sam se ke mně naklonil a spojil naše rty dohromady. Začala jsem s ním hned spolupracovat, ale vyrušilo nás Nadyiono odkašlání. Protočila jsem očima, ale nakonec jsem se od Sama odtáhla a naší Miss Blondýně věnovala povýšenecký pohled.
Jen ať si to užije, kráva.

,,Tak co, jak jsi dopadl?" zeptala jsem se Sama a znova jsem se pustila do svého jídla.

,,No, nevím. Mám jisté pochybnosti," odpověděl mi, ale potom svoji pozornost věnoval servírce, která přišla vyřídit jejich objednávku.

,,Já si myslím, že se ti to povedlo," usmála se Nadya na Sama, když odešla servírka a chytla ho za ruku. Pevněji jsem stiskla příbor. To snad nemyslí vážně!
Podívala jsem se na Paula, který všechno pozoroval. Mračí se a nenávistným pohledem propaloval jak Sama, tam Nadyu. Připomněl mi Grace, protože ta by se tvářila určitě stejně.
Rozhodla jsem se, že přejdu do útoku.

,,Vážně? To bych ti možná měla dát nějakou odměnu," řekla jsem, přitom jsem položila příbor a položila jednu ruku Samovi na klín. On se trošku otřásl, ruku vyndal z Nadyina sevření a překvapeně se na mě podíval. Nikdy bych totiž takhle nemluvila před kamarády, ale teď jsem musela. Chránila jsem si svoje teritorium.

,,To bys možná měla," mrkl na mě a stiskl moji ruku na jeho stejně.
2:1 pro mě!

Podívala jsem se na Paula, který měl na tváři pobavený výraz a když si všiml mého pohledu mrkl na mě a já jsem mu mrknutí oplatila.

,,Takže, Paule, ty studuješ vysokou, kterou si vybrala Amy?" zeptal se ho Sam, který si asi všiml našich pohledů.

,,Ano, chodím na stejnou školu," odpověděl a napil se ze své skleničky s džusem. Nadya mě propalovala pohledem a já jsem se na ni zamračila.

,,A jak dlouho už studuješ?" položil Sam Paulovi další otázku. Musela jsem nad ním protočit očima. Bylo jasné, že Paula vyslýchá.

,,Už druhým rokem," odpověděl. Sam jenom přikývl a pak se podíval na Nadyu, která hned jeho úsměv opětovala.
Servírka přinesla jídlo Samovi a Nadye a můj a Paulův talíř odnesla. Celou dobu, co Sam a Nadyu jedli bylo ticho. Já jsem si vyměňovala pohledy s Paulem a dělali jsme na sebe srandovní obličeje, což docela dost vytáčelo Sama, který se na mě vždy vražedně podíval.

,,No, asi už půjdu. Zítra mám důležitou přednášku," řekl Paul a zvedl se od stolu. Rozloučil se nejdřív s Nadyou a Samem a potom přistoupil ke mně. Zvedla jsem se, abych ho mohla obejmout. To jsem samozřejmě hned udělala. On mi objetí opětoval a potom mi dal pusu na tvář, naklonil se k mému uchu a pošeptal mi:

,,Zavolám ti," řekl. Najednou jsem vedle sebe zachytila prudký pohyb. Otočila jsem se za tím pohledem a uviděla jsem Sama, jak si prudce stoupl, chytl mě za ruku a prudce mě od Paula odtrhl. Paul se na něj překvapeně podíval.

,,Máš problém?" zeptal se Paul Sama.

,,Jo, to teda mám. S tebou. Laskavě neocucávej mojí přítelkyni!" zakřičel Sam. Lekla jsem se a trošku jsem s sebou cukla.

,,Promiň, ale já ji neocucávám. Dal jsem ji jenom pusu na tvář, nevidím v tom nic víc," snažil se o klidný hlas Paul. Podívala jsem se na Nadyu, která se usmívala. Měla jsem chuť ji jednu vrazit.

,,Mně to tak nepřišlo. A co jsi ji šeptal? Radím ti, zapomeň na ní, je totiž zadaná!" vykřikl znova.

,,Pánové, můžete se uklidnit?" přišla k nám servírka. Teprve teď jsem si všimla, že se na nás upoutala veškerá pozornost.

,,Nebojte, my už jdeme," řekl jako první Sam a hodil na stůl pár bankovek a táhl mě ven z restaurace.

___________

Ahoj, všichni!

Tak, co říkáte na Samův výstup?

Omlouvám se Vám za to, že jsem díl vydala až dnes, ale měla jsem nějaké povinnosti, které jsem musela udělat.
Třeba jsem skládala u prarodičů dřevo. :D

Chtěla bych Vám ještě moc poděkovat za to, že mi posíláte příběhy do soutěže. Mam už asi tři příběhy a já se moc těším na Vaše další příběhy do soutěže. ☺

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥